18. 08. 2018
Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu dle rozboru povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců. Přestože je to plodina s vysokou konkurenční schopností, tak dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin.
Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.
Polní plodiny
Řepka ozimá
Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu dle rozboru povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců. Dostatečné a vyvážené hnojení všemi základními živinami a mikroprvky je předpokladem úspěšného rozvoje rostlin. Zvláště vysoké dávky dusíku (luxusní výživa) zhoršují přezimování a zdravotní stav rostlin - zvyšují napadení houbovými chorobami a savými škůdci.
Přestože je to plodina s vysokou konkurenční schopností, tak dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelůklíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí povolené preemergentní, případně časně postemergentní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny) herbicidů Bonaxa, Galera Podzim, případně i Metazamix, dle návodu i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru. Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách může být nedostatečná, protože semena plevelů zpod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzcházející plevele.
Výdrol obilnin můžeme podstatněji omezit snížením sklizňových ztrát obilnin na minimum a provedením včasné podmítky, aby výdrol vzešel a byl zničen již mělkou orbou nebo ošetřením totálním neselektivním herbicidem a následnou předseťovou přípravou půdy.
Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí ve většině případů v první dekádě září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno dávky graminicidů zvýšit. U odrůd řepky olejky ozimé s technologií Clearfield potlačuje výdrol obilnin herbicid Cleravis.
Na lokalitách, kde byl vloni škodlivý výskyt slimáků, slimáčků a plzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte v těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem dle rozboru (nejlépe již k předplodině) povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet. K chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou povoleny moluskocidy: Axcela, Clartex Neo, Ironmax Pro, Lima Oro, Metarex Inov, Slimet, Sluxx HP, Xiren aj. Tyto granulované návnadové přípravky se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité i preventivní ošetření okrajů pozemkůo šířce přibližně 10 metrů, hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Dodávané návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi týden účinné i po slabších dešťových srážkách. Případně při výskytu plžů - pro slimáčky Deroceras spp. platí: 3 jedinci na 1 past (50×50 cm) za 1 den - ošetřete pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků. V případě, že nastane suché počasí, nemusí být kritické číslo dosaženo a přesto mohou být porosty poškozeny především slimáčkem polním a slimáčkem hladkým, kteří napadají již klíčící rostliny v půdě (obdobně mohou být také poškozeny i ozimé obilniny). Při déletrvajícím suchém počasí zalézají plži poměrně hluboko do půdy a je obtížné je na pozemku najít i v případě jejich velmi silného výskytu. S příchodem vlhkého počasí slimáci hromadně vylézají z půdy a jsou schopni i ve velmi krátké době porost zničit. Z těchto důvodů je nutné v kritických vývojových fázích rostliny, hlavně na lokalitách s pravidelnými výskyty, provádět cílené kontroly porostu. Na listech slimáci škodí okénkovým a okrajovým žírem. V porostech se objevují v noci či brzy ráno nebo za podmračného vlhkého počasí i přes den. Největší nebezpečí hrozí v období od vzejití do fáze druhého pravého listu. Pokud se v porostu objeví slimáci později, řepka je sice částečně poškozena, ale je schopná regenerace. Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.
V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků (rod Phyllotreta ssp.), dřepčíka olejkového a krytonosce zelného se doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem (pokud bude povolený nějaký účinný přípravek).
V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech během září a října poškození vzcházejících porostů řepky 3. generace pilatky řepkové.
Kvůli používání mořidel bez účinné insekticidní složky (od roku 2013 je zákaz moření osiva účinnými látkami clothianidin, imidacloprid a thiamethoxam) se v některých oblastech zvýšila škodlivost i dalších škůdců - osenice polní, zápředníčka polního a mšice broskvoňové.
Mšice broskvoňová je, kromě přímé škodivosti intenzivním přenašečem (vektorem) viróz. Škodlivost lehkých viróz lze u řepky do určité míry cílenými zásahy snížit.
V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z pyretroidů: Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 SC, Markate 50, Nexide, Poleci, Rapid, Vaztak Active aj. Proti mšici broskvoňové je v podzimním období důležité provést rychle insekticidní ochranu i při malém výskytu mšic (jsou přenašeči viróz) v porostu a podle potřeby ošetření opakovat. V některých oblastech se u ní projevila rezistence vůči pyretroidům a cílená ošetření byla často nedostatečně účinná. Do řepky olejky je kromě pyretroidů na mšice povolen Pirimor 50 WG a na osenici polní Nurelle D.
