Na základě prognózy Institutu zdravotní politiky nás vrchol epidemie onemocnění COVID-19 čeká na přelomu června a července 2020. V tomto období, které je u zemědělců i vrcholem polních prací, by mělo být nakažených až 170 tisíc lidí. Je proto velký předpoklad, že sklizeň letošní úrody bude probíhat za velmi přísných bezpečnostních opatření.
Přesun zemědělské techniky v rámci služeb může být na Slovensku omezen. Přeshraniční přechod techniky, a zejména cizích státních příslušníků, je už dnes téměř oficiálně nemožný.
Téměř milion hektarů obilovin a olejnin
"Pokud bude dobré počasí, teoreticky bychom měli sklízení zvládnout s mlátičkami, které na Slovensku máme. Pokud ale žeň bude přerušovaná srážkami, vznikne tlak na výkon. To bude horší, " říká docent Jozef Dudák z Technické fakulty České zemědělské univerzity v Nitře.
Slovenské zemědělství se dlouhodobě zaměřuje zejména na plodiny, kde je nízká potřeba pracovní síly a vysoká možnost využití techniky. Celkově jsme v roce 2019 pěstovali obiloviny a olejniny, které lze sklízet kombajnem, na výměře 970 tisíc hektarů půdy. Nejčastěji to byly hustosiate obiloviny na výměře 570 tisíc hektarů, kukuřice na zrno na výměře 200 tisíc hektarů nebo řepka na výměře 150 tisíc hektarů.
Více kombajnů nebo vyšší výkonnost?
"Průměrná roční výkonnost obilných kombajnů dosahuje 458 hektarů za rok," informuje analýza vypracovaná Výzkumným ústavem ekonomiky zemědělství a potravinářství z prosince 2018.
Výsledky analýzy vznikly na základě dotazníkového průzkumu VÚEPP a tvořily i podklad na vypracování normativů na zelenou naftu. Své údaje tehdy poskytlo 2500 zemědělců, kteří hospodařili na výměře 1,4 milionu hektarů zemědělské půdy.
Jde tak o relevantní čísla, které například odhalují, že při uvedených pěstitelských plochách obilovin a olejnin a průměrném výkonu stroje bychom potřebovali až 2118 kombajnů na sklizené všech na Slovensku osetých ploch.
Podle údajů Statistického úřadu máme k prosinci 2018 jen 1992 kombajnů. Na bezproblémovou sklízení nám tak chybí téměř 130 strojů!
Druhý, optimističtější pohled na zveřejněná čísla poskytuje možnost zvýšit průměrnou výkonnost strojů. Ta by musela vzrůst při současném počtu kombajnů ze 458 na 487 hektarů. To je samozřejmě možné a v případě problémů s nedostatkem strojů ze zahraničí, nebo je příliš vysoká cenou za poskytnuté služby, což může také nastat v důsledku určitého rizikového příplatku, i nutné.
Za problémem je nedostatečná obnova
Situace s nedostatkem kombajnů, která se ukazuje v plné nahotě v těchto týdnech, je jen důsledkem nízkých investic do obnovy. V roce 2018 připadl na Slovensku nový kombajn na 22 800 hektarů orné půdy. U našich sousedů byla situace mnohem příznivější.
V Rakousku přísluší nový kombajn na 12 800 hektarů orné půdy, v České republice na 15 200 hektarů orné půdy, v Maďarsku na 16 500 hektarů orné půdy a údaje za Polsko nejsou dostupné. V Německu připadal v roce 2018 nový kombajn na 7500 hektarů orné půdy. To znamená, že obnova techniky je oproti Slovensku trojnásobná!
Není proto překvapující, že až 45-procent všech kombajnů u nás je starších než 12 let. Dokonce druhé nejvyšší zastoupení mezi značkami kombajnů používaných u zemědělců mají stroje Fortschritt. Tvoří téměř jednu pětinu všech kombajnů. Dáno stroje přitom přestala Německá demokratická republika vyrábět v létě 1990.
V minulosti to problém nebyl
"Nejpočetnější je kategorie kombajnů s výkonem 151 až 300 KW, kterých je přibližně 60-procent. Nejvýkonnějších strojů nad 300 KW je 14-procent a mají zároveň i nejnižší věk. Zemědělci jejich nakupují zejména v ostatních pěti - šesti letech, " říká Jozef Dudák.
V minulosti problém s nedostatkem kombajnů nebyl tak vypouklý. Zemědělci si staraly v rámci dlouhodobých "československých" vztahů. Kolik hektarů však dokázali české stroje u nás každoročně sklidit je složité odhadnout. Netroufá si na to ani Jozef Dudák. Pokud bychom ale vycházeli jen z oficiálních statistik, v přepočtu na chybějící stroje, dostáváme se k číslu šedesát tisíc hektarů.
V období neustálého zpřísňování opatření ze strany vlády je na stole otázka, do jaké míry se podaří zajistit vstup zahraničních strojů a jejich obsluh na naše území. O výjimku se snaží i Slovenská zemědělská a potravinářská komora.
"Jde o jeden z podnětů, který jsme zaslali na krizový štáb ministra zemědělství v souvislosti se zajištěním sklizně," uzavírá Jana Holéciová, mluvčí SPPK.