Některé složky a diskuze jsou přístupné pouze registrovaným uživatelům. V současnosti registrujeme každého kdo zažádá.
Diskuzi jsme převedli na facebook, tak se těšíme na podměty a příspěvky zajímavých článků nebo videí.

https://www.agromanual.cz/cz/clanky/management-a-legislativa/legislativa/hlaseni-osetreni-vcelarum-vcely-neochrani?fbclid=IwAR1TyMIEaJrDZecLgBD3MDoziM3xoV3MX0SLJWrG9vIvIiTlusCYjSi1RD8

Hlášení zásahů v ochraně rostlin chovatelům včel se stalo nejviditelnějším problémem současnosti ve vztahu ochrana včel a intenzivního zemědělství. Přitom prakticky i obrazně lze říci, že toto hlášení včely samo o sobě neochrání. Nedovedu si jako aktivní včelař představit, že bych včely v období jejich největší sezónní aktivity, byť jen na chvíli, v úlu zavřel. Pokud již dojde k poškození včel, jde to nejčastěji na vrub technologické nekázně při aplikaci, nedodržení etikety či snahy si něco usnadnit.

Tím nezpochybňujeme povinnost příslušné včelaře o ošetření informovat. Tato povinnost je stále rostlinolékařským zákonem a příslušnou vyhláškou ukládána. Bylo by však vhodné její provádění upravit, což se zatím nepodařilo, a tak opět včelaři budou mít zahlcené e-mailové schránky, pokud se je tedy podaří dohledat. Oč jednodušší by například bylo vytvoření „nástěnky“ v rámci LPISu, kam by se hlášení ukládala a včelař by je viděl po kliknutí na příslušné včelí stanoviště. Bylo by to praktičtější i lépe kontrolovatelné.

Ochrana včel při ošetřování rostlin

Ochranu včel je nutno především postavit na dodržování zásad rostlinolékařského zákona a etikety přípravků, obsažených nařízení ochrany včel a uvědomění si mechanizmů biologie včel, k čemuž je dobré s místními včelaři komunikovat a především znát své agronomické teritorium a rozmístění včelstev v něm. Lze předpokládat, že každý zemědělec si uvědomuje význam včel pro výnosy jeho vlastních plodin a jde tedy hlavně o to, vyvarovat se omylů a některých nešvarů při provádění ochrany rostlin.

Práce začíná s etiketou přípravku, který hodláme aplikovat. Podle rostlinolékařského zákona č. 326/2004 Sb., s příslušnou novelou č. 299/2017 Sb., a vyhlášky č. 327/2004 Sb. v platném znění dle novely č. 428/2017 Sb., je nutno bezpodmínečně dodržovat ustanovení uvedená v etiketě přípravku! Dle ochrany včel při aplikacích je přípravek zařazen do jedné ze tří kategorií:

  • přípravek nevyžaduje klasifikaci z hlediska ochrany včel;
  • přípravky pro včely nebezpečné;
  • přípravky pro včely zvláště nebezpečné.

Samozřejmě neznamená, že přípravek „neklasifikovaný“ nemůže včelu při přímém zásahu zahubit, to dokáže i obyčejné olejové smáčedlo. Tato klasifikace je podmíněná dalšími faktory, a tak je potřeba vycházet ze zdravého rozumu a přírodních a fyzikálních zákonitostí a problémům raději předcházet. Dalším příkladem je např. DAM, jehož tank-mix s přípravkem i nadále zvyšuje zařazení nebezpečnosti pro včely o stupeň. Nicméně DAM by se měl už z principu a kvality aplikace stříkat jako hnojivo samostatně, nikoliv v tank-mixech. Tedy etiketa přípravku je základ a je potřeba ji vždy prostudovat, a to opakovaně i z důvodu možných jejích změn!

Oznamovací povinnost

Profesionální uživatel přípravků na ochranu rostlin nesmí přípravky pro včely nebezpečné nebo zvláště nebezpečné aplikovat ve venkovním prostředí, aniž by dodržel ustanovení vyhlášky. Především je potřeba se seznámit s výskytem včelstev a informovat chovatele včel v okolí 5 km od ošetřovaného pozemku 48 hod před aplikací. Toto je základní ustanovení o hlášení ošetření. Na obecních úřadech již informace o umístění včelstev nezjistíte. Evidenci včelstev nyní ze zákona vede pouze Českomoravská společnost chovatelů, a.s. a aktulizuje se vždy k 15. září a aktuální přehled by tedy měl být v rámci LPIS. Tento přehled doporučuji kombinovat s osobní znalostí včelařů nebo kontaktem s místními organizacemi Českého svazu včelařů, z.s., které si evidenci ohledně svých členů vedou též.

Co dále dodržovat:

  • přípravky zvláště nebezpečné pro včely se nesmí do kvetoucích porostů aplikovat vůbec;
  • přípravky nebezpečné pro včely se smí aplikovat až po skončení denního letu včel, a to je 1 hodinu po západu slunce; před tímto okamžikem se smí aplikovat pouze, pokud je teplota vzduchu 12 °C a nižší - osobně však doporučuji jít až k 8 °C;
  • směsi s DAM se automaticky posunují o třídu nebezpečnosti výše, právě tak jako v etiketě výslovně neuvedené směsi přípravků; směsi přípravků, směsi přípravků s hnojivy nebo pomocnými prostředky se smí na tomtéž pozemku aplikovat s minimálně 12hodinovým odstupem;
  • v rámci předběžné opatrnosti a vlastního klidu doporučuji ve vegetační sezoně i insekticidy „neklasifikované“ aplikovat v kvetoucích porostech až po skončení letu včel;
  • v žádném případě nepoužívejte insekticidy s opožděným reziduálním účinkem v období, kdy by se mohly vyskytovat včely venku v přírodě!

Co vše je kvetoucí porost

Tady je potřeba dávat pozor. Za prvé musíme brát v potaz nejen to, zda kvete hlavní kulturní plodina, ale i plevele, byliny a keře na okrajích pozemků, či stromy a lesy v okolí pozemků a sousední kultury, kam by se mohl postřik dostat úletem a zajistit dostatečnou distanční vzdálenost.

Pokud již hlavní ošetřovaná plodina nekvete, je třeba se přesvědčit, zda v podrostu nebo na okrajích nekvetou plevele. A tady je striktně stanoveno 2 kvetoucí rostliny na 1 m2 a už se na tento porost vztahuje omezení.

Další záludností je, že porost nemusí kvést a přesto je navštěvován včelami, protože se na něm vyskytuje medovice nebo mimokvětní nektar. Zde půjde téměř výhradně o keře a stromy, ty ale přesto v bezprostřední blízkosti porostů mohou být.

Zkrátka a dobře, zvláště nebezpečné přípravky, či takto vzniknuvší směsi, je vhodné používat v období obecného květu rostlin (tedy po většinu vegetační sezony) opravdu jen a jen výjimečně v krizových a skutečně záchranných situacích na poli a ve vlastním zájmu dodržet veškerou informační povinnost. Nebezpečné přípravky taktéž, ale lze je aplikovat ve večerních hodinách, kdy včely nelétají, avšak také platí informační povinnost. Navíc je dobré se o nepřítomnosti včel v porostu nejprve skutečně přesvědčit.

Výše uvedená opatření se týkají i výsevu osiv nebo sázení sadby ošetřené přípravkem, který je označen jako nebezpečný nebo zvláště nebezpečný pro včely.

Další přísná opatření se týkají letecké aplikace přípravků na ochranu rostlin. Ta je však dnes možná jen na výjimku a vůči včelařům a obecním úřadům podléhá další informační povinnosti. Pravděpodobně ji však v praxi nevyužijete.

Co dělat v případě otravy včelstev?

Pokud je vám ohlášena otrava včelstev s podezřením na příčinu v ochraně rostlin, je potřeba zajistit co nejrychlejší přítomnost příslušných pracovníků Krajské veterinární správy. Neprodleně by měly být odebrány vzorky min. 500 jedinců uhynulých včel a 200 g ošetřených rostlin udávaných jako zdroj otravy a ty uchovávat při teplotě -18 °C a méně a neprodleně je dopravit k vyšetření do laboratoře, kterou už si určí úřední veterinář. Taktéž je třeba zjistit, zda včelař úhyn nahlásil bezprostředně nebo jej hlásí již se zpožděním, až když přijel po několika dnech ke včelám. To vše může hrát svou následnou roli při dokazování škody.


Kalendář

po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31