Českého máku bude dost
A to nejen kvůli tomu, že potravinářský mák se letos pěstuje na více než 40 000 hektarech polí, což představuje podíl 1,6 procenta z veškerých ploch pěstovaných zemědělských plodin a meziroční nárůst ploch o 12,5 procenta.
Pěstitelé máku totiž připravují i „makovou mapu“, tedy seznam pěstitelů a míst, kde si budou moci spotřebitelé zakoupit mák v rámci prodejů ze dvora nebo v místní prodejně v blízkosti producenta máku. Množství takových míst samozřejmě záleží na tom, kolik pěstitelů se do akce zapojí, vzhledem k tomu ale, že letos působí v naší zemi více než 800 pěstitelů máku, lze očekávat, že půjde o desítky lokalit. Konkrétní seznam bude veřejnosti prezentován v září letošního roku.
„Maková mapa“ je důležitá, když chcete skutečně český mák
Český mák lze sice v maloobchodu zakoupit i v současné době, spotřebitel ale nepozná, zdali skutečně o tuzemský mák jde.
Jedinou stoprocentní garancí je totiž označení logem Česká cechovní norma s vlaječkou, toto logo ale zatím většina producentů máku nepoužívá. Označení Českou cechovní normou jim totiž dosud nepřinášelo žádnou obchodní výhodu.
Mimo jiné i proto, že do současné doby nebyla veřejně k dispozici data o benefitech tuzemského potravinářského máku v porovnání s jinými potravinami. Ty v premiéře prezentoval na setkání pěstitelů s novináři tento týden Vlastimil Mikšík z České zemědělské univerzity v Praze na několika konkrétních příkladech minerálních látek.
Mák coby významný zdroj železa a vápníku
Český modrý mák podle odborníků například obsahuje 9,7 až 10,7 mg železa na 100 gramů suroviny, což je zhruba trojnásobné množství oproti špenátu, který je (i po opravě o desetinnou čárku) stále symbolem zdroje železa pro lidský organismus. Zatímco využitelnost železa ze špenátu ale činí zhruba 5 procent, v případě máku je to přibližně 20 procent.
Mák je také výrazným zdrojem vápníku – toho je ve 100 gramech mléka (což je další ze symbolů – v tomto případě zdroje vápníku) 124 mg, ve 100 gramech máku je ale 1500 mg vápníku, tedy zhruba 1,5 gramu.
Mák vítězí i nad symbolem zdroje draslíku, což jsou banány. Zatímco banán obsahuje 381 mg draslíku na 100 gramů potraviny, obsah tohoto minerálu v máku činí 830 mg.
Co se týká hořčíku, tak toho obsahuje doporučovaný zdroj minerálka Magnesia zhruba 17 mg na 100 gramů, v máku je ale 180 mg hořčíku na 100 gramů suroviny.
A konečně zinku je ve 100 gramech máku 8,7 až 11,9 mg (podle odrůdy), zatímco v takové dýni činí obsah zinku 7,5 mg.
Jak je to s morfinem v máku
Přes výše uvedené je mák znám spíše jako zdroj morfinanových alkaloidů (mj. morfinu), to se však týká samotné rostliny a jejích částí, ne však semen máku. Ta žádný morfin neobsahují, a pokud ano, tak pouze na svém povrchu, na němž ulpí při sklizni a čištění máku.
Chce-li mít někdo záruku naprosté absence morfinu, stačí maková semena omýt ve vodě a nechat uschnout. S nepravdivou tezí o semenech máku jako zdroje morfinu se ostatně pojí řada mýtů, například, že „po makové buchtě se dobře spí“, nebo o tom, „že se makový odvar dává dětem na uklidnění“.
Údaje o zdraví prospěšných látkách se nicméně týkají potravinářského máku splňujícího podmínky České cechovní normy „Český modrý mák“. Ta sice připouští maximální limit 20 mg morfinu na kilogram máku, reálně se ale obsah morfinu v máku od tuzemských pěstitelů pohybuje něco přes 7 mg na kilogram. Platná tuzemská legislativa pak připouští 25 mg morfinu na kilogram máku, což je pro představu asi padesát makových semen ze dvou milionů.
Mák pěstovaný k farmaceutickým účelům (což ovšem není Český modrý mák, ale odrůdy pěstované v zahraničí) přitom obsahuje 300 mg morfinu na kilogram.
Modré zlato a superpotravina
Jinými slovy – Český modrý mák není drogou, ale spíše superpotravinou, která roste na našich polích a kterou jeho pěstitelé nazývají také „modrým zlatem“.
Ostatně, zhruba 85 procent našeho potravinářského máku se vyváží a tržby za export máku jsou dokonce vyšší než tržby za vývoz chmele. I to je jistě důvodem, proč mák ve stravě využívat častěji, než je tomu v současné době. Zvláště, když bude nejen na farmách, ale také v maloobchodu (jedná se například s řetězcem Billa) lépe a častěji identifikovatelný označením Česká cechovní norma.