Ozimá pšenice je na předplodinu náročná
Předplodina vytváří podmínky pro rozvoj kořenové soustavy pšenice a podstatně ovlivňuje především fyzikální vlastnosti půdy, které jsou důležité pro růst a vývin kořenů, biomasy, ale také pro tvorbu klasu a zrna (Prugar a Hraška, 1986). Odlišný je po různých předplodinách samozřejmě i obsah pohotových živin v půdě.
Za dobrou předplodinu pro ozimou pšenici je považována řepka.
Předplodina obilnina je hodnocena, především z dlouhodobého hlediska, jako méně vhodná varianta, která je závislá na způsobu zpracování posklizňových zbytků a následně půdy, i na intenzitě zásahů proti chorobám.
Významné místo mezi předplodinami co do zastoupení v současné době zaujímá kukuřice, která díky možnostem využití pro technické účely zaujímá u nás relativně velkou plochu. I když je z hlediska následné plodiny značný rozdíl mezi předplodinou kukuřicí na siláž a kukuřicí na zrno, vždy je nutno počítat s tím, že se po kukuřici zhorší půdní struktura a sníží obsah pohotových živin v půdě v raných fázích růstu pro následnou ozimou pšenici. Kukuřice na siláž jako předplodina pro ozimou pšenici nemá tak velké problémy s organickou hmotou jako kukuřice sklizená na zrno. Množství organické hmoty je mnohonásobně nižší a sklizeň je časnější. Rozklad menšího množství organické hmoty při jejím správném zapracování je rychlejší. Pšenice setá po kukuřici na zrno je seta obvykle pozdě a rostliny vstupují do zimního období málo odrostlé. Velké množství rostlinných zbytků po kukuřici na zrno vyžaduje pečlivé zpracování (rozdrcení, aplikaci N hnojiv a opakované zapravení do půdy), navíc v časově velmi omezeném období. Po kukuřici, zejména pak po kukuřici na zrno, je třeba počítat s rizikem zvýšeného výskytu fuzarióz.
Podíl okopanin jako tradiční dobré předplodiny pro ozimou pšenici významně poklesl
Obilnina je z hlediska výnosu i kvality nejméně vhodnou předplodinou
Výsledky z analýz sklizňových vzorků z ČR
Každoročně jsou získávány vzorky ozimé pšenice přímo od pěstitelů, spolu s údaji o pěstování (lokalita, odrůda, hnojení, výnos) a je u nich analyzována kvalita podle ČSN. Díky ochotě pěstitelů ze všech regionů České republiky jsme schopni sledování provést na dostatečně velkém a zároveň reprezentativním souboru vzorků obilnin. Počet analyzovaných vzorků z jednotlivých okresů a krajů České republiky odpovídá přibližně podílu tamních ploch pěstování. Ročně je analyzováno 500 vzorků ozimé pšenice.
Analýza sklizňových vzorků z let 2002–2009 (Palík a kol., 2009) potvrdila známý fakt, že nejlepší předplodinou pro ozimou pšenici je luskovina. Ta pozitivně ovlivnila jak výnos zrna, tak objemovou hmotnost, obsah dusíkatých látek i jejich pekárenskou kvalitu. Bobovité rostliny pozitivně ovlivňují fyzikálně-chemické vlastnosti půdy a příznivě působí na redistribuci fosforu, draslíku i ostatních živin z hlubších vrstev do orniční vrstvy (Hřivna, Richter, 2000).
Téměř stejného výnosu zrna s obdobnou kvalitou bylo dosahováno také po předplodině okopanině (tab. 1).
Po předplodině obilnině a kukuřici byl výnos zrna významně nižší, stejně jako obsah dusíkatých látek a jejich pekárenská kvalita.
