Evropské nařízení, které má od příštího roku zvýšit bezpečnost pohybu dronů na evropském nebi, totiž nesměřuje pouze k nově pořizovaným strojům. Návštěvě úřadů se tak zřejmě nevyhnou ani ti, kteří si dron pořídili už v minulosti a kteří s ním chtějí i nadále létat.
„Těm ale evropská komise stanovila další až dvouletý odklad, dokdy musí svoje stroje registračními čísly dovybavit,“ řekl MF DNES viceprezident aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakub Karas.
Mezi lidmi jsou tisíce dronů
Kvůli klesajícím cenám se čtyř- a vícevrtulové stroje drží v posledních letech na špičce prodejů mezi elektronickými výrobky. „Ročně prodáme tisíce těchto produktů, hlavní sezonou jsou Vánoce,“ uvedla mluvčí internetového obchodu Alza.cz Patricie Šedivá. Zájem lidí navíc stále výrazně roste. Ve srovnání s loňským rokem se těchto dálkově řízených zařízení prodává o 28 procent více.
„Minimálně bude potřeba upravit zákon o civilním letectví z roku 1997. Pokud by byl ještě dopad do dalších resortů, musely by se upravovat i jiné zákony, uvedl ředitel provozní sekce Úřadu pro civilní letectví Vítězslav Hezký. Úřad, který v Česku vykonává dohled nad leteckým provozem, se připravovanou změnou pravidel zabývá už přes rok spolu se zástupci ministerstva dopravy nebo leteckými dispečery z řízení letového provozu (ŘLP).
Konkrétní způsob, jakým Česká republika evropské nařízení naplní, však zatím hotový není. Změna pravidel, kterou evropská komise schválila minulý pátek, totiž dává členským státům volnost v tom, jak cíle nařízení zapracují do národní legislativy. V tuto chvíli tak není možné ještě bezpečně říct, zda budou drony vybaveny pouze zdálky viditelným štítkem s evidenčním číslem, nebo zda budou muset svoji totožnost povinně vysílat, což řada běžně dostupných komerčních dronů už dnes umí.
Podobné je to i se znalostním testem, pro který rovněž existuje pouze seznam okruhů, ale žádný soupis vzorových otázek, jako například v autoškole, k dispozici není. Podobně jako v těchto testech budou obsahovat více správných odpovědí.
Jen na dohled a ne nad lidi
Řada lidí, kteří drony používají jen pro vlastní zábavu, totiž zpravidla netuší, kolik omezení tento koníček či živnost obnáší. V první řadě platí zákaz létání nad zastavěným územím a nad lidmi. Zákaz platí i v okolí letišť, liniových staveb nebo některých kulturních památek. Přestože je možné bezpilotní prostředky ovládat prostřednictvím mobilního telefonu až na vzdálenost několika kilometrů, česká legislativa vyžaduje, aby operátor na dron vždy viděl.
Zařízení, která se dají běžně koupit v obchodě, sice mají schopnost autonomního letu i při přerušení signálu, ale spolehlivost těchto systémů zatím není stoprocentní. Kvůli malým rozměrům by navíc mohly být nebezpečné pro piloty nízko letících letadel, kteří by si jich nedokázali včas všimnout. V takovém případě by pak nemohl včas reagovat ani operátor dronu, který stroj v danou chvíli přímo nevidí.
Stejné je to i s dostupem, který je omezen hranicí 300 metrů nad zemí, přestože většina dronů by dokázala vystoupat mnohem výše.
Další stopkou pro slušného uživatele by měl být vzdušný prostor nad soukromou zahradou nebo domem, kam se s dronem smí letět jen se souhlasem jeho majitele. Povolení není potřeba například při letu nad lesem nebo loukou, ale zakázáno je nahlížení do sousedních zahrad, oken a jinam, kde by bylo možné narušovat soukromí ostatních lidí.
Doposud v Česku registraci dronů museli řešit pouze lidé a firmy, kteří je používají ke komerčním účelům, nebo u strojů těžších než 20 kilogramů. Ty podle Karase přejdou do kategorie specifických uživatelů, kdežto majitelům letadélek používaných pro zábavu je vyhrazena takzvaná otevřená kategorie s méně přísnými pravidly.