Systém Golfského proudu, který dalekosáhle ovlivňuje klima na planetě, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci. Podle jejich měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times. 
V odborném magazínu Nature Geoscience odborníci zveřejnili studii založenou na měření teplot a pohybu sedimentů, z níž vyplývá, že takzvaná Atlantická meridionální cirkulace (Atlantic meridional overturning circulation, AMOC) výrazně zpomalila.
„Velmi pravděpodobně je to způsobeno emisemi skleníkových plynů, protože pro zpomalení jiné přesvědčivé vysvětlení neexistuje,“ tvrdí Stefan Rahmstorf, jeden z autorů studie z Institutu pro zkoumání změn klimatu v německé Postupimi. „Přesně toto nám klimatické modely předpovídaly už desítky let.“
Golfský proud je oceánské proudění, které unáší teplou vodu z tropů podél východního pobřeží severoamerického kontinentu. Proud, kterým teče stokrát více vody než korytem Amazonky, se cestou postupně ochlazuje a v oblasti Grónska klesá ke dnu a chladnou vodu unáší jižním směrem do Atlantického oceánu.
Častější vlny veder v Evropě
Za poslední století proud zpomalil o 15 procent a podle Rahmstorfa už tím citelně ovlivňuje vzorce počasí, například v jižní Evropě jsou kvůli tomu častější vlny extrémních veder. Atlantické proudění je ale komplexní fenomén a kromě proudění teplé vody k Evropě hraje roli například v tom, že Británie má mírné zimy; ovlivňuje i tvorbu bouří.
Právě proto považuje Rahmstorf zjištění za znepokojivá. „Pokud to tak bude pokračovat, můžeme se brzy přiblížit k bodu zvratu, kdy se celé proudění úplně naruší.“
Tání ledu v Grónsku jako jedna z příčin
Jedním z důvodů, proč atlantický systém proudění zpomaluje, je tání ledu v Grónsku, kde se do oceánu dostává obrovské množství chladné sladké vody, která ovlivňuje proces zanořování proudu ke dnu. Svou roli hrají i vyšší srážky v Severní Americe, kde se do oceánu dostává větší množství sladké vody, a také stoupající teplota oceánu, která snižuje rozdíl teplot vody mezi tropy a pólem.
Britský oceánograf Andrew Meijers, který se na výzkumu nepodílel, má za to, že studie „odhaluje, že před érou změn klimatu způsobených lidskou činností bylo atlantické proudění relativně stabilní a silnější než je nyní“. „To naznačuje, že zpomalení není přirozenou změnou, ale výsledkem lidského vlivu.“
Jiní vědci ale dál zdůrazňují, že ohledně toho, jak Golfský proud ovlivňuje počasí v Evropě, stále panuje velká nejistota. „Jde o zajímavou studii a vyžaduje další bádání. Nicméně bychom v jejích výsledcích neměli vidět víc, než v nich je,“ řekl klimatolog Tim Palmer z Oxfordské univerzity.
Jiný výzkum zveřejněný v časopise PNAS tvrdí, že tempo globálního oteplování se zvyšuje, což může Golfský proud zcela zastavit. Šéf výzkumného týmu, Johannes Lohmann z kodaňské univerzity se ale domnívá, že během následující stovky let k tomu nedojde, pokud oteplování nenabere vyšší rychlost.
„Stále se vede široká debata o tom, zda bod zvratu v atlantickém proudění už je na spadnutí,“ řekl Lohmann. „Máme díky klimatickým změnám v historii přesvědčivé důkazy o tom, že už dříve AMOC přešla ze stavu podobného tomu, v němž se nacházíme nyní… až k úplnému zastavení,“ dodal.