V tabulce 2 je provedeno obdobné hodnocení pro sklizňové vzorky z posledních 3 let (2014–2016). Skladba předplodin těchto sklizňových vzorků neumožňovala samostatné vyhodnocení některých předplodin, např. předplodina okopanina byla zastoupena v průměru pouze 13 vzorky ročně, luskovina 22 vzorky (tab. 3). Samostatné hodnocení výnosu a kvality na základě malého počtu vzorků by bylo nevyvážené a mohlo by být do značné míry ovlivněno odrůdou, lokalitou pěstování apod. Naopak předplodina řepka si vzhledem k četnosti zastoupení zasluhuje samostatné vyhodnocení (graf 1).
V letech 2014–2016 bylo ve srovnání s roky 2002–2009 dosahováno vyšších výnosů, a to po všech předplodinách bez výjimky. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo po předplodině řepce, a to v průměru všech 3 roků 7,7 t/ha. Naopak nejnižšího výnosu bylo dosaženo po předplodině obilnině (6,6 t/ha), po které byla také pozorována největší variabilita ve výnosu, která odráží různé podmínky a agrotechniku jednotlivých pěstitelů (graf 2). Výnosový propad u předplodiny obilniny je zřejmý zejména v letech 2015 a 2016. Ročník 2014 byl mimořádně příznivý pro tvorbu výnosu ozimých obilnin a bylo dosahováno rekordních výnosů. Tyto příznivé klimatické podmínky se pravděpodobně také zasloužily o částečnou kompenzaci nepříznivého vlivu předplodiny obilniny.
K vyšší úrovni výnosů v letech 2014–2016 zřejmě přispěl - kromě nepochybného přínosu potenciálu nových odrůd a sofistikovanějších pěstebních technologií - i teplejší charakter daných sklizňových ročníků. Potvrdila se tak dominance teploty jako nejdůležitějšího vegetačního faktoru ozimé pšenice.
Objemová hmotnost (OH) byla ve všech 3 letech nejnižší po předplodině obilnině, po ostatních předplodinách byly hodnoty objemové hmotnosti víceméně srovnatelné. Z graficky znázorněných hodnot je na první pohled zřejmé (graf 3), že pro tento kvalitativní parametr je ročník velmi významným faktorem. V letech 2014–2016 byly rozdíly mezi jednotlivými ročníky mnohem významnější, než rozdíly mezi předplodinami. Důvodem je také skutečnost, že mezi hodnocenými 3 lety se sešly z hlediska objemové hmotnosti velmi kontrastní ročníky, kdy v roce 2015 bylo dosaženo nejvyšší průměrné objemové hmotnosti od začátku zavedeného způsobu sledování sklizňové kvality v ČR v roce 2002 a v roce 2016 byla naopak objemová hmotnost jedna z nejnižších.
Z hodnocení obsahu bílkovin (NL) (graf 4) je zřejmé, že rekordně vysoké výnosy v roce 2014 si vybraly daň na kvalitě v podobě nízkého obsahu bílkovin. V tomto roce byly rozdíly v objemové hmotosti mezi jednotlivými předplodinami minimální. V letech 2015 a 2016 byl obsah NL vždy nejnižší po obilnině a tato předplodina také vykazovala největší rozptyl hodnot, tj. záleželo na tom, v jakých konkrétních podmínkách byla pšenice pěstována, o jakou šlo odrůdu a jakou agrotechniku pěstitel použil. Zatímco v roce 2015 byl obsah NL po předplodinách jiných než obilnina téměř srovnatelný, v roce 2016 byl významně vyšší po předplodině kukuřici. Je otázkou, zda vyšší obsah NL po kukuřici v roce 2016 souvisí se skutečností, že v předcházející vegetační sezoně (2015) byly pro kukuřici velmi nepříznivé podmínky pro dlouhotrvající suché a horké období v červenci a první půlce srpna, což způsobilo značný propad ve sklizni zrna kukuřice (tab. 4). Část porostů určená ke sklizni na zrno musela být předčasně sklizena na siláž a redukovány byly i výnosy siláže. V půdě tedy zůstaly neodčerpané živiny, které mohly být využity následnou pšenicí. Stejně tak lze usuzovat, že k vyššímu obsahu NL po kukuřici přispěla možnost dokonalejšího rozkladu posklizňových zbytků v teplejších sklizňových ročnících. V období tvorby zrna tak mohly být rostliny lépe zásobovány dusíkem.
