Některé složky a diskuze jsou přístupné pouze registrovaným uživatelům. V současnosti registrujeme každého kdo zažádá.
Diskuzi jsme převedli na facebook, tak se těšíme na podměty a příspěvky zajímavých článků nebo videí.

Zhodnotíme-li zastoupení strništních meziplodin na orné půdě v posledních 15 letech, zjistíme podstatný pokles ploch ve většině větších zemědělských podniků, zvláště v nížinných oblastech Čech.

Za základní příčinu je možno považovat především časté menší množství srážek a vyšší teplotu vzduchu v letním období, což vedlo - zvláště při nedodržení technologické kázně - k velmi nízkým výnosům těchto plodin a často i k přežívání nevzešlých semen a jejich uplatnění - jako plevele - v následné plodině, zvláště okopanině

Při studiu klimatických faktorů bylo potvrzeno, že průměrná roční teplota vzduchu v ČR v letech 2000 až 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem (1961–1990) je podstatně vyšší. Tyto údaje svědčí o opravdu teplejším klimatu v posledních desetiletích, který jistě ovlivnil i pěstování meziplodin.

Přesto za základní příčinu úbytku těchto plodin považujeme to, že je dostatek krmiv pro hospodářská zvířata v podobě kukuřičné siláže a jiných statkových krmiv a zemědělské podniky se snaží co nejvíce ušetřit náklady na pohonné hmoty a potřebnou techniku. Ostatní příznivé funkce strništních meziplodin se neberou tolik v úvahu.

Význam meziplodin obecně

Dobře zvolená a založená meziplodina může současně plnit několik funkcí:

  • zabránit zaplevelení, tj. především zabránit tvorbě rozmnožovacích orgánů plevelů;
  • biologicky poutat rozpustné živiny;
  • přerušit rozmnožování chorob a škůdců vhodně voleným druhem meziplodiny;
  • zabránit vodní erozi;
  • potlačit škodlivý vliv rostlin ze sklizňových ztrát předplodiny pro následné plodiny - klíčící semena těchto plodin zpravidla zaniknou a neuplatní se v následných plodinách;
  • vytvořit kvalitní biomasu pro krmné účely nebo pro obohacení organické hmoty v půdě.

Podmínky úspěšného pěstování strništních meziplodin

Tyto plodiny je - podle metodiky NAZV (2009) - nutno ve větším rozsahu zakládat především proto, že vysoké zastoupení obilnin na orné půdě vyžaduje uplatnit v meziporostním období tzv. přerušovače obilních sledů a obohatit půdu o organickou hmotu.

V mnohých případech jsou se založením letních a zvláště strniskových meziplodin značné potíže, např. za sucha a krátkého meziporostního období, což závisí také na volbě druhu meziplodiny a racionálním založení porostu.

Pro uspokojivé výnosy strniskových meziplodin je potřebné množství dešťových srážek v rozsahu 160 až 180 mm a k dispozici vegetační doba minimálně 6 až 8 týdnů. Na základě získaných výsledků VÚRV v Praze-Ruzyni je důležité uplatňovat rajonizaci pěstování strniskových meziplodin, zvláště ve vztahu k množství srážek v průběhu vegetace a úrodnosti půdy.

Hodnocení pozemků a porostů

V letech 2000 až 2015 bylo ve spolupráci s VP-Agro sledováno ve vybraných podnicích Královehradeckého kraje hospodaření na pozemcích po sklizni ozimé řepky a obilnin. Šlo především o sledování způsobu podmítky, regulaci sklizňových ztrát (výdrolu) zrna a možností zařazení strništních meziplodin. Jednalo se především o svazenku vratičolistou, hořčici bílou a sklizňové ztráty ozimé řepky a obilniny. Hlavní pozornost byla věnována skutečnému vytvoření biomasy rostlin na zelené hnojení a to především vzešlým výdrolem zrna předplodiny, protože v současných převládajících sledech (ozimá pšenice - ozimá řepka a ozimá řepka - ozimá pšenice) není zpravidla dostatek času na „kulturní“ meziplodiny. Naopak vždy je třeba se zbavit - i v krátkém meziporostním období - výdrolu zrna předplodiny.

