Stará se o půdní úrodnost

V letošním roce spustilo ministerstvo zemědělství projekt demonstračních farem. Vychází ze strategie resortu zaměřené na zvyšování ochrany půdy v období klimatické změny s ohledem na udržitelné hospodaření a na komplexní rozvoj a tvorbu krajiny. Je také zaměřena (kromě jiného) na zastavení degradace půdy zejména nadměrnou erozí, utužením a úbytkem organické hmoty. Do budoucna se bude zvyšovat plocha půdy označená jako erozně ohrožená, a to z 25 % v roce 2018 na 60 % v roce 2030. A právě demonstrační farmy mají pomoci pěstitelům formou názorných ukázek ucelených postupů a udržitelných způsobů hospodaření se na tyto změny připravit.

Jednou z demonstračních farem je Statek Bureš, s. r. o., který sídlí v Bučině, jež se nachází mezi Litomyšlí a Vysokým Mýtem. O důvody, kvůli kterým se projektu účastní, se s námi podělil Jindřich Šmöger, který v podniku působí. Shrnul, že Statek Bureš hospodaří v okrajové řepařské oblasti na 80 ha zemědělské půdy, z toho je 75 ha orné. Pěstují cukrovku, sladovnický ječmen, kukuřici, potravinářskou pšenici, sóju, mák, česnek a brambory. Průměrné srážky obvykle dosahovaly 670 mm, ale poslední dva roky klesly na 400 mm. Průměrná teplota je 8,5 °C a pozemky se nacházejí v nadmořské výšce 330–400 m. V rámci rodiny úzce spolupracuje s dalším podnikem a chovají také 40 kusů skotu plemene charolais, vyprodukovaný hnůj využívají na svých pozemcích.

Pečuje o půdu

„Ve spolupráci se společností Soufflet Agro jsem tu v červenci pořádal polní setkání. S Ing. Martinou Polákovou z technicko-poradenské služby pro Moravu spolupracuji v klubu Soilteq, který se týká půdní úrodnosti,“ popisuje Jindřich Šmöger. Dodává, že projekt demonstračních farem mu přišel zajímavý, protože by mohl na tuto akci navazovat. Soufflet Agro, a. s. založila klub pro zhruba dvacet farmářů v republice, které si vytipovala podle zájmu o nové technologie. „Filozofie Soilteq je založena na celoročním zeleném pokryvu půdy, což mi vyhovuje. Protierozní opatření jsme s nimi dělali již dříve,“ vysvětlil Jindřich Šmöger. V podniku využívají například podsevy do kukuřice či řepky.

Do kukuřice podsévají jílek s vikví, a to v době, když má kukuřice výšku 40 cm, aby ji podsev neutiskoval. Porost se předtím obvyklým postupem ošetří preemergentním herbicidem a proplečkuje. Kukuřice pěstují v podniku šest hektarů, z toho tři slouží pro demonstrační pokusy osiva Maisadour Semences, a další tři hektary jsou pokusy s různými variantami hnojení, které návštěvníkům prezentují v září.

Co se týče řepky, tam využívají vymrzající podsev – jetel a leguminózy, seje se současně s řepkou. „Rostliny řepky narostou stejně velké jako bez podsevu. Pokud není vysloveně sucho, tak si plodiny o vodu nekonkurují,“ popisuje Jindřich Šmöger. Dodal, že loni spadlo za rok 400 mm, což už přineslo problémy. Rok před tím napršelo 450 mm, ale příznivé rozložení srážek způsobilo, že narostl velmi pěkný porost. Od podsevu, který před zimou dosáhne výšky zhruba 20 cm, očekává, že zajistí ochranu půdy před srážkami a dodá organickou hmotu a dusík. Zároveň poskytne přístupný fosfor v jarních měsících, když se hmota začne rozkládat.

Výnosy u řepky se podle hospodáře pohybují kolem pěti tun, dusíkem hnojí tolik, co dovolí nitrátová směrnice. Agrotechnika je běžná a ochrana zahrnuje ošetření proti všem obvyklým škůdcům. Pěstuje také světle kvetoucí liniovou odrůdu Witt. Díky tomu stačí před květem ošetřit proti blýskáčkovi jen okraj pole na šířku postřikovače (36 m), kde je naset žlutě kvetoucí hybrid. „Je to vstřícný krok vůči včelařům a přírodě. Do květu proti houbovým chorobám pak ošetřuje podle signalizace.

Největší plochu pro cukrovku

Největší plocha je v podniku letos určena cukrovce, která poskytuje výnos 80–100 t/ha – podle pozemku. „Loni jsem na polovinu plochy použil technologii strip-till do vymrzlé meziplodiny, letos je již na celé. S její pomocí zamezují erozi. Hýbat s půdou nepovažuji za nutné, napomáhá to odbourávání organické hmoty a dalším problémům,“ popisuje Jindřich Šmöger. I tady používá další půdoochranné technologie. Strip-till využil i pro mák či kukuřici.

