Některé složky a diskuze jsou přístupné pouze registrovaným uživatelům. V současnosti registrujeme každého kdo zažádá.
Diskuzi jsme převedli na facebook, tak se těšíme na podměty a příspěvky zajímavých článků nebo videí.

https://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-a-pestovani/plevele/skodlivost-plevelu-v-porostech-jarniho-jecmene

05. 04. 2018
 Ing. Jan Winkler, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 71x

Společenství rostlin na orné půdě se skládá ze dvou skupin rostlin - z plodin a polních plevelů. Toto společenství nazýváme agrofytocenózou. Změny, které v agrofytocenóze probíhají, jsou vyvolány pěstiteli - zemědělci. Ti se snaží upravit prostředí tak, aby co nejvíce vyhovovalo pěstovaným plodinám, a to pomocí zpracování půdy, střídáním plodin, hnojením, ochranou plodin proti škodlivým činitelům atd. Naopak druhou složku agrofytocenózy, plevele, se zemědělci snaží co nejvíce potlačit.

Konkurence plevelů

Mezi plevely a plodinami se vytvořily určité vztahy. Plodiny i polní plevele pokrývají své potřeby ze stejných zdrojů na stanovišti (voda, živiny, prostor), a proto mezi nimi vzniká konkurence (kompetice), která je zcela převládajícím vztahem. Konkurenčním tlakům plevelů odolávají jednotlivé plodiny různě. Konkurenceschopnost plodin proti plevelům je dána rychlostí jejich růstu, postavením listů, velikostí listové plochy a hustotou porostu plodin. Vlastní konkurenceschopnost je dána druhovými vlastnostmi, které jsou značně ovlivňované stavem porostu plodin, a také vnějšími podmínkami.

V podmínkách, které jsou pro růst plodin příznivé, je konkurence plevelů značně potlačena. Jestliže správným výsevem (výsadbou) zabezpečíme dostatečný počet jedinců na jednotku plochy a jejich vhodné rozmístění, stanou se plodiny v takovýchto příznivých podmínkách dominantní a plevele jsou potlačeny. Velmi důležité jsou agroekologické podmínky stanoviště.

V nepříznivých podmínkách (půdy chudé na živiny s nevhodnými fyzikálními vlastnostmi apod.) se dovedou plevele většinou lépe uplatnit a plodinu dokáží zcela potlačit. Tato skutečnost je základem škodlivosti plevelů. Obecně lze tedy říci, že polní plevele snižují úrodnost orných půd tím, že snižují jejich schopnost poskytovat pěstovaným plodinám vodu, živiny a dostatečný prostor pro růst a tvorbu výnosu.

Míra škodlivosti plevelů se zvyšuje, pokud dojde ke sladění životních rytmů plodin a plevelů. Škodlivější je ten druh plevele, který klíčí, vzchází a dále se rozvíjí ve stejnou dobu jako pěstovaná plodina. Plodiny a plevele, které souběžně rostou, intenzívně odčerpávají vodu a živiny v období, kdy plodina má zvýšené nároky na tento vegetační faktor.

Negativní ovlivnění výnosů plevely je nesporné, ale kvantifikace škodlivosti plevelů je velmi nesnadná. Míra škodlivosti polních plevelů se na výnosech plodin projevuje různě. Například dobře hnojené pole „uživí“ plevele i při zachování dobrých výnosů plodin. Zaplevelení se negativně projeví až při nedostatku jiných vegetačních faktorů, zejména nedostatku dešťových srážek. Škodlivost plevelů je vnímána jinak, pokud jarní obilninu pěstujeme na zrno nebo na zelené krmení.

Kromě přímé škodlivosti, plevele podporují rozšiřování dalších škodlivých činitelů (patogenů a škůdců). Na různých druzích plevelů žijí svilušky, některé mšice atd. Na pýru plazivém žije řada škůdců obilnin jako zelenuška žlutopásná, bejlomorky, hrbáč osenní, bzunka ječná. Populace patogenů a škůdců je tak na daném stanovišti udržována a tito škůdci přecházejí na příslušné plodiny.

Plevele a jarní ječmen

Jarní ječmen jako každá jiná plodina podléhá také vlivu plevelů. Škodlivost jednotlivých druhů plevelů je odlišná a mění se v průběhu vegetace jarního ječmene. Výsledný vliv škodlivosti na výši výnosu jarního ječmene je závislý na mnoha faktorech.