Hodnocení meziplodin

Při hodnocení úspěchů a neúspěchů se zakládáním strništních meziplodin v delším časovém úseku se ukázalo, že povětrnostní podmínky v letním období jsou rozhodující, zejména pro tvorbu dostatečného množství biomasy. Ani v jednom případě nebyl problém se strništními meziplodinami zakládanými ve vlhčím létě (např. v roce 2001 a 2007), kdy všechny druhy strništních meziplodin daly maximální výnosy a dobře potlačily výdrol i plevele. Malé množství srážek v měsících srpnu až říjnu v roce 2000 byly příčinou neúspěchu strništních meziplodin zakládaných v měsíci srpnu. Podobně tomu bylo i v letech 2003 a 2009.

Podstatně úspěšnější strništní meziplodiny byly v případě jejich zakládání - i za sucha - v měsíci červenci a začátku srpna, tj. ihned po sklizni, kdy se kromě jiného uplatnil i výdrol zrna při sklizni předplodiny, ale i plevele. Rozhodující v tomto případě byla i kvalita zasetí s válením po zasetí, což ve většině případů nebylo dodrženo.

Hodnocení podmítky

V průběhu let bylo možno konstatovat, že většina zemědělských podniků podmítku nepodceňuje, ale uskutečňuje ji opožděně. Ve většině případů různými typu kypřičů, eventuálně i talířových podmítačů, jen omezeně podmítači radlicovými.

V častých případech jsme pozorovali, že se kypřiče na ztvrdlé půdě těžko udrží a jen malé procento se zcela povrchově prokypří, tj. strnisko drží pevně v půdě a neproduktivní výpar z ornice pokračuje ve značném rozsahu (obr. 1).

Pokud neprší, jsou semena z výdrolu nenaklíčená a nevzcházejí. Větší prokypření znamená lepší využití půdní rosy a uchování vláhy v půdě. I v tomto případě je nutno (zejména za sucha) pečovat o seťové lůžko účinným válením po zasetí (obr. 2).

Obr. 1: V mnohých případech není strnisko kypřičem zcela podtrženo a je jen zčásti zasypáno zeminou z povrchu půdy; v suchém období není vytvořeno optimální lůžko pro vzejití vydroleného zrna
Obr. 1: V mnohých případech není strnisko kypřičem zcela podtrženo a je jen zčásti zasypáno zeminou z povrchu půdy; v suchém období není vytvořeno optimální lůžko pro vzejití vydroleného zrna

Obr. 2: Výdrol řepky vzešel jen v místech, která utužila kola mechanizačních prostředků; na ostatních místech semena za sucha nerušeně přežívají
Obr. 2: Výdrol řepky vzešel jen v místech, která utužila kola mechanizačních prostředků; na ostatních místech semena za sucha nerušeně přežívají

Regulace výdrolu

Zrno ze sklizňových ztrát musí být bezprostředně po sklizni plodiny zapraveno mělce do půdy, kde musí být vytvořeny podmínky pro vzcházení (seťové lůžko), což je často v suchém období obtížné - velmi však pomohou těžší válce.

Semena musí být donucena rychle vyklíčit a vzejít. Je to důležité zvláště ve sledu obilnina- ozimá řepka, pokud trvá meziporostní období minimálně 30 dní, aby semena řepky mohla hromadně vzejít a být předseťovou přípravou zničena.

