Příliš mnoho dluhů není dobré pro stát, ani pro byznys, to mají společné, míní princ Constantin Lichtenštejnský.
Rádi bychom investovali i v Česku, ale musí se dořešit naše majetky, připouští princ Constantin.
Jeho rodina řídí po tři sta let vlastní stát. Zároveň má rozsáhlý byznys v řádu miliard dolarů, z něhož velkou část řídí princ Constantin, třetí syn vládnoucího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II.
„Při řízení státu musíte ctít demokratické principy, kdy záleží na každém hlasu. V byznysu se sice snažíte vyslechnout různé názory, ale ve výsledku rozhoduje jedna osoba, to není demokratický režim,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Seznam princ Constantin, který je šéfem knížecí nadace, pod niž spadají rozsáhlé zemědělské, lesnické nebo realitní investice vládnoucího rodu.
Je výhodou podnikat s knížecím erbem na vizitce, neboli bojí se obchodní partneři pohněvat si Lichtenštejny – podnikatele, aby proti nim nakonec nestál celý stát? „Nevím, jak to vnímají. Ale my striktně oddělujeme byznys a politiku,“ popisuje princ, který býval bankéřem v New Yorku, v magazínu Barvy byznysu.
Platí to i pro aktuální žaloby, které knížecí rod podal na Českou republiku kvůli navrácení majetku, o nějž Lichtenštejnové přišli na základě Benešových dekretů? „Nebyli jsme poškozeni jen my. Benešovy dekrety se dotkly i dalších lichtenštejnských občanů, proto nejde jen o naše majetkové zájmy, ale i o státní záležitost,“ míní lichtenštejnský princ, který by zřejmě dostal případně správu rodového majetku včetně zámků Lednice a Valtice na starosti.
Jaké investice by mohla knížecí rodina v případě navrácení majetku přinést do Česka? A co by s rozsáhlými nemovitostmi dělali? Jsou připraveni na variantu, že u soudů neuspějí? A jak vůbec funguje knížecí byznys? Podívejte se v exkluzivním interview nahoře ve videu.