V hodnotě sedimentačního indexu (Zelenyho testu) se projevily určité rozdíly mezi předplodinami v roce 2015, kdy byl vyšší po řepce a zejména v roce 2016, kdy byl vyšší po kukuřici a kopíroval vyšší obsah NL. Průměry pro tříleté hodnocení jednotlivých předplodin se liší pouze minimálně (tab. 2).
Obdobně nevýznamné rozdíly mezi předplodinami byly zjištěny u čísla poklesu (FN), což odpovídá skutečnosti, že tento faktor je ze všech kvalitativních parametrů nejvíce závislý na počasí. K určitému ovlivnění předplodinou může dojít nepřímo, a to při pozdější sklizni později setých porostů po předplodině kukuřici.
Tab. 1: Výnos a kvalita ozimé pšenice po různých předplodinách, průměry ze sklizňových vzorků z ČR z let 2002–2009, více než 6000 vzorků. (Palík a kol., 2009)
Předplodina |
Výnos |
OH |
NL |
SEDI |
FN |
Kukuřice |
5,8 |
77,7 |
12,4 |
37 |
286 |
Obilnina |
5,8 |
77,8 |
12,6 |
38 |
302 |
Olejnina |
6,2 |
78,0 |
12,4 |
38 |
283 |
Luskovina |
6,5 |
78,6 |
12,7 |
39 |
291 |
Okopanina |
6,5 |
77,7 |
12,6 |
39 |
277 |
Pícnina |
6,1 |
77,8 |
12,6 |
39 |
278 |
Tab. 2: Výnos a kvalita ozimé pšenice po různých předplodinách, průměry ze sklizňových vzorků z ČR z let 2014–2016, cca 1500 vzorků
Předplodina |
Výnos |
OH |
NL |
SEDI |
FN |
Kukuřice |
7,2 |
79,2 |
12,6 |
41 |
318 |
Obilnina |
6,6 |
78,7 |
12,3 |
40 |
326 |
Řepka |
7,7 |
79,3 |
12,4 |
40 |
324 |
Jiná (viz tab. 3) |
7,4 |
79,5 |
12,4 |
39 |
322 |
Tab. 3: Počet vzorků po jednotlivých předplodinách, označených v tab. 2 jako „jiná“, ze sklizňových vzorků z ČR z let 2014–2016, cca 500 vzorků ročně
Předplodina |
Rok sklizně |
Průměr |
||
2014 |
2015 |
2016 |
||
Luskovina |
23 |
22 |
22 |
22 |
Okopanina |
10 |
17 |
13 |
13 |
Pícnina |
48 |
52 |
52 |
51 |
Olejnina (mimo řepku, tj. mák, slunečnice, hořčice, len) |
36 |
44 |
44 |
41 |
Ostatní |
5 |
6 |
19 |
10 |
Tab. 4: Plochy kukuřice pěstované na zrno a na siláž v ČR v letech 2013–2015
Způsob pěstování kukuřice |
Rok sklizně |
|||
2013 |
2014 |
2015 |
||
Kukuřice na |
plocha (ha) |
96 902 |
98 749 |
79 972 |
výnos (t/ha) |
6,97 |
8,43 |
5,54 |
|
Kukuřice na |
plocha (ha) |
233 815 |
237 235 |
244 956 |
výnos (t/ha) |
32,66 |
40,37 |
29,13 |
Graf 1: Struktura předplodin ozimé pšenice v letech 2014–2016, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3
Graf 2: Výnos ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3
Graf 3: Objemová hmotnost ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3
Graf 4: Obsah bílkovin (N-látky) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3
Graf 5: Kvalita bílkovin (Zelenyho test) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3
Graf 6: Číslo poklesu u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3
Souhrn
Monitoring kvality sklizně může ve strategii pěstování zemědělských plodin hrát velmi významnou roli. Jeho úkolem je sledovat předem stanovené parametry a vysílat signály pro následná opatření, a to jak na úrovni jednotlivých zemědělských subjektů, tak i státních orgánů. Pro jakostní parametry potravinářské pšenice jsou tato data zvláště důležitá, neboť se jedná o surovinu jak pro domácí, tak zahraniční trh. Data z delších časových úseků poukazují na to, jaká pozornost je kvalitě věnována a zda jsou doporučovaná opatření úspěšná, jaký je vliv pěstovaných odrůd, změn v technologii pěstování i skladbě pěstovaných plodin. Výsledky vypovídají také o tom, do jaké míry mohou další faktory, které se v rámci zemědělské činnosti vyvíjejí, a také mění, být příčinou změn.
