C.254 (CZ) Analýza příčin praskání šešulí řepky olejky

10. 08. 2018 Ing. Eva Plachká, Ph.D. a kol.

Rozloha ploch, na kterých je v ČR pěstována řepka olejka ozimá, se současné době pohybuje okolo 350 000 ha. Vysoké zastoupení řepky v osevním postupu klade zvýšené nároky na technologii pěstování včetně insekticidní a fungicidní ochrany. Od roku 2014 je na některých lokalitách pozorován zvýšený podíl předčasně praskajících šešulí s nevyvinutými nebo poškozenými semeny. Toto poškození má negativní dopad na výnos plodiny.

Možní původci praskání šešulí

Jako hlavní původce praskání šešulí je uváděna bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae Winn.), která klade vajíčka do vyvíjejících se šešulí. Larvy kromě poškození semen sají také na vnitřních stěnách šešulí a následně dochází k praskání a otevírání šešulí (Paul, 2003). Poškozené šešule mohou být následně napadány saprotrofními houbami, např. Alternaria spp. a Cladosporium spp. Říha (2015) uvádí, že „stále nedořešeným faktem je ale praskání pod bílými skvrnami tvořícími se podle švů šešulí. Lze obrazem zdokladovat výskyt mycelia plísně zelné, plísně šedé, fuzárií, kladospórií, alernárií, různých exotických hub až po fomu, a sklerocinii. Víme, že praskání se vyskytuje na různých lokalitách v různém stupni intenzity.“ Dále Říha (2015) uvádí, že „plíseň zelná se na švech šešulí promítá, podle mých mikroskopických ověřování, jen krátkou dobu. Její mycelium na švu brzy vymizí nebo ji přerůstají jiné patogenní i saprofytické houby.“ Plíseň brukvovitých, Hyaloperonospora parasitica (Pers.) Constant. 2002, syn. Peronospora parasitica (Kůdela a kol., 2012) je v současnosti hodně diskutovaným patogenem řepky olejky. Taxonomicky je řazena do domény Eukaryota, skupiny „SAR“, kmene Heterokonta, třídy Oomycetes, čeledi Peronosporaceae - nejedná se tedy pravou houbu, i když je choroba řazena mezi mykózy. Symptomy napadení tímto obligátně biotrofním parazitem se projevují na děložních a pravých listech rostlin na podzim a na jaře v období kvetení a vývoje šešulí. Jedná se o žlutavé až červenohnědé skvrny, nepravidelně hranaté, neostře žilnatinou ohraničené skvrny (Paul, 2003). Mikroskopicky lze již v prvních stadiích choroby zjistit přítomnost mezibuněčného nepřehrádkovaného mycelia (Saharan a kol., 2005). Významným rozlišovacím znakem však je bělavý až šedavý povlak sporulujícího mycelia na spodní straně listu. Na šešulích jsou patrné hnědavé, neostře ohraničené skvrny s kyprými našedlými povlaky mycelia. Později celé šešule hnědnou a nouzově dozrávají (Paul, 2003). K dalším významným původcům poškození šešulí patří Alternaria brassicae, Botrytis cinerea, Cylindrosporium concentricum, Pseudocercosporella capselae (Paul, 2003).

Pokusy a vzorky šešulí

Detailnější studium této problematiky bylo zahájeno v roce 2014. Hodnocení byla prováděna v polních maloparcelkových testech, v letech 2015 a 2016 i na zaslaných vzorcích šešulí s příznaky praskání, které byly odebrány v provozních plochách.

V polních fungicidních testech v letech 2014 až 2017 jsme pracovali se dvěma odrůdami: středně ranou hybridní odrůdou polotrpasličího typu (odrůda 1) a středně ranou hybridní odrůdu vysokého vzrůstu (odrůda 2). V každé odrůdě bylo sledováno 13 variant ve 3 opakováních o velikosti parcel 20 m². Jednalo se o kombinaci termínů ošetření a přípravků: termíny foliárního ošetření na počátku kvetení (BBCH 60–61) a v plném květu (BBCH 65) s fungicidy Amistar Xtra, Pictor, Prosaro 250 EC (2014–2016)/Propulse (2017), Efilor a Symetra a na konci kvetení (BBCH 67–69) s fungicidy Amistar Xtra a Pictor a to v registrovaných dávkách. V roce 2014 nebylo provedeno ošetření na konci kvetení, hodnoceno bylo pouze 11 variant.

Na hlavních terminálech (25 v každém opakování) byl hodnocen počet poškozených šešulí. Hodnocení vycházela z metodiky EPPO PP 1/78 (aktualizace 3).

