Tyto systémy vycházejí z principů výsevu polních plodin do mechanicky umrtveného porostu meziplodiny. Porost meziplodin je pomocí řezných válců nebo jiných technických prostředků povalen nebo mulčovačem rozdrcen v rámci samostatné operace těsně před výsevem nebo při něm. Výsev probíhá pomocí strojů, které umožňují výsev do nezpracované půdy, nebo konvenčními stroji pro výsev do částečně zpracované či zpracované půdy.
Tématu se věnuje spolu s dalšími autory doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze v Úrodě č. 7/2018. Kromě jiného konstatují, že systémy jsou ověřovány zejména v Německu, ve Francii a ve Velké Británii. Vznik technologie reaguje na situaci vyplývající z omezování herbicidů, zejména neselektivních. Hledají se tak možnosti uplatnění systémů redukovaného zpracování půdy bez potřeby aplikace neselektivních herbicidů po sklizni předplodiny a herbicidů v podzimním období. Zároveň se jedná o kombinaci systémů redukovaného zpracování půdy či setí do nezpracované půdy se systémy biologického zpracování půdy. Biologické systémy zpracování půdy v sobě zahrnují aktivní vliv kořenového systému rostlin na půdní vlastnosti a funkci žížal. V neposlední ředě se předpokládá, že rozkládající se nadzemní a podzemní biomasa meziplodin bude sloužit jako stabilizátor pestrosti mikrobních společenstev a živin pro hlavní plodinu. Pokrytí půdy povalenou či rozdrcenou meziplodinou zabraňuje nejen erozi, ale také rozvoji plevelů. V literatuře je rovněž popisován pozitivní vliv těchto systémů na zvýšení druhové pestrosti osevních postupů a následně na snížení výskytu houbových chorob.*