Lokálně byla zjištěna i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae).Patogen napadá všechny rostliny z čeledi brukvovité, tzn. zeleniny, olejniny (řepku, řepici, hořčici), plodiny používané na zelené hnojení, plevele (ředkev ohnici, hořčici ohnici, penízek rolní, kokošku pastuší tobolku aj.) i některé rostliny z jiných čeledí - např. rezeda vonná, lichořeřišnice větší, jetel plazivý, jílek vytrvalý, srha laločnatá, medyněk vlnatý, jahodníky, mák vlčí aj. Výskyt choroby v ČR je lokální, na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je na zamořených lokalitách nejčastěji zjišťována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast. Existuje více ras patogenu, znalosti o výskytu jednotlivých ras v ČR nejsou zatím k dispozici. Je nutno zabránit zamoření dosud zdravých pozemků - šíření spor prostřednictvím zemědělské techniky s ulpělou zeminou ze zamořených pozemků. Udržovat optimální pH. Na lokalitě výskytu před výsevem brukvovité plodiny provést vápnění půdy. Přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let. Dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu (nesít řepku olejku ozimou předčasně). Volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých. Využití odolných hostitelských rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory, ale neproběhne na nich celý vývojový cyklus.
Výdrol obilnin v řepce
Výdrol obilnin v řepce
Řepka poškozená slimáčky
Příznaky virového ochoření řepky přenášeného mšicemi
Ozimé obilniny
Přenašeči viróz - po sklizni obilnin mšice a křísi dále pokračují ve svém vývoji a množení na plevelných travách, výdrolu obilnin i kukuřici. Na zamořených lokalitách, kde hrozíšíření virových zakrslostí obilnin (BYDV, WDV) na nově vzcházející porosty ozimých obilnin, je nutno včas odstranit zdroje infekce, tj. vzešlý obilní výdrol, podmítkou (cca 3 týdny před setím) nebo kvalitní aplikací totálního herbicidu (alespoň 10–14 dnů před setím). Pozdní, případně nekvalitní ošetření výdrolu ještě urychlí vývoj populací mšic, které se přemístí na vzcházející ozimy. K potlačení škodlivosti virových zakrslostí lze využít také insekticidní mořidla Cruiser 350 FS, Deter a Nuprid 600 FS. Insekticidní složky mořidel začínají účinkovat od počátku klíčení obilek a rychle se šíří do kořenů a nadzemních částí. Jejich insekticidní účinnost se pohybuje (dle teploty a vlhkosti půdy) od 6 do 8 týdnů. Po tuto dobu chrání porosty obilnin jak před zasídlením mšic a křísů, tak před napadením ostatními obvyklými škůdci mladých rostlin. Riziko šíření viróz lze zjistit na webu ÚKZÚZ - http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/
Příznaky virové zakrslosti ječmene
Brambory
Zejména při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru(Phytophthora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani). Na plochách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě (mechanicky, desikací), aby nedošlo k napadení hlíz. Na ostatních plochách pokračujte podle potřeby v ošetření povolenými přípravky. Na závěrečné ošetření je vhodné použít fungicidy: Altima 500 SC, Ranman Top, Zampro Duo, Zignal 500 SC aj. pro jejich antisporulační účinek a schopnost ochrany proti infekci na hlízách. Měďnaté fungicidy je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy příznivě působí na stabilitu chlorofylu, prodlužují období aktivní fotosyntézy, a tím mohou prodlužovat vegetaci. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na http://eagri.cz/public/app/srsmapa/ a je možno se informovat i na místně příslušných odděleních ÚKZÚZ. Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnos a následné ztráty při skladování. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramborovou sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce. Významnou roli v prevenci proti plísni bramboru hraje také mechanické odstranění nebo desikace natě, která by se měla provést zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).
U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) i na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/ a porosty včas ošetřete přípravky: Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Coragen 20 SC, Ecail Ultra, Mido 20 SL, Mospilan 20 SP, SpinTor aj.
Nepodceňujte ani ošetření proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové, abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků tohoto škůdce, přípravky: Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Coragen 20 SC, Ecail Ultra, Mido 20 SL, Mospilan 20 SP, SpinTor aj. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!