Po předplodině pole zkypří do hloubky a zaseje meziplodinu, která udrží pole zkypřené a pomocí kořenů stav půdy ještě vylepší. Pokud by se to nestalo, nebo se nevysela třeba řepka, které působí obdobně, tak by se půda do dvou let zase vrátila do původního stavu. Upozorňuje, že filosofie Soiltequ spočívá v tom, že se nechají pracovat kořeny rostlin místo železa strojů. Vícekomponentní směs plodin má více funkcí. Některé druhy vylepší v horních deseti centimetrech strukturu půdy – většinou jetele, dále obsahuje antinematodní hořčici nebo ředkev a také hluboce kořenící složku. Přes zimu směs vymrzne, na jaře se použije glyfosát a poté se půda prokypří technologií strip-till do deseti centimetrů, přitom se z řádku odstraní posklizňové zbytky. Pohnojí se do 8–10 cm NPK v dávce 80 kg/ha, půda se nechá trochu proschnout, a pak se zaseje hlavní plodina. Při setí používá přesný secí stroj Kverneland Monopill v provedení výsevní jednotky s talířovým předřezem, protože tato sečka umožňuje větší přítlak a zpětně utuží nakypřený pruh země. Zároveň přihnojí mikrogranulátem Fertiboost v dávce 15 kg/ha.

Na otázku, zda technologie s meziplodinou příliš nezvyšuje náklady Jindřich Šmöger odpovídá, že postup samozřejmě něco stojí. „Na druhou stranu, pokud bych měl místo použití meziplodiny kypřit, tak je to také náklad a navíc přicházím o cenou vodu a organickou hmotu. Klasická příprava pole je ještě náročnější. Meziplodinou si zvýším obsah organické hmoty v půdě, to vede k lepšímu zasakování a udržení vody a živin, které se tak nepromyjí. Navíc se na jaře při rozkladu posklizňových zbytků živiny opět uvolňují,“ dodává. Hnojí podle bilance živin; rozborů půdy a následně rostlin pro přihnojení během vegetace. Podniku zajišťuje poradenskou službu ve výživě rostlin AGROEKO Žamberk spol. s r. o.

Pluh zatím nechybí

V podniku tedy pluh není potřeba. „Vlastním ho pro případ, že by se objevil nějaký problém a musel bych jej použít. V posledních pěti letech k tomu ale nedošlo. Bratranci Veverkové vymysleli ruchadlo mimo jiné proto, že neměli fungicidy, herbicidy a insekticidy. Z těchto důvodů byl pluh v minulosti potřeba. Dnes máme kypřiče s možností hloubkového ukládání hnojiv a využívám strategie, při které považuji za nejlepší pluh kořeny rostlin,“ shrnuje Jindřich Šmöger. Navíc zavádí sytém řízených přejezdů po poli (CTF), které snižuje utužení půdy, což opět snižuje nutnost využívání orby.

Ohrožení tohoto systému hospodaření ale vidí v omezování účinných látek POR., Pokud nebude čím ošetřovat, bude pluh opět nutný. Soudí, že když nebude k dispozici například glyfosát, na které je založena technologie redukovaného zpracování půdy, budou mít pěstitelé problémy. Minimalizace přitom zvyšuje obsah organické hmoty v půdě, ale také zároveň vyvazuje uhlík ze vzduchu, co je dnes pro spoustu lidí zásadní téma. Je otázka, zda si to uvědomují úředníci, kteří se snaží glyfosát na popud různých „ekologu“ zakázat. Kvůli zákazu neonikotinoidů v řepce byly loni tady na Chrudimsku velké zaorávky řepky. To hovoří samo za sebe. Pokud se uvažuje, že budou neonikotinoidy zakázány i v nekvetoucích plodinách, například cukrové řepě, nebude možné používat úsporné technologie. Jde to proti sobě. Není možné dělat redukované zpracování půdy, zvyšovat obsah organické hmoty (což přispívá k nárůstu života v půdě), snižovat uhlíkovou stopu a nemít možnost efektivní redukce plevelu a škůdců. V takovém případě bude použití pluhu nutností. Těžko pak budu využívat strip-till a jiné technologie které omezují také vodní erozi,“ uvažuje Jindřich Šmöger. Kvůli těmto rozporům se také rozhodl vstoupit do projektu demonstračních farem a iniciovat diskusi o tématu protierozních opatření.

Přemýšlí nad tím, zda po nárůstů podílu erozně ohrožených půd na 60 % s postupným ubýváním organické hmoty v půdě u nás vůbec bude možné pěstovat něco jiného než obilniny a kam se vůbec bude produkce prodávat. „Mezi erozně nebezpečné plodiny patří například cukrová řepa, mák, sója, řepka se zvažuje. Na jednu stranu se propaguje greening a pěstování leguminóz, abychom byli soběstační. Na druhou stranu se řekne, zemědělče, erozně nebezpečné plodiny můžeš pěstovat jen v půdoochranných technologiích, které ale nebudou možné bez glyfosátu, insekticidního moření osiva a dalších přípravků na ochranu rostlin,“ shrnuje hospodář.

Využívají intenzivní technologie

Co se týče ozimé pšenice, v podniku pěstují odrůdu Julie (E) s výnosem v rozmezí 8–10 t/ha. Aby dokázali plodinu dostatečně nahnojit dusíkem pro dosažení potravinářské kvality, a neporušili nitrátovou směrnici, využívají aplikací močoviny na list.

Jarní ječmen poskytuje výnos 7–8 t/ha. Sucha posledních let nicméně způsobila, že se obsah dusíku v zrnu sice plnil požadavky sladařů, ale pohyboval při horní hranici, protože porosty před žněmi přischly. Jindřich Šmöger uvedl, že se drží nízkých výsevků (130–140 kg/ha), moří Systivou a na některých horších pozemcích přihnojuje Fertiboostem k osivu. Vzhledem k tomu, že využívá intenzivní technologii, ve velké míře používá morforegulátory (CCC, Moddus) i stimulátory a výživu mikroprvky na základě analýzy rostlin. Letos uvažuje, že by zkusil nasít meziplodinu před sklizní pšenice a ječmene. Aby všechny aplikace stihli včas, mají vlastní samojízdný postřikovač se záběrem 36 m a druhý, osmnáctimetrový, v záloze.

Sóju pěstují kvůli tomu, že se jedná o greeningovou plodinu a produkci prodávají výrobci krmných směsí. Ekonomicky je zajímavá tehdy, když výnos přesáhne 3 t/ha. Loni část plochy zkusili zasít na 45 cm a na přesnou vzdálenost semen 4 cm strojem Kverneland Optima s následným plečkováním. Výnosová odezva byla podle hospodáře +17 %.

Málo obvyklou plodinou, kterou v podniku pěstují, je česnek. Spolupracují s jeho šlechtitelem Ing. Janem Kozákem. Celkem 80 % produkce je určeno na sadbu. Výnos prodejního zboží byl v posledním nepříznivém roce necelých 5 t/ha, normálně se pohybuje v rozmezí 7–8 t/ha. V podniku plánují produkci pod závlahou, pak by výnos mohl být k 15 t/ha, jak ukazují zkušenosti z Egypta.

U máku letos snížili výměru, protože ho začalo pěstovat mnoho firem a cena klesá.

Celá řada setkání

Součástí projektu demonstračních farem jsou například dny otevřených dveří, skupinové či individuální konzultace. Na Farmě statek Bureš, s.r.o. byly na květen naplánovány tři akce. První byla věnována na technologii strip-till a proběhla ve spolupráci s doc. Ing. Václavem Brantem, Ph.D., z České zemědělské univerzity a společností Kverneland, která příslušný stroj zapůjčuje. Doc. Brant upozornil na výhody, nevýhody a kritická místa technologie. Další akce byla zaměřena na erozní kalkulačku, o které hovořil Ing. Martin Mistr, Ph.D., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., a také filozofie Soilteq o které hovořil ing. Jiří Šilha ze SOUFFLET AGRO. Poslední květnové setkání je věnováno bilanci živin a organické hmoty v půdě, přednášet bude ing Klír.

Pak se zájemci sejdou na farmě až kolem poloviny července, kdy se bude hovořit o precizním zemědělství, přesných přejezdech po poli a osevním postupu. Následuje akce na počátku září, věnovaná právě ekonomické efektivnosti hospodaření a nákladům na dodatečná opatření péče o půdu. Zahrnuje také ukázku podsevových směsí a meziplodin. Poslední setkání je naplánováno na začátek října a je věnováno zpracování půdy, prohlubování a variabilnímu vápnění. K tomu Jindřich Šmöger podotýká, že v podniku využívá variabilní hnojení a vápnění na základě mapování pozemků strojem Veris od Leading Farmers CZ, a. s. Ten odebírá vzorky v rastru 20 x 20 m a vytvoří mapu, podle které se pak vápní. Výsledky ukázaly, že někde jsou v rámci pozemku rozdíly do jedné tuny dolomitického vápence, na jednom horším ale dosahují skoro 6 t/ha. Tam se bude muset vápnit nadvakrát.

zdroj: David Bouma Úroda05/2017