Jak si stojí konkurenceschopnost českého zemědělství na evropském zemědělském trhu 15 let po vstupu České republiky do Evropské unie? Jak se projevují národní i evropské dotace v ČR. Více v rozhovoru s prezidentem Agrární komory ČR [AG ČR] Zdeňkem Jandejskem.
Na nedávné konferenci vztahující se k problematice sucha jste uvedl, že „národní dotace nemohou být v každé zemi jiné, jinak čeští zemědělci nebudou nikdy schopni konkurovat.“
Také: „Ne v roce 2004, kdy jsme vstoupili do EU, ale už v roce 2003 si staré státy připravily mnoho podpor a dotací, které my nemáme, a tím došlo k velkému znevýhodnění našeho zemědělství.“
Co si těsně před našim vstupem do EU podle vás v zemědělství vyjednaly staré členské země? Co jsme si nevyjednali my, respektive ČR? Kde a co jsme tehdy ztratili?
První věc jsou plošní dotace. Po roce 1989 došlo k výraznému poklesu zemědělské produkce u nás, protože jsme měli velké odbytové problémy. Před vstupem do EU jsme dosahovali nejhorší výsledky. Stav hospodářských zvířat poklesl na třetinu. Z důvodu nedostatku financí se výrazně snížilo hnojení zemědělské půdy. Poklesly výnosy plodin. Při výpočtu výše dotací byly tedy základem naše nejhorší výsledky. A důsledky těchto výpočtů pociťujeme i dnes.
Kde konkrétně?
Myslíte, že je spravedlivé, když například zemědělci v Chorvatsku dostávají na hektar 95 eur a zemědělci v Belgii či Holandsku 400 eur na hektar?
Dostáváte tedy málo…
Česká republika má dnes asi 92 % průměru přímých plateb EU a rozdíly mezi zeměmi EU jsou skutečně značné.
Jak vypadá situace u národních dotací?
Tam je situace obdobná. Dám jenom několik příkladů z Belgie. Na každého zaměstnance, který pracuje na farmě v Belgii alespoň jeden rok, dostane zemědělec 4 800 eur za rok. Na středoškolsky vzdělaného absolventa dostane farmář v Belgii 20 000 eur jednorázově a současně za každý rok po dobu 5 let 6 000 eur na rok. Na vysokoškolsky vzdělaného absolventa je to pak jednorázově 30 tisíc eur a 8 tisíc eur každý rok po dobu 5 let.
Máte i jiný příklad?
Příplatek na výrobu kravského mléka je až 5,65 centu na kg. Na každé odchované tele ve stáří tři měsíců dostane farmář 260 eur. Podpora na aplikaci kejdy je 18 eur na tunu u vepřového. Dále je to podpora zpracovatelů při modernizaci, a to 2 eura na tunu a rok u hovězího masa. U drůbežího masa 93 centu na tunu a rok.
Nebo…
Odbytové organizace, které sdružují farmáře, získávají 2 centy na kilogram kravského mléka, u hovězího masa je to 10 centů na kilogram, u vepřového je to 5 centů a u drůbeže 3 centy na kilogram. V případě obilovin je to 5 eur na tunu a u olejnin 11 eur na tunu. Podporu získávají také odbytové organizace zpracovatelů, které na máslo získávají 450 eur na tunu, a stejnou částku za vývoz masných výrobků mimo Belgii u hovězího, vepřového a drůbežího masa. To je jen část dotací, které dostávají například v Belgii.
Čeští zemědělci ale jsou také živi hlavně z evropských dotací…
U nás do roku 2013 nebyly téměř žádné dotace. V současné době jsou zemědělské dotace v ČR maximálně na 20 % z výše dotací ve starých unijních zemích. [Pozn. red.: národní dotace, ne evropské plošné dotace]
Co z toho vzejde?
Při těchto dotacích pak cena dovezeného masa maloobchodním prodejcům, třeba vepřového, je až o 35 % nižší, než jsou skutečné výrobní náklady. Z toho plyne nekonkurenceschopnost českých zemědělců v obchodě.
Vladimír Špidla, který jako premiér Vlády ČR přivedl ČR do EU říká, že čeští zemědělci si nemají na co stěžovat. Říká, že od vstupu do EU je české zemědělství jako celek trvale v černých číslech. A předtím nebylo. Podle něj evropská zemědělská politika rozhodně znamenala posílení českého zemědělství.
Pokud by to tak bylo, tak by nedošlo k poklesu stavu dojnic na 28 % z celkového stavu dojnic v roce 1989 [v porovnání s rokem 2017]. Nedošlo by stejně tak k poklesu výměr u plodin ve stejném období.
Na kolik procent?
U obilovin na 81 %, cukrovky na 52 % a brambor na 20 %. Podobně výroba masa a mléčných výrobků. V tisících tunách a miliardách litrů v roce 2017: Hovězí a telecí 25 %, vepřové 36 % a mléko 52 %.
O jak citelný pokles šlo?
Hrubá zemědělská produkce dosáhla v roce 2017 jen 71 % roku 1989, přičemž nedosáhla ani výše roku 1936. Dosáhla jenom 93 %. Opakem je vývoj ve starých zemích EU.
Jak vypadá situace v jiných unijních zemích?
Při srovnání Německa a Nizozemska s Českou republikou v produkci mléka na 100 hektarů zemědělské půdy: ČR produkce 75 kg mléka, v Německu 170 kg, v Nizozemsku 680 kg. U vepřového masa byla produkce v ČR 62 kg na 100 hektarů zemědělské půdy, v Německu 326 kg a v Nizozemsku 690 kg. U hovězího masa byla produkce v ČR 21 kg, v Německu 71 kg a Nizozemsku 208 kg, přičemž v roce 1990 byla produkce v ČR a Německu na 100 hektarů zemědělské půdy téměř stejná.
Jak se vy osobně stavíte k Evropské unii jako takové?
Myšlenka Evropské unie je dobrá. Kdybychom měli skutečný jednotný trh a srovnali podmínky ve všech zemích EU, stali bychom se významným hráčem na světových trzích. Zatím však jednotný trh nefunguje. Místo toho, abychom konkurovali třetím zemím, konkurují si členské státy EU navzájem. Je nutné nastavit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti a pro zvýšení produktivity práce. Evropa musí sledovat světové trendy. Ne jít proti nim.
Řeší toto z vašeho pohledu nějak účinně Ministerstvo zemědělství [MZe], případně český stát?
Řeší se postupným zvyšováním národních dotací, ale znovu je třeba jasně sdělit, že tyto dotace jsou maximálně na úrovni 20 % starých zemí EU, jak bylo výše uvedeno. Z toho plyne, že neexistuje žádný jednotný trh, ale stále větší ovládaní prostoru EU starými zeměmi EU.