Od roku 2015 byla do hodnocení zařazena analýza vzorků šešulí s příznaky praskání z dalších lokalit ČR. Jednalo se o sběry vzorků v rámci spolupráce se SPZO a BASF spol. s r.o. V roce 2015 byly vzorky odebírány v 2. polovině června a v roce 2016 v 1. polovině června. Odebrané vzorky šešulí byly zabaleny do savého papíru a pevné obálky a odeslány poštou nebo doručeny osobně. Analýzy probíhaly na třech pracovištích; VÚO Opava (2015, 2016) a PřF UP v Olomouci (2016). Do hodnocení byly zařazeny vzorky i z PS Hněvčeves (2016). Po doručení nebo odběru vzorků v terénu bylo provedeno roztřídění šešulí pomocí binokulární lupy. Šešule byly vloženy do igelitového obalu a uzavřeny. Po 3 a 7 dnech byla zaznamenávána přítomnost larev škůdců. Součástí hodnocení bylo také hodnocení jejich zastoupení ve vzorcích. Šešule s příznaky praskání byly podrobeny detailní mikroskopické analýze a následně umístěny do vlhké komůrky. Opakovaný mikroskopický rozbor byl proveden 3. a 7. den.

Získané výsledky - polní testy

V roce 2014 před zráním semen byly v polních testech v Opavě zaznamenány šešule obalené hustými povlaky tmavě šedého mycelia. Mikroskopickou analýzou byla potvrzena šedá plísňovitost brukvovitých/plíseň šedá (Botrytis cinerea). Na zvýšený výskyt této choroby mohlo mít ochlazení v průběhu kvetení (duben, květen) a vysoké srážky v květnu a počátkem června (graf 1). Nejvyšší účinnost fungicidního ošetření a nejvyšší vliv na výnos byly zaznamenány u odrůdy 1 po ošetření v plném květu. Procento napadených šešulí po ošetření se v průměru pohybovalo mezi 2,6 až 8,8 % a na kontrolách 8 % (odrůda 1) a 13 % (odrůda 2.) V průměru bylo dosaženo zvýšení výnosů o 9 až 11,8 % oproti kontrole. Mezi počtem napadených šešulí a výnosem variant ošetřených různými fungicidními přípravky ve dvou termínech byla potvrzena negativní korelace (r = -0,7533), kdy se stoupajícím napadením se snižoval výnos.

V dalších letech se nepodařilo jednoznačně stanovit příčinu poškození šešulí, proto byly pouze podchyceny jejich počty šešulí na hlavním terminálu. Počty prasklých šešulí byly v Opavě v letech 2015 a 2016 hodnoceny jako nízké se sníženým počtem poškozených šešulí po ošetření s výjimkou odrůdy 2 v roce 2016.

V roce 2017 byl výskyt poškozených šešulí sporadický bez vlivu ošetření. Vliv fungicidního ošetření na snížení počtu prasklých šešulí byl zaznamenán v roce 2015 a 2016 s výjimkou odrůdy 2 v roce 2016, kdy byly počty vyrovnané. Signifikantní korelace mezi počtem prasklých šešulí a výnosem nebyla v těchto letech potvrzena. Detailní výsledky jsou uvedeny v grafech 1, 2 a tabulce 1.

Graf 1: Dekádní hodnoty teplot a srážek duben až červen 2014, Opava-Otice (ČHMI)

Graf 2: Průměrné počty poškozených šešulí v polních testech v Opavě v letech 2014 až 2016

Tab. 1: Vliv aplikace fungicidů v kvetení řepky na zdravotní stav a výnos, 2014 Opava

Získané výsledky - vzorky šešulí

V letech 2015 a 2016 bylo celkem analyzováno 89 vzorků z různých lokalit ČR včetně Opavy. V roce 2015 bylo analyzováno celkem 425 šešulí z 18 vzorků, v roce 2016 už 1307 šešulí ze 71 vzorků. Přítomnost H. parasitica byla v roce 2015 vizuálním vyhodnocením zjištěna pouze v 1 vzorku na 1 šešuli. Mikroskopicky byl patogen potvrzen ve 3 vzorcích celkem na 3 šešulích. V roce 2016 byly symptomy odpovídající P. parasitica zaznamenány u 7 vzorků na 12 šešulích, následně mikroskopicky byl patogen potvrzen pouze ve 3 vzorcích na 4 šešulích (tab. 2). Otázkou do diskuse zůstává, zda možnou příčinou nízkého záchytu H. parasitica může být brzké vymizení jejího mycelia na švech šešulí, jak uvádí Říha (2014).

Vzorky dodané v roce 2016 ihned po doručení nebo odběru nevykazovaly nápadné symptomy mykóz. Mikroskopická analýza však ukázala přítomnost mycelia hub v prasklých šešulích a k jejich masivnímu nárůstu pak docházelo po umístění do vlhké komůrky. Na poškozených šešulích byly zaznamenány mikroskopické houby Alternariaspp. (A. brassicicola, A. brassicae, A. alternata), Botrytis cinerea, Cladosporium spp., dále v menší frekvenci Sclerotinia sclerotiorum, Erysiphe cruciferarum, kvasinky, již výše zmíněná Hyaloperonospora parasitica, a další blíže neurčené vláknité houby (obr. 1).

