https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/pocasi/dopad-sucha-je-veliky-jsou-zasazeny-zemedelske-plodiny_480965.html
Podle předpovědi počasí končí období mírného ochlazení a vracejí se opět vysoké teploty s minimem srážek. Pro Česko to tak znamená pokračování doby sucha. O problematice nedostatku vody pořídil on-line deník TÝDEN.CZ rozhovor s Miroslavem Trnkou, který působí jako vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a profesor Mendelovy univerzity v Brně.
Na webu intersucho.cz jsem zaregistrovala, že je sucho v Česku velmi rozsáhlé. Je to v květnu nějak výjimečné?
Ano, začalo to už v dubnu a na počátku května a sucho skutečně zasáhlo významnou část Česka. Může se to ale v podstatě stát v kterékoliv části roku.
Kdy naposledy jsme zažili podobou situaci na jaře?
Bylo to v roce 2000, ale začínalo později a trvalo téměř dva měsíce s poměrně dramatickými dopady na zemědělskou produkci. Doufejme, že se to nebude opakovat. Na letošní situaci je však neobvyklé, že máme či jsme v některých oblastech měli nejen méně vody v půdě, ale zejména nám chybí voda v povrchových tocích a také ta podzemní. V době, kdy by po konci zimy mělo být vody relativně dost, připomínaly a někde stále připomínají průtoky a vodní stavy vrchol léta. To je neobvyklé a z pohledu vodohospodářů nepochybně varující.
Co za takové sucho může?
Musíme rozlišovat příčiny meteorologické, které dokážou vysvětlit, jak jsme se do aktuální situace dostali, a pak klimatologické důvody, které mají hlubší kořeny. Z pohledu vývoje počasí se na letošním stavu podepsalo sucho v roce 2017, po kterém zůstal v půdě, zejména v hlubších vrstvách, deficit vláhy. Tu nedoplnila zima, protože když už srážky padaly, tak to byly srážky v podobě deště a zima byla navíc relativně teplá. Proto se část vody, která by se v krajině akumulovala během studených zimních měsíců, vypařila nebo odtekla.
Něco ale v půdě zůstat muselo...
Samozřejmě. Část skončila v půdě, ale ne tolik, jako obvykle. No, a pak přišel extrémně teplý duben s minimem srážek. Vegetace se rozběhla nevídaným tempem, slunečné dny a teplé noci podporovaly rychlý vývoj rostlin, které začaly rychle odčerpávat vodu. Poměrně větrné teplé dny dále podporovaly transpiraci a výpar. Tak jsme se dostali do situace, kdy máme velmi nízkou zásobu vody v půdě a k tomu nesezonně nízké průtoky.
Z pohledu širších souvislostí zapadají teplejší zimy beze sněhu, sušší průběh počasí i náhlý začátek vegetačního období a nezvykle vysoké teploty do předvídaného průběhu změny klimatu na našem území. A jak ukazují naše detailní projekce pro nejbližší desetiletí na webu www.klimatickazmena.cz, tak i pokud se nám podaří dramaticky snížit emise skleníkových plynů, pokračování těchto změn nás nemine.
Jak moc zásadní problém to je?
Naši zpravodajové hlásí, že dopad je poměrně velký, alespoň pro zemědělskou výrobu. Dost výrazně jsou zasaženy všechny plodiny seté či sázené na jaře, tedy jarní ječmen, olejniny jako mák či slunečnice a také okopaniny. Liší se to dost region od regionu.
Jaký dopad má změna klimatu a sucho na zemědělství?
Změna klimatu, která se jeví jako nevyhnutelná i při radikálním snížení emisí skleníkových plynů naší společností, povede k nárůstu teploty nejméně o další stupeň. To by v součtu znamenalo, že se "virtuálně" posunou vegetační stupně o tři sta metrů. Dnešní partie Vysočiny či podhůří našich hor se tedy dostanou na úroveň pahorkatin a současné pahorkatiny budou odpovídat v současnosti nejteplejším lokalitám našich nížin. K tomu reálně dochází a skutečně pozorujeme změnu ve složení polních plodin a jejich posun do vyšších poloh. Stejně tak migrují i škůdci a například expanze zavíječe kukuřičného se ničím jiným uspokojivě vysvětlit nedá.
Vegetační sezona bude začínat dříve a končit později, jen v některých lokalitách bude přerušena dlouhým obdobím, kdy nebude dostatek vody pro růst rostlin. Samo prodloužení vegetace a zvýšení teploty však nemá jen negativní dopady.
Jak to myslíte?
Pokud by například pěstování vinné révy záviselo jen na teplotních předpokladech, šlo by - jak vyplývá z Huglinova indexu - uvažovat o pěstování vinné révy na většině našeho území. Jenže posun vývoje rostlin do období kratšího dne, a tedy delší noci s sebou nese výrazné zvýšení rizika pozdních mrazů. A protože se nezmění ani geografická poloha naší republiky, budeme nadále vystaveni riziku extrémně nízkých teplot během zimy, což podvazuje schopnost pěstovat teplomilné druhy rostlin.
A co přívalové deště nebo třeba přeháňky? Ty situaci extrémního nedostatku vody nezlepší?
S rostoucí teplotou exponenciálně roste i schopnost atmosféry pojímat vodní páru, a tedy i její "výsušná" schopnost. Současně se prodlužuje vegetační sezona, což znamená zvýšení potřeby vody, protože rostliny ji v prodloužené vegetační sezoně spotřebují více. Hrubým odhadem bychom na kompenzaci nárůstu teplot o jeden stupeň Celsia potřebovali patnáctiprocentní až dvacetiprocentní procentní nárůst srážek, ale tyto trendy nepozorujeme. Naopak, srážky se koncentrují do menšího počtu případů a bohužel u krátkých intenzivních srážkových událostí naprostá většina vody odtéká pryč.
Má tento problém nějaké řešení?
V první řadě je důležité si uvědomit, že nárůst frekvence období sucha není primárně důsledkem takzvaného nevhodného hospodaření, v němž je počítáno odvodnění krajiny, utužení půdy a celkové zhoršení její kvality. Nevhodné hospodaření průběh sucha nezpůsobuje, "jen" ho zhoršuje. Takže všemi deseti podepisuji ozdravení půdy a zvýšení retenční schopnosti krajiny. Ale neslibujme si od toho vyřešení problému. Jeho příčinou je měnící se klima a to je způsobeno emisemi skleníkových plynů. Jinými slovy - lepší hospodaření na venkově sucho v krajině nevyřeší, tady musí zabrat celá společnost, a to navíc globálně.
Máte nějakou radu, jak by si lidé měli v období nedostatku vody počínat?
Zodpovědně, klidně a s pokorou. Má smysl v tuto chvíli omezit spotřebu, která není nezbytně nutná, zvyšovat nebo aspoň udržovat stav zásob vody v povrchových zdrojích a šetřit vodu z podzemních zdrojů. Obecně ale platí, že na sucho je třeba se připravit roky dopředu, protože v době probíhajícího sucha se opatření sice lehce prosazují, ale mají spíš psychologický efekt.