http://denikreferendum.cz/clanek/27536-vcely-slavi-vitezstvi-evropska-unie-zakazala-neonikotinoidy-cesi-byli-proti
Úplný zákaz světově nejrozšířenějších insekticidů začne platit během šesti měsíců. Hlavním argumentem je ochrana včel i divokého hmyzu, který přenáší pyl. Česká republika spolu s Maďarskem, Rumunskem a Dánskem hlasovala proti.
Podle úřadu ministra Milka by by měla EU předložit důkazy o škodlivosti neonikotinoidů včelám. EU ale právě to udělala; naposledy letos v únoru. Foto MZe
Evropská unie se v pátek shodla na úplném zákazu neonikotinoidů, látek, jimž se klade za vinu zásadní podíl na masivním hynutí včel a dalších druhů hmyzu opylujícího rostliny. Neonikotinoidy se začaly používat v roce 1991 a rychle se staly nejrozšířenějším insekticidem na světě. Úplný zákaz vstoupí v platnost do konce roku 2018 a znamená, že se jedy nebudou moci používat nikde kromě uzavřených skleníků.
Včely a další hmyz jsou životně důležité pro opylení plodin. Jejich rychlý úbytek se klade za vinu z velké části právě novým typům pesticidů. Evropská unie zakázala užívání neonikotinoidů na všech druzích kvetoucích rostlin v roce 2013. Ale letos v únoru zveřejněná studia ukázala, že včely i divoký hmyz ohrožuje, jakékoli užívání látek ve volné přírodě, protože se ve vodě i v půdě kumulují.
Neonikotinoidy působí na nervové ústrojí a prokázalo se, že poškozují včelám paměť a způsobují úbytek královen v populaci. Nedávno se ale prokázalo, že mají zásadně nepříznivé dopady na včelstva. Nedávný průzkum prokázal v Německu úbytek polétavého hmyzu o tři čtvrtiny, takže se začaly zvedat hlasy varující před „ekologickým Armagedonem“.
Evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Litevec Vytenis Andriukaitis, páteční hlasování přivítal: „Komise potvrdila, že se ve svém rozhodování vědeckým poznáním. Pohoda a zdraví včel je pro mě zásadní téma, protože se týká biologické rozmanitosti, produkce potravin i životního prostředí.“
Kooridnátor kampaně na záchranu včel Martin Dermine, z Pesticide Action Network Europe, řekl: „Schválit použití neonikotinoidů před čtvrtstoletím bylo chybou, která vedla k ekologické katastrofě. Dnešní hlasování má historický význam.”
Proti rozhodnutí vystupovali zejména zástupci výrobců peticidů. Mluvčí jejich bruselské lobbystické organizace European Crop Protection Association Graeme Taylor uvedl: „Evropské zemědělství v důsledku dnešního rozhodnutí utrpí. Možná ne hned, možná ne zítra, ale v dlouhodobém výhledu to poškodí výnosy,“ citoval jeho vyjádření Guardian.
Češi hlasovali proti zákazu
Česká republika nevyslyšela argumentaci Evropské komise a přiklonila se k argumentaci průmyslu. V Deníku Referendum v komentáři Vojtěch Kotecký přitom shrnul, že Česká republika z rozhodnutí uvalit na neonikotinoidy moratorium na rozdíl od jiných zemí neudělovala výjimky.
„Země, kde včelaření patří mezi národní koníčky a státní hymna chválí jara květ, by pro něj mohla a měla hlasovat,“ napsal ve svém komentáři Kotecký. Podle informací serveru Euroactiv ho ale zástupci České republiky nevyslyšeli a společně s Maďarskem, Rumunskem a Dánskem hlasovala proti všem ostatním proti zákazu látek odpovědných za masivní úbytek včel.
Tiskový odbor ministerstva zemědělství na dotaz Deníku Referendum uvedl, že Česká republika je dlouhodobě proti omezení použití neonikotinoidních účinných látek. „Česká republika požadovala zařadit výjimku pro cukrovou řepu a umožnit další použití těchto tří účinných látek z řady neonikotinoidů v této plodině, vzhledem k tomu, že za současně používaná mořidla osiva není dostupná adekvátní náhrada," tvrdí úřad ministra zemědělství Milka. Na dotaz Deníku Referendum, jak hodlají cukrovku pěstovat v zemích, které proti zákazu nehlasovaly, ministerstvo zatím neodpovědělo.
Podle českého ministerstva zemědělstva se „jedná o naprosto nepostradatelnou součást pěstitelské technologie cukrové řepy a bez nich je výrazně ohrožena rentabilita pěstování cukrovky, této tradiční plodiny českého zemědělství." Ani na dotaz, jak se cukrovka pěstovala před rokem 1991, kdy se teprve začaly neonikotionidy zavádět do hospodářské praxe, ministr zemědělství zatím neodpověděl.
Podle tiskového odboru ministerstva zemědělství České republiky se náš stát domnívá, že nebyly předloženy důkaz o možných reziduích neonikotiondiů v následných plodinách pěstovaných po cukrové řepě. Právě studie, která to doložila, se ale stala podkladem rozhodování Evropské komise.
Zákaz se dotýká tří látek. Imidacloprid and clothianidin vyrábí německý Bayer, thiamethoxam švýcarská Syngenta. Evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitele Vytenis Andriukaitis k dnešnímu rozhodnutí Euroactivu řekl: „Nikdo teď nemůže obviňovat Komisi, že by byla v rukou nějaké lobby.”