Nejvyhraněnější oponenti geneticky modifikovaných potravin mají nejmenší přehled o tom, jak tyto potraviny fungují – současně ale věří, že mají znalosti největší. V rozsáhlém výzkumu opřeném o sociologická šetření tento paradox popsal tým psychologů ze Spojených států.
Experti vyšli z výzkumů provedených ve Spojených státech amerických, Francii a Německu. Naznačují, že palivem, které pohání odpor proti této genetické technologii, je neznalost problému.
„Jde o klasickou ukázku psychologie extremismu,“ uvedl Philip Fernbach, spoluautor knihy The Knowledge Illusion. „Abyste si udrželi tak silný protivědecký pohled, musíte mít nedostatek znalostí.“
Fernbach a jeho kolegové analyzovali výsledky průzkumů, kde se sociologové ptali lidí na jejich pohled na geneticky modifikované potraviny a také na to, jak moc si lidé myslí, že jsou v tomto oboru kompetentní. Nakonec museli dotazovaní složit test, který prověřil jejich vědecké znalosti. V něm měli vyhodnotit pravdivost tvrzení jako třeba „normální rajčata nemají geny, geneticky modifikovaná rajčata mají geny“ nebo „kyslík, který dýcháme, pochází z rostlin“.
V zajetí svého přesvědčení
Podařilo se získat odpovědi více než dvou a půl tisíce lidí a z nich se povedlo odvodit zajímavý trend: „S tím, jak rostl extrémní odpor vůči geneticky modifikovaným potravinám, tak stejným tempem objektivně klesaly znalosti – současně rostla sebedůvěra lidí ve vlastní znalosti,“ řekl Fernbach pro deník Guardian.
„Extrémisté mají pocit, že problému rozumí – a tento pocit jim brání v tom, aby se něco dozvěděli o pravdě. Extremismus může být tímto způsobem perverzní,“ tvrdí Fernbach.
Výzkum dospěl ke stejným výsledkům, jaké předpokládá známý Dunning-Krugerův efekt. Ten říká, že míra odbornosti v určitém oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých. Lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, avšak mají naopak tendenci výrazně přeceňovat dosažený výsledek při srovnávání s ostatními. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky mírně podceňují.
V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních. Tento jev známý ze sociální psychologie byl objeven už roku 1999.