Graf 1: Potřeba živin dusíku, fosforu a draslíku u ječmene a plevelů
Graf 1: Potřeba živin dusíku, fosforu a draslíku u ječmene a plevelů

Graf 2: Výsledky monitoringu zaplevelení porostů jarního ječmene
Graf 2: Výsledky monitoringu zaplevelení porostů jarního ječmene

Škodlivost plevelů ve fázi klíčení a vzcházení

Jarní ječmen patří mezi plodiny, které sejeme na jaře mezi prvními. Hned jakmile oschnou vršky skýv ornice, je možné půdu připravit k setí. V tomto období je ječmen velmi citlivý na dostatek vláhy. K tomu, aby došlo k bobtnání a klíčení semen, potřebuje osivo množství vody, které odpovídá trojnásobku jeho váhy.

Ovšem vodu ke klíčení potřebují také plevele, a tím mohou konkurovat klíčícím obilkám ječmene. Pokud se v ječmenu vyskytují i jiné plodiny, považujeme je za plevele. Právě v posledních letech narůstá význam těchto plevelných plodin. Jarní období a provedení předseťové přípravy půdy je signálem pro klíčení výdrolu řepky, slunečnice, pšenice, a také plevelné řepy nebo meziplodin, jako jsou svazenka vratičolistá a hořčice bílá. Tyto zaplevelující rostliny jsou velmi náročné na vodu, která pak může chybět jarnímu ječmenu, především pokud nastane v jarním období nedostatek dešťových srážek.

Regulace těchto zaplevelujících plodin spočívá především v kvalitní sklizni a omezení sklizňových ztrát, dále pak v podmítce a jejím ošetření. Důležitou roli zde hraje také kvalitní předseťová příprava půdy pro jarní ječmen.

Škodlivost plevelů ve fázi odnožování

Po vyklíčení osiva a vzcházení začíná ječmen odnožovat. Přiměřený počet odnoží je základem pro kvalitní zapojení porostu, a také prvním předpokladem pro dosažení odpovídajícího výnosu ječmene. V tomto období uplatňují svůj konkurenční potenciál především druhy ze skupiny přezimujících (ozimých), efemerních a časně jarních plevelů. V odnožujících porostech ječmene se dobře uplatňují druhy plevelů s poléhavými lodyhami. K nejrozšířenějším druhům patří rozrazily (perský, lesklý, břečťanolistý), hluchavky (objímavá, nachová), ptačinec prostřední a truskavec ptačí.

Tyto druhy odebírají ječmenu živiny (především dusík) a odnožujícím rostlinkám ječmene fyzicky brání v tvorbě nových odnoží. Kvůli zastínění podporují spíše dlouživý růst, čímž dochází k ukončení odnožování a urychlení nástupu sloupkování. Škodlivost těchto druhů se nemusí na konečném výnosu zrna projevit, nižší počet odnoží může být vykompenzován vyšším počtem zrn v klasu a vyšší HTZ. Nižší počet odnoží způsobí špatné zapojení porostu ječmene, čímž se otevře prostor pro následné zaplevelení jinými druhy.

Regulace těchto druhů je dnes založena na aplikaci vhodných herbicidů s odpovídajícím spektrem účinků na vyskytující se druhy plevelů.

Obr. 1 Květy rozrazilu perského
Obr. 1 Květy rozrazilu perského

Obr. 2 Kvetoucí hluchavka nachová
Obr. 2 Kvetoucí hluchavka nachová

Obr. 3 Merlík bílý stále častěji zapleveluje ječmen již ve fázi odnožování
Obr. 3 Merlík bílý stále častěji zapleveluje ječmen již ve fázi odnožování

Škodlivost plevelů ve fázi sloupkování a metání

Po odnožování následuje fáze sloupkování a metání ječmene. V těchto fázích má ječmen nejvyšší konkurenční schopnost proti plevelům. I přesto se v těchto porostech dokážou některé druhy prosadit. Jedná se především o druhy ze skupiny časně jarních plevelů avytrvalé druhy. Tyto druhy významně snižují výnos ječmene.

K nejškodlivějším druhům plevelů v porostech ječmene dlouhodobě patří oves hluchý, který svou škodlivost znásobuje sladěním životního cyklu právě s ječmenem jarním. Kvůli tomu oves hluchý využívá vegetační faktory ve stejném čase, ve které je potřebuje ječmen, což znásobuje jeho škodlivost. Zároveň však většina pěstitelských opatření, jako je zpracování půdy a hnojení, prováděných pro jarní ječmen, podporuje také oves hluchý. Proto se oves hluchý stále vyskytuje právě v této plodině.

K dalším konkurenčně zdatným druhům patří hořčice rolní a ohnice rolní. Ovšem význam těchto dvou druhů již poklesl díky spektru používaných herbicidů.

Vytrvalé druhy plevelů patří ke konkurenčně nejsilnějším druhům v porostech všech plodin a výjimkou není ani ječmen jarní. Mezi nejvýznamnější druhy patří pcháč oset, který kvůli svému hlubokému kořenovému systému a rychlému růstu dokáže využít značné množství živin a vody v půdě. Ani dobře zapojené a silné porosty ječmene tomuto druhu nedokážou konkurovat.

Z dalších vytrvalých druhů, které se snad prosadí v porostech ječmene, se jedná o pýr plazivý. Tento druh má kromě své vysoké konkurenční schopnosti ještě další výhodu, kterou je jeho alelopatická schopnost. Pýr plazivý svými kořenovými výměšky, které pronikají do kořenů ostatních rostlin, ovlivňuje růst svých rostlinných konkurentů. Výměšky pýru působí na ostatní rostliny jako fytohormon, který zpomaluje, až zastavuje jejich růst. Rostlina, která roste pomalu, nepotřebuje takové množství živin a vody. Nespotřebovanou vodu a živiny pak pýr využívá ke svému růstu.

Dalším vytrvalým a konkurenčně zdatným druhem je kamyšník přímořský. Tento druh se zatím vyskytujte jen na místech s vysokou hladinou podzemní vody. Kamyšník patří k teplomilnějším druhům a je schopen se prosadit i v zapojeném porostu ječmene. Na polích se objevuje až koncem května, pak ovšem velmi rychle roste a v porostech ječmene vytváří sytě zelené kolonie rostlin (oka), která jsou viditelná až do žní. Má typickou trojhrannou lodyhu podobnou stéblu, ovšem bez kolének.

V období sloupkování se prosazují také druhy plevelů s popínavými nebo ovíjivými lodyhami (svízel přítula, opletka obecná). Tyto druhy zejména za vlhkého počasí mohou způsobit poléhání porostů, čímž se ztěžuje sklizeň ječmene.

Regulace těchto druhů plevelů je závislá na použití herbicidů, na preventivních opatřeních, regulaci plevelů v předplodině a v meziporostním období.

Obr. 4 Oves hluchý
Obr. 4 Oves hluchý

Obr. 5 Trojhranná lodyha kamyšníku přímořského
Obr. 5 Trojhranná lodyha kamyšníku přímořského

Škodlivost plevelů ve fázi zrání

Od fáze kvetení až do sklizně klesá konkurenční schopnost ječmene, což umožňuje prosazení některých druhů plevelů. Ovšem toto období je charakteristické také vyššími teplotami a nerovnoměrnými dešťovými srážkami. Specifické podmínky omezují klíčení řady druhů plevelů. Naopak takové podmínky vyhovují především druhům ze skupiny pozdně jarních plevelů. Tyto druhy klíčí především za předpokladu, že je dostatek vláhy, a snadněji se prosazují v prořídlých a nezapojených porostech ječmene. Díky vysokým teplotám pak velmi rychle rostou a tvoří velké množství biomasy. Tyto druhy již většinou neškodí přímou konkurencí, ale snižují kvalitu zrna zvýšenou vlhkostí a příměsí zelených částí svých těl. Nejsou výjimečné případy, že kvůli silnému zaplevelení není možné ječmen sklidit nebo je nezbytné okamžité vyčištění a dosoušení zrna. Tímto způsobem škodí především druhy, jako jsou ježatka kuří nova, bér sivý, bér přeslenitý, bér zelený, merlík bílý a laskavce.

Obr. 6 Svízel přítula
Obr. 6 Svízel přítula

Obr. 7 Ovíjivá lodyha opletky obecné
Obr. 7 Ovíjivá lodyha opletky obecné

Závěr

Škodlivost plevelů v porostech jarního ječmene je velmi proměnlivá a to jak mezi jednotlivými druhy plevelů, tak v průběhu vegetace. Zastoupení jednotlivých druhů plevelů je ovlivněno řadou faktorů. Kromě přírodních podmínek, kde v současnosti dominuje průběh počasí, jsou plevele ovlivňovány pěstitelskými zásahy, mezi něž patří střídání plodin, zpracování půdy, hnojení a regulace plevelů.

V porostech jarního ječmene v současné době narůstá význam zaplevelujících rostlin (plodina v jiné plodině, meziplodiny), vytrvalých druhů plevelů (pcháč oset, pýr plazivý), a také pozdně jarních druhů, které se často prosazují v druhé polovině vegetace ječmene.

Dodržování zásad regulace plevelů povede ke snížení zaplevelení a omezení škodlivosti plevelů. Ovšem nikdy nebude reálné jejich úplně odstranění. Proto je nutné najít únosnou mez, která umožní přežití plevelů a dosažení efektivního výnosu.

Práce vznikla jako výstup projektu QJ1530373 s názvem „Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv a surovin“.


Kalendář

po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30