V současnosti jsou v našich podmínkách třemi nejčastějšími předplodinami ozimé pšenice: řepka, obilnina a kukuřice. Pro účely exaktního hodnocení vlivu předplodiny na kvalitativní znaky pekárenské pšenice a pro vysvětlení jeho příčin je obvykle využíváno výsledků přesných vícefaktoriálních polních pokusů. Výše uváděná data jsou naopak založena na výsledcích monitoringu pekárenské kvality pšenice sklizňových ročníků 2014–2016 v ČR a odrážejí tedy nejen vliv samotné předplodiny, ale i ostatních faktorů a jejich kombinací.
Z hlediska průběhu počasí byly všechny tři hodnocené ročníky 2014–2016 teplotně nadprůměrné. Jako nadprůměrné je lze hodnotit i z hlediska dosahovaného výnosu. Nejvyšších výnosů bylo dosahováno po předplodině řepce, nejnižších po předplodině obilnině. Bez zohlednění vlivu dalších faktorů (odrůda, lokalita, agrotechnika) nebyl vliv předplodiny na kvalitu příliš významný, a to zejména ve výnosově rekordním roce 2014. Ze sledovaných znaků jakosti zrna je zřejmá tendence dosahování nižší objemové hmotnosti po obilnině. Rovněž obsah NL byl po obilnině v průměru nižší než po ostatních předplodinách. Hodnoty sedimentačního indexu nebyly předplodinou významněji ovlivněny, stejně, jako u čísla poklesu.
Ve prospěch souběhu výnosu i jakosti zrna se z hlediska aktuálně nejrozšířenějších předplodin jeví jako nejvhodnější řepka. Ze získaných dat posledních 3 let lze dále usuzovat, že zvláště v teplejších ročnících je vyhovující předplodinou i kukuřice, ovšem se zohledněním potřebné agrotechniky. Velmi zajímavé bude vyhodnocení výnosu i kvality roku 2017, neboť již teď je zřejmé, že počasí ovlivnilo nejen termín setí, ale i následnou vegetaci mnohem více, než tomu bylo v letech 2014–2016.
Ozimá pšenice reaguje na předplodinu v souvislosti s počasím velmi citlivě. V současné době se ukazuje, že pěstitelé umí v rámci technologie pěstování mnohá negativa související s horší předplodinou kompenzovat. Proto zejména v letech příznivých pro růst a vývoj porostů obilnin nemusí být ve kvalitě mezi předplodinami tak velký rozdíl, jak bychom očekávali. Jiná může být situace v případě, kdy vliv ročníku dopad horší předplodiny ještě prohloubí nebo pokud technologie pěstování nerespektuje specifika konkrétní předplodiny.
Literatura:
Hřivna, L., Richter, R. 2000: Výživa ovlivňuje kvalitu potravinářské pšenice. Úroda, č. 12, str. 21–23.
Palík a kol., 2009: Metodika pěstování ozimé pekárenské pšenice. Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž.
Prugar a Hraška, 1986: Kvalita pšenice. Príroda, Bratislava.
RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D., Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Slavoj Palík, CSc.; Agrotest fyto, s.r.o. Kroměříž
all foto©O. Jirsa
zdroj : agromanual.cz