Plíseň bramboru na hlízách
Cukrovka
Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti řepy (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat počáteční příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, velké 2–3 mm v průměru, s šedým středem a tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku. První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5% napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení. Druhá prahová hodnota je pak 40–50 listů ze 100 zjištěná po 15. srpnu. Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy je potřeba aplikovat fungicid. Na základě vyhodnocení modelů založených na sledování příznivých podmínek pro rozvoj patogenu (např. Cer 99) je vydána signalizace pokud se vyskytnou dva po sobě jdoucí příznivé dny. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Lze aplikovat přípravky: Acanto Plus, Amistar Xtra, Apel, Bumper Super, Eminent 125 ME, Opus Top, Retengo Plus, Sfera 535 SC, Tango Super, Topsin M 500 SC, Yamato aj. Přípravky se systémovým účinkem aplikujeme na rostliny s dostatečným turgorem. Při vysokých teplotách tento stav v rostlinách nastává v noci nebo až ráno! Vyšší zaregistrovanou dávku použijeme při silném infekčním tlaku a na porosty s bujným chrástem. V případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) je vhodné ošetření po 2 týdnech zopakovat.
Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na padlí řepy a houbu ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (Ramularia beticola), která bývá přítomna ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Houba ramuláriová listová skvrnitost řepy je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech.
Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Padlí přezimuje na rostlinných zbytcích v podobě mycelia. Množí se a šíří konidiemi, které jsou přenášeny větrem. Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. V sušších ročnících může významně škodit, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. Přetrvává v porostech až do sklizně. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni. Škodlivost se projevuje jak na úbytku výnosu (asi 10–20 %), tak na nižší cukernatosti (asi o 2–3 %). V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je vhodné porosty ošetřit přípravky: Acanto Plus, Difure Pro, Eminent 125 ME, Retengo Plus, Sfera 535 SC aj. Dostatečně účinný je i sirnatý přípravek Kumulus WG.
Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Společný výskyt cerkosporové a ramuláriové listové skvrnitosti
Padlí řepy
Kukuřice
V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného (Glischrochilus quadrisignatus), zejména na pozdnějších hybridech. Je proto určitá pravděpodobnost, že může na těchto lokalitách docházet k poškození i v letošním roce. Jde o 4 až 8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou na každé krovce dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Tento lesknáček byl do Evropy zavlečen ze Severní Ameriky. Z našeho území je znám již od roku 1954. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července. Žijí poměrně dlouho a živí se dozrávajícím nebo poškozeným ovocem i plody zeleniny. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Ptáci i brouci preferují rostliny na okrajích polí. V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými (uzavřenými) palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.
Lesknáček čtyřskvrnný
Palice kukuřice poškozená ptáky
Slunečnice
Sledujte podle signalizace výskyt mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) a mšice makové (Aphis fabae). Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (BBCH 59) 50 mšic na rostlinu. Silné napadení mšicemi zvyšuje i výskyt houbových chorob. Proti mšicím je možno v případě potřeby aplikovat přípravky: Biscaya 240 OD, Karate se Zeon technologií 5 CS, Pirimor 50 WG.
Na lokalitách, zvláště v roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci. Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku. Z chorob slunečnici v období kvetení nejčastěji napadá šedá plísňovitost slunečnice(plíseň šedá; Botryotinia fuckeliana; anam. Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. Vlivem suššího počasí v posledních letech jsou škody zanedbatelné, avšak za vlhkého počasí v období dozrávání dokáže úbor zcela zničit v průběhu 8–10 dnů. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, v harmonické výživě (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám zejména ve fázích vývoje: plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) přípravky: Amistar Xtra, Apel, Bumper Super, Pictor, Propulse, Prosaro 250 EC, Sfera 535 S, Topsin M 500 SC, Traper aj. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Polyversum, Serenade ASO. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením.
Skladištní škůdci
Řada zemědělských podniků již na vlastní „kůži“ poznala, že problematika skladování není pouze uskladnění obilí „v kůlně, aby na ně nepršelo“ a prodej v době výhodné ceny. Se skladováním je spojena řada problémů, které mohou významně snížit cenu prodávaného zrna nebo - v horším případě - znehodnotit tento produkt úplně. Vážným problémem v posledních letech jsou skladištní škůdci. Stále častěji se stávají předmětem reklamací, snižování cen a různých vícenákladů spojených s ochrannými opatřeními. Jednou z příčin je i tzv. nulová tolerance živých škůdců ve skladovaných komoditách.
