Aplikace herbicidu při obnově pastviny zpočátku zlepšuje rozklad kořenů a zvyšuje zdroj uhlíku v půdě v trvalých travních porostech a pastvinách
Louky, pastviny a pícniny na orné půdě jsou v celosvětovém měřítku nejrozsáhlejší půdní kryt. Jedná se o komplexní ekosystém a klimatizační jednotku v krajiny. Tyto významné plodiny jsou velmi důležitým zdrojem uhlíku a jeho koloběhu pro půdu i půdní biologii. Jednou z metod jak zvýšit obsah uhlíku (C) a udržet jeho zásoby v půdě je zvýšit a podpořit kořenový systém těchto rostlin. Studie se zabývá použitím totálního herbicidu (účinná látka - glyfosát), během obnovy pastvin (u pravidelné obnovy pastviny). Očekává se zvýšený podíl kořenových zbytků, jelikož systémové totální herbicidy likvidují nejen nadzemní části rostlin, ale i jejich kořenový systém. Mechanická likvidace starého původního drnu nezaručuje komplexně likvidaci kořenů rostlin zejména vytrvalých druhů. Cílem této studie bylo kvantifikovat krátkodobý dopad obnovy jetelotravních pastvin na kořenový systém a přínos uhlíku do půdy.
Sledované pícní porosty byly ve 3 variantách, (0,5 ha) celoročního (Lolium perenne) a pastevního porostu (Trifolium repens) jetelotravní směsi, která byla spásaná dojnicemi. Tyto varianty byly celoročně rotačně spásány. Vstupy hnojiv byly 150 kg N ha-1, 35 kg P.ha-1, 117 kg K.ha-1 a 50 kg S. ha-1. Tato studie byla provedena říjen 2014 až leden 2015. Pícní porosty byly označeny pomocí metody značení izotopových impulsů 13 C na 1