Památkově chráněný selský dvůr U Matoušů v Plzni-Bolevci prošel celkovou rekonstrukcí a v březnu se otevře veřejnosti. Na snímku správce statku Martin Kolovský. (11. 12. 2020) | foto: Martin Polívka, MF DNES
„V současné době dokončujeme stavební část rekonstrukce. Jednotlivé stavby už jsou téměř hotové. Pokračuje restaurování výmalby v obytném stavení a děláme nové podlahy. Ty původní byly napadené dřevomorkou,“ uvedl správce selského dvora Martin Kolovský.
Vybrat vzor, podle něhož se statek vymaluje, nebylo nic jednoduchého. „Obytné stavení pochází z roku 1809. Normálně se tam žilo, takže od té doby se mnohokrát malovalo. Objevili jsme čtrnáct vrstev. Na základě restaurátorského průzkumu se rozhodlo, která z nich se obnoví. V jedné části domu jsme se přiklonili ke starší výmalbě, která pochází ze druhé poloviny 19. století, tedy z doby vrcholné slávy selských rodů na Plzeňsku. Další část pak získá modernější výzdobu ze začátku 20. století. V obou případech se snažíme o zachování co nejvěrnějšího vzhledu,“ podotýká správce.
Nejkomplikovanější částí rekonstrukce byla podle něho obnova doškové střechy. „Ty byly typické pro statky na Plzeňsku až do šedesátých let dvacátého století. V tomto případě střecha dům kryla až do devadesátých let, pak dožila. Šlo o statek bohatého sedláka, takže střecha byla poměrně velká na poměry běžného venkovského stavení,“ sděluje Kolovský.
Největším problémem byl fakt, že historicky věrnou střechu tohoto typu je v České republice schopen udělat jen František Pavlica z jižní Moravy.
„Vzhledem k tomu, že je jediný, má spoustu zakázek. Tahle pro něj svým rozsahem byla v podstatě prací na celý rok. Problém byl také v tom, že došky musejí být z dlouhostébelného žita, které se v současnosti už nepěstuje. Pan Pavlica si je proto pěstuje sám. Na Bolevecký statek padla v podstatě kompletně jeho celoroční produkce,“ konstatuje.
Došky bylo třeba nejprve na Moravě vyrobit a pak je převézt do Plzně. V září je pak syn Františka Pavlici spolu s dalšími pracovníky umístil na střechu.
„To byla opravdu asi nejnáročnější část obnovy. Ale povedlo se. Jen samotná došková střecha je velkým unikátem. Podobné byste u nás napočítali na prstech jedné ruky. Na jižní Moravě je jich trochu více, ale většinou jde o stavby umístěné ve skanzenu. Těch, které zůstaly na původním místě, je opravdu minimum. Nevím o tom, že by v kraji byla nějaká taková,“ doplňuje.
Vrcholí také příprava stálých výstav, které v areálu návštěvníci uvidí. „Z restaurování se vrátily dřevěné a kamenné prvky, do sýpky se vyrábí expozice Cesta obilí, šijí se kroje a vše se připravuje pro instalaci expozice na začátku příštího roku, abychom mohli zjara přivítat první návštěvníky,“ dodává Kolovský.
Celý areál se skládá ze čtyř objektů. V obytném stavení bude umístěna expozice představující kompletní domácnost posledních majitelů statku. Nebude chybět bohatě vybavená světnice, ložnice nebo kuchyně. Na zájemce čeká klasický prohlídkový okruh s průvodcem, který ukáže život na selském stavení. Bývalé stáje poskytnou prostor tematickým výstavám a zázemí pro různé akce.
Expozice Cesta obilí pak bude umístěna v prostorech sýpky a návštěvníkům představí činnosti od setí, sklízení až po zpracování zrna i slámy.