To na jedné straně přináší řadu problémů pro ty, kteří zajišťují skladování obilí, ale na druhou stranu to snižuje rizika, která mohou škůdci přinést spotřebitelům. Jedním z příkladů rizik mohou být kontaminace působené primárními škůdci (např. pilousy), kteří se vyvíjejí uvnitř obilních zrn. Tyto kontaminanty při běžném zpracování obilí na mouku lze jen stěží odstranit, a proto se také stávají součástí následných produktů vyrobených z této kontaminované mouky. Z tohoto důvodu je velmi důležité dbát na skladování obilí bez škůdců již od samého počátku uskladnění. Z tohoto důvodu je nutné, aby farmy a zemědělské podniky skladující obilniny byly vybaveny vhodnými technologiemi pro skladování, a také patřičnými znalostmi, které jim umožní efektivně řešit problémy se skladištními škůdci.
Při skladování větších objemů zrnin je rovněž větší nebezpečí šíření a škodlivosti skladištních škůdců. Při delším skladování v nevhodných podmínkách mohou obilniny napadnout škůdci nebo i plísně. Mírné zimy v minulých letech podpořily rozvoj skladištních škůdců i v zimním období. K nejdůležitějším obecným zásadám v ochraně před skladištními škůdci patří jejich včasné zjištění a prevence, teprve až na posledním místě je jejich omezení chemickými přípravky.
Ochrana proti skladišním škůdcům
Základem integrované ochrany proti skladištním škůdcům jsou proto všechna preventivní opatření, jejich pravidelný monitoring a včasná detekce v uskladněném obilí.
Prevence začíná již v prázdném skladu po vyskladnění obilí z předešlé sklizně. Je důležité se zaměřit na odstraňování všech zbytků nejen na podlahách skladů, ale také v různých prasklinách, mezistěnách, dopravnících a dalších zařízeních, kde by se mohly vyskytovat zbytky obilí. Je potřeba odstranit zbytky obilí (zdrojů napadení) i v okolí skladů. Dále je nutné zabránit migraci škůdců mezi sklady; rizika migrace hrozí zejména v teplém období roku.
Součástí předsklizňových ochranných opatření by mělo být i ošetření reziduálními přípravky a aerosoly. Pro předsklizňové ošetření vyčištěných provozů, sil a prázdných skladů jsou přípravky: Talisma EC, Granprotec, K-Obiol EC 25, Pyrinex M22, Reldan 22, Karate se Zeon technologií 5 CS a dále: Actellic 50 EC, Actellic Smoke Generator No. 20.
Pokud nás meteorologické podmínky nutí sklízet obilí o vyšší vlhkosti, než jaká je vhodná pro skladování (14 % a méně), je nutno zrno s vlhkostí do 20 % aktivně provzdušňovat a při vyšší vlhkosti je nutné umělé dosoušení. Jen při skladování obilí v suchém stavu minimalizujeme rozmnožování a škodlivou činnost mikroorganizmů a skladištních škůdců. Čím je vlhkost obilí nižší, tím víc se snižuje riziko masivního množení a šíření škůdců nebo tvoření tzv. horkých zón. Ovšem i jedna „fůrka“ vlhčího obilí z pole nebo přehlédnutá díra na střeše skladu, může mít negativní dopad na všechna provedená preventivní opatření.
Při dlouhodobějším skladování je vhodné obilí před naskladněním alepoň předčistit - odstranit nežádoucí příměsi, které mohou obsahovat vyšší vlhkost než samotné obilí a jsou vítaným zdrojem potravy sekundárních škůdců.
V zemědělské prvovýrobě se ještě monitorování a zjišťování skladištních škůdcůnevěnuje patřičná pozornost. Většina skladištních škůdců je světloplachá (fotofóbní) a žije velmi skrytým způsobem života, proto je jejich výskyt ve skladech velice nenápadný a snadno ujde pozornosti. Skladištní škůdci většinou nemají (až na výjimky) období rozmnožovacího klidu, a pokud to podmínky dovolí, množí se po celý rok. Ve skladech jsou chráněni před nepříznivými vlivy okolí a mají zajištěn stálý dostatečný přísun potravy. Mohou se tedy nezpozorováni namnožit až do neuvěřitelného množství. Je nutné si uvědomit, že žádné opatření v terénních podmínkách skladů nemá 100% účinnost. Čím dříve se podaří v naskladněném obilí škůdce objevit, tím menší škody stihnou napáchat, a tím menší jsou i náklady na jejich vyhubení.
Včasné zjištění škůdců je proto důležitou součástí prevence. Ve skladech zrnin a krmiv, kromě pravidelné vizuální kontroly povrchu skladovaného obilí, využíváme v praxi pro pravidelné monitorování škůdců lapače - feromonové, lepové, světelné, padákové, insekticidní, potravně retenční, aj. Do naskladněných obilnin lze použít i jednoduché děrované padákové lapače. Jejich citlivost umožní včasné zjištění škůdce.