Pokud vzchází výdrol obilniny současně se vzcházející řepkou, účinně sice pomohou graminicidy, ale již nezachrání zničené a zeslabené rostliny řepky. Pokud následuje po sklizni předplodiny delší meziporostní období, zvláště pak zařazení jarních plodin, a je příznivé počasí po stránce srážek, uplatní se výdrol jako dobré zelené hnojení. Využití vzešlého výdrolu z předplodin k zelenému hnojení kritizují pracovníci ochrany rostlin. Důvodem je pokračování přemnožování chorob a škůdců na stejných rostlinných druzích.

Zakládání porostů strništních meziplodin

V dlouhodobém pozorování v teplejších oblastech Královehradeckého kraje bylo zjištěno, že nejčastějšími strništními meziplodinami byly hořčice bílá a svazenka vratičolistá. V podstatě jsme se nesetkali s luskovinami, obilninami, travami a jetelovinami. Spíše byly strništní meziplodiny příležitostně nahrazeny výdrolem předplodiny. Přezimující strništní meziplodiny nebyly využity.

Nejčastěji se uplatnily strništní meziplodiny ve sledu obilnina - jarní plodina.

Zelené hnojení ze strništních meziplodin nejlépe využijí okopaniny, kukuřice i slunečnice. V mnohých případech bylo využito vzešlého výdrolu ozimé řepky jako zeleného hnojení pro následnou ozimou pšenici (obr. 3).

Pokud se zakládala strništní meziplodina ihned po sklizni plodiny, což je nejvýhodnější (po kvalitní podmítce je v půdě dostatek vláhy), uplatnil se ve směsce i výdrol. Záleží na konkurenčních vztazích a povětrnostních podmínkách.

Pozdější zakládání strništních meziplodin (tj. až v měsíci září) bylo zpravidla méně úspěšné kvůli krátké vegetační době a také proto, že podzimní období bylo častěji sušší než letní.

Obr. 3: Předseťová příprava pro ozimou pšenici s likvidací vzešlé řepky  z výdrolu jako zeleným hnojením
Obr. 3: Předseťová příprava pro ozimou pšenici s likvidací vzešlé řepky z výdrolu jako zeleným hnojením

Závěr

I v současných podmínkách by měla platit našimi předky potvrzená zkušenost: „Neponechávat půdu ladem v meziporostním období, i když to nepřináší podniku okamžitý zisk“. Strništní meziplodiny mají nevyvratitelný příznivý význam pro půdu a je jen otázkou technologické kázně a agronomického mistrovství, aby byly uplatněny i v sušších oblastech. Je možno vybrat i suchovzdorné druhy plodin, které se v podmínkách ČR vždy uplatní přesto, že i u nich platí podmínka co nejrychlejšího zasetí po sklizené předplodině a vytvoření seťového lůžka a utužení půdy za sucha.

Většina zemědělských podniků dodržuje zásadu uplatnit vzejití sklizňových ztrát zrna obilnin a řepky jako úspěšnou biomasu zeleného hnojení. Bylo by škoda zaplevelit následnou plodinu, když je tolik vydrolených „semen“ k dispozici ihned po sklizni a následuje několikaměsíční meziporostní období (týká se především sledů obilnina - okopanina, nebo obecně zrnina a následná zjara zakládaná plodina. Kladné příklady jsou ve sledu obilnina - ozimá řepka, ozimá řepka - ozimá pšenice v podstatně kratším meziporostním období, kdy se kulturní meziplodina z časových důvodů nezařazuje. Zde jsou dosažena kvanta biomasy výdrolu jako zelené hnojení.

Podle našich pozorování je možno jako strništní meziplodinu využít i zrna ze sklizňových ztrát předplodiny, ale i toto opatření vyžaduje potřebnou přesnost a včasnost.

I v případě suchého počasí přináší tato často zatracovaná „vzrostlina“ všechny výše uvedené výhody. V každém případě sníží zaplevelení následné plodiny předplodinou.


 Prof. Ing. Václav Kohout, DrSc., RNDr. Dana Kohoutová, CSc.; Praha

zdroj : agromanual.cz


Kalendář

po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31