Co se bude jíst po roce 2050? Pro mnoho lidí pouze úvaha ze sci-fi románu, pro americké zemědělce z Kalifornie doslova existenční otázka. Pěstují ovoce a ořechy a výsadba se plánuje až 40 let dopředu. Proto musí pracovat i s projekcemi klimatických změn. Jednou z možností, jak si zachovat živobytí, je sázka na avokádo, po kterém je nyní poptávka.
Kalifornie dosud Spojené státy zásobovala ovocem a ořechy, nyní farmáři musí ve svém plánování zohledňovat změny klimatu. Palčivým se stává především úbytek vody.
Místní pěstitelé na to reagují různě. Jednou z únikových možností je vsadit na oblibu avokáda. Poptávka po tropickém ovoci ve Spojených státech od roku 2000 stoupla sedmkrát. Avokádo si našlo cestu do nápojů, zmrzliny, na chléb.
Ale ani stromy s avokádem nemusí vydržet rozmary kalifornského počasí posledních let. V únoru teplota klesla na několik hodin pod bod mrazu, listí opadalo a plody pak spálilo slunce. Avokádu se nejlépe daří v teplotách mezi mínus dvěma stupni a plus 38 stupni Celsia.
Chris Sayer má farmu asi 50 kilometrů severně od Los Angeles. Dříve se zaměřoval na pěstování citrónů, výnosy ale dlouhodobě klesají s přibývajícím suchem a úbytkem vody. Farmáři navíc nesmí ze země čerpat podzemní vodu, jako tomu bylo v dřívějších dobách. Že se klima mění, ukazuje i to, že letos byly citróny zralé už v dubnu, normálně to bývá až v červnu. „Je to podivné,“ řekl Sayer deníku Guardian.
Jak nakrmit lidstvo v roce 2050?
Jak nasytit miliardy: pšenice pro Afriku roste i ve 40 stupních
S tím souhlasí i Russ Lester, který má sady s vlašskými ořechy. „Stromy jsou úplně zmatené. Už teď trpíme kvůli změnám klimatu,“ potvrdil. Farmáři, kteří pěstují ovocné stromy, ořechy nebo vinou révu, musí přemýšlet, co budou pěstovat v následujících letech. Založení sadu a následné sklizně se počítají až na 40 let dopředu. Proto je pro ně důležité vědět, jak vypadá klimatická projekce pro rok 2050, 2060.
Nyní dvě třetiny ovoce a ořechů pro americký trh pochází z Kalifornie. To samé platí i pro vinnou révu. Tato produkce je velmi citlivá na klimatické změny. „Máme jistotu, že Kalifornie bude stále sušší. Nemyslím si, že to je podnebí, které je vhodné pro pěstování ovoce,“ řekl profesor hydrologie James Famiglietti z laboratoře NASA v Pasadeně.
Opuncie do postklimatického pekla?
Sayer, i přes značné riziko, věří avokádu a stromům hruškovce přelahodného, na kterém tyto zelené plody (botanicky se jedná o ovoce) rostou. Přitom i tato plodina je citlivá na vláhu. On sám tvrdí, že v postklimatickém pekle by se nejlépe dařilo opunciím, kdo by je ale kupoval. „Je to jako přejít rušnou silnici s kapucí přetaženou přes hlavu,“ ví o rizicích výsadby nových stromů. Přesto věří, že se dokáže přizpůsobit. Citronovníky po letošní sklizni porazí. Začínají prosychat.
Pro zadržování vody mezi stromy v sadech farmáři volí vysazování trávy a kukuřice. To by bylo před třiceti lety něco nemyslitelného. Holá země pod stromy se považovala za správně udržovaný ovocný sad.
Russ Lester, který se živí produkcí vlašských ořechů v oblasti Sacramenta, si myslí, že pěstování zelených plodin mezi stromy může pomoci alespoň zmírnit dopady globálních změn klimatu. „Možná jsem přílišný optimista. Věřím, že pokud by to udělali všichni farmáři, vedlo by to k zastavení změn klimatu, možná i k otočení současného trendu,“ doufá v to, že traviny začnou pohlcovat ve větší míře oxid uhličitý z atmosféry a ukládat jej v půdě. Také proto se nevzdává své snahy a vysazuje nové stromy ořešáku královského.