Ošetření napadených zrnin a substrátů, zvláště větších objemů, je vždy složitější a rizikovější, proto je vhodnější se s tímto problémem obrátit na profesionální firmu provádějící dezinsekční a deratizační zásahy. Měli by to být odborníci, kteří disponují patřičnými oprávněními pro tuto činnost, a také by měli disponovat znalostmi a technologiemi pro provádění těchto prací. Mezi tyto služby také patří plynování (tzv. fumigace) napadeného obilí škůdci.
Plynování je velmi rozšířenou metodou při boji proti škůdcům nejen v zemědělství, ale i v potravinářství. V současné době je v ČR povolena na fumigaci - plynování obilí pouze jediná účinná látka - fosforovodík (PH3). Je povoleno několik přípravků, které fosforovodík po aplikaci uvolňují (např. Delicia Gastoxin, Phostoxin pelety/ tablety, Quickphos pelety/ tablety aj.). Povolení jen jediné fumigační účinné látky však z dlouhodobého hlediska může urychlit výskyt rezistentních populací škůdců i proti ní.Tyto problémy mohou nastat zejména při snížených účinnostech plynování a mohou mít následně i závažné důsledky pro zemědělce. Je nutno si uvědomit, že i aplikace fosforovodíku má své limity účinnosti (např. nízké teploty, účinnost pouze na nerezistentní populace škůdců) a použití by mělo být ve vhodných podmínkách a měla by se provádět i systematická kontrola účinnosti fumigace a měl by se kontrolovat průběh samotné fumigace. K těmto účelům lze využívat například biotesty (testy s nerezistentními populacemi škůdců) nebo zařízení pro měření koncentrací fosforovodíku v průběhu fumigace. Všechny tyto informace mohou nejen odhalit příčiny neúčinnosti samotné fumigace, ale také mohou napomoci k technickému vylepšení skladů, kde je možné provádět bezpečnější a kvalitnější fumigaci. Z těchto důvodů je potřeba pravidelně zjišťovat, zda profesionální fumigační firma provádí:
a) orientační kontrolu odolnosti populace škůdce ve skladu;
b) kontrolní měření uvolněného množství účinné látky v průběhu fumigace fosforovodíkem (PH3);
c) kontrolní měření účinnosti pomocí biotestů atd.
Jako preventivního opatření proti skladištním škůdcům lze využít i ošetření povrchu obilek insekticidním přípravkem před naskladněním do skladu. Jedná se o malé dávky insekticidních přípravků, které nehubí škůdce při pouhém kontaktu škůdce s obilím, ale až při jeho napadení a žíru ošetřených obilek. Opatření umožňuje aktivně snižovat počty nově migrujících škůdců po naskladnění. Přípravky k ošetřování skladovaného obilí jsou: Talisma EC, K-Obiol EC 25 a Actellic 50 EC. Všechny typy chemických přípravků je nutno používat pouze podle platného technologického postupu.
Novější povolenou technologií aplikace přípravků k ochraně skladovaných obilnin je i jejich ošetření přímo na kombajnu během sklizně, např. přípravkem K-Obiol EC 25.
Velkým problémem je však narůstající rezistence skladištních škůdců vůči používaným účinným látkám.
Shrnutí
Již nepatrný počáteční výskyt skladištních škůdců vede ke ztrátám a kontaminaci skladovaných produktů. Při déletrvajícím napadení dochází v ohniscích napadení k zahřívání, zvyšování vzdušné vlhkosti a posléze i k tvorbě plísní. Tyto podmínky jsou příznivé i pro další sekundární škůdce a roztoče. V konečné fázi dochází k totálnímu znehodnocení skladovaného produktu. Již při minimálním napadení se zhoršuje možnost odbytu na trhu, a tím i rentabilita skladování. V praxi to znamená, že pokud je ve skladovaném obilí nalezen živý škůdce, tak je to důvod k zamítnutí celé dodávky. Zejména v teplých ročnících se mohou skladištní škůdci namnožit a šířit velmi rychle.
K zásadám správného skladování patří:
- pro skladování obilnin používat pouze vhodné skladovací prostory;
- udržovat sklady v dobrém stavu i po stavební stránce;
- skladovací prostory i okolí před uskladněním nové sklizně, důkladně vyčistit a vhodně ošetřit;
- naskladňovat pouze suché a vyčištěné partie;
- skladovaný produkt průběžně kontrolovat v pravidelných intervalech;
- při napadení provést včas účinná ochranná opatření.
Uskladněné obilí v kůlně