Zastoupení patogenů a výskyt larev ve vzorcích analyzovaných v Olomouci jsou uvedeny v grafu 3. Alternaria brassicae, která byla zaznamenána ve více než polovině analyzovaných vzorků, je původcem předčasného dozrávání semen a praskání šešulí, má signifikantní vliv na výnos řepky a v různých zemích světa může způsobovat ztráty výnosu až v řádech desítek procent (Mehta a kol., 2005).

V dodaných vzorcích byly kromě mikroskopických hub zaznamenány i výskyty larev šešulových škůdců, a to krytonosce šešulového, bejlomorky kapustové, a také blýskáčků. V roce 2016 byl u 33 vzorků analyzovaných v Opavě výskyt larev bejlomorky kvantifikován a byla zjištěna signifikantní korelace mezi výskytem larev bejlomorky kapustové a počtem prasklých/poškozených šešulí (r = 0,6913). Se stoupajícím počtem prasklých šešulí stoupal počet larev bejlomorky kapustové. V Olomouci byl potvrzen výskyt šešulových škůdců ve všech dodaných vzorcích (graf 3).

Graf 3: Diagnostika původců poškození šešulí řepky, Olomouc 2016

Tab. 2: Výsledky mikroskopické analýzy šešulí na přítomnost patogenu H. parasitica

Obr. 1: Komplex faktorů podílejících se na praskání šešulí řepky olejky; A, B - symptomy poškození šešulí na terminálu, C - místo vstupu hmyzu do šešule, D - larva krytonosce šešulového mezi semeny, E, F - začátek růstu mycelia hub v místě narušení pletiva hmyzem, G–I - sporulující mycelium Alternaria spp. (H - detail spor A. brassicicola a I - A. brassicae), J–L - sporulující mycelium a detail spor Botrytis cinerea, M–O - sporulující mycelium a detail spor Cladosporium spp., P–S - sporulující mycelium a detail konidioforu Erysiphe cruciferarum, T–V - příznaky, sporulující mycelium a detail sporangioforu Hyaloperonospora parasitica

Závěr

V maloparcelkových pokusech na Opavsku byly pozorovány rozdíly v počtu napadených šešulí mezi odrůdami. Negativní vliv přítomnosti šedého mycelia na šešulích na výnos byl potvrzen na Opavsku pouze v roce 2014, kdy byl mikroskopicky potvrzen patogen Botrytis cinerea, původce plísně šedé. V tomto roce byl také zaznamenán pozitivní vliv fungicidního ošetření v kvetení řepky na snížení napadení šešulí patogenem Botrytis cinerea a zvýšení výnosu.

U 33 vzorků terminálů řepky s příznaky praskání šešulí dodaných v roce 2016 do Opavy bylo provedeno posouzení korelace mezi výskytem larev bejlomorky kapustové a počtem prasklých šešulí ve vzorku. Stupeň poškození šešulí a počet jedinců šešulových škůdců byly u hodnocených vzorků různé, ale byla potvrzena signifikantní pozitivní korelace. Výskyt larev hmyzu byl také zjištěn ve všech 31 vzorcích terminálů analyzovaných v Olomouci. Vysoký záchyt Alternaria brassicae ukazuje na podíl této houby na předčasném praskání šešulí řepky.

Na základě výsledků mikroskopických analýz šešulí s příznaky praskání nebylo možné jednoznačně konstatovat primární příčinu praskání šešulí. Pravděpodobně se jedná o soubor faktorů, ke kterým patří jak šešuloví škůdci, tak i houbové patogeny.

Literatura

Říha K.: Výskyt chorob řepky ozimé v sezoně 2014 až 2015. Sborník SPZO Hluk 2015, 32. vyhodnocovací seminář, Hluk, 25. – 26. 11. 2015. SPZO s.r.o., Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha, 2015, s. 62–72.

Kůdela V., Kocourek F., Bárnet M. a kol.: České a anglické názvy chorob a škůdců rostlin. Česká akademie zemědělských věd. Odbor rostlinolékařství. Profi Press. Praha, 2012, 270 s.

Paul H. V.: RAPS, Krankheiten, Schädlinge, Schadpflanzen. Verlag Th. Mann, Gelsenkirchen-Buer, 2003, 200 s.

Mehta N., Sangwan ‎M. S., Saharan G. S.: Fungal Diseases of Rapeseed-Mustard. In: Saharan G. S., ‎ Mehta N., Sangwan ‎M. S. (eds.): Diseases of Oilseed Crops. Indus Publishing Company, New Dehli, India, 2005, s. 15–86.

Výsledky byly získány za finanční podpory firmy BASF spol. s r.o., SPZO s.r.o., projektů MZe ČR (NAZV QJ1310227, QJ1610217 a MZE-RO1818), IGA UP v Olomouci (PrF-2018-001) a spolupráce s VÚRV v.v.i. Pokusná stanice Hněvčeves. Autorky děkují všem kolegům, kteří se podíleli na zasílání vzorků.

Ing. Eva Plachká, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., OSEVA PRO s.r.o., Opava
Doc. RNDr. Michaela Sedlářová, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci
Ing. Lenka Odstrčilová, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně
Foto: M. Sedlářová