Pšenice ozimá
Zařazení pšenice v osevním postupu
Nejlepšími předplodinami pšenice jsou jeteloviny, luskoviny, olejniny a okopaniny. Vzhledem, ke stále se rozšiřujícím plochám pšenice, se však často nevyhneme jejímu pěstování po obilovině. V průměru snižuje obilní předplodina výnos pšenice o 20%. Je proto nezbytné vybrat si odrůdu, která je k obilní předplodině co nejtolerantnější a její reakce nebude na zhoršující předplodinu extrémně vysoká. Vždy je však lepší pěstovat pšenici po některé ze zlepšujících předplodin.
Osiva
Nejdůležitějším a rovněž ekonomicky nejvýhodnějším intenzifikačním opatřením je volba vhodné odrůdy pro dané podmínky oblasti, pěstitelský záměr a zvolenou intenzitu pěstování. Zárukou pravosti odrůdy je nákup certifikovaných a mořených osiv. Jen u pravého osiva lze maximálně využít doporučenou odrůdovou agrotechniku.
Příprava půdy
Nejvhodnější hloubka orby se jeví jako střední (22cm). Protože orba se provádí většinou za sucha, je nezbytné dbát na kvalitní předseťovou přípravu. Zaměříme se především na rozmělnění hrud. Snažíme se používat kombinace strojů k předseťové přípravě, tak, abychom omezili přejezdy mechanizace po poli. Je možné použití smyků a bran, nebo dnes oblíbených kombinátorů či hrudořezů. Pro ozimou pšenici nesmí být půda příliš rozprášena, protože menší hrudky nebrání vzejití, ale naopak chrání rostliny před vyzimováním a obnažováním kořínků.
Setí
Důležitým faktorem je termín setí. Ozimá pšenice má být zaseta do poloviny měsíce října. Je to termín, který vyhovuje většině odrůd pšenice. Vždy je však zapotřebí řídit se individuálními požadavky konkrétní odrůdy. V případě nutnosti setí po agrotechnické lhůtě je nezbytné zvolit odrůdu, která je pro pozdní setí tolerantnější. Obecně platí, že pozdní výsev pšenici nevyhovuje a dochází ke snižování výnosu. Existují odrůdy, které sníží výnos velmi výrazně, ale jsou i odrůdy, které sníží výnos jen minimálně. Při výběru odrůdy na pozdní setí je proto vždy důležité brát tento faktor v potaz.
Šířka řádků je 12,5 cm. Hloubka setí se řídí stavem půdní vláhy a kvalitou přípravy půdy k setí. Obvykle se vysévá do hloubky 4 cm. Výsevek pšenice se pohybuje v rozmezí 3-4 MKS, dle odrůdy a termínu setí.
Hnojení
Hnojení základními živinami před setím je třeba během vegetace doplnit dalšími dávkami dusíku, regenerativní (f.25) a produkční (f.40). U potravinářských odrůd skupiny A a skupiny B je vhodné pozdní, kvalitativní, přihnojení. První dávky N je lépe aplikovat ve formě ledkové, na další přihnojení je vhodné použít listová hnojiva.
Důležitá je nejen celková dávka, ale vyváženost jednotlivých živin, kterou je možno ověřit rozborem listů a dohnojení chybějící živinou provést na list (např. hořčík). U intenzivně pěstovaných ploch se můžeme dostat až na dávku 200 kg/ha N.
U odrůd pěstovaných pro krmné využití je třeba poslední dávku dusíku dát jako pozdní produkční hnojení ještě před metáním, aby nedošlo ke zvýšení obsahu, z krmného hlediska nevhodných, lepkových bílkovin.
Ochrana:
K chemické ochraně musíme vždy přistupovat individuálně podle odrůdy, ale především podle ročníku. Muže se stát, že vlivem počasí v daném roce bude mít stejná odrůda jiné požadavky na chemickou ochranu, než v roce předešlém.
Fungicidní ošetření je vhodné provést alepoň jednou za vegetaci. Při jednom ošetření je optimální aplikace v období T3. Při dvojím ošetření se jeví jako optimální aplikovat první fungicid ve fázi T2 a druhý ve fázi T4.
Intenzitu ošetření morforegulátory stanovujeme podle odrůdy, ročníku, ale také podle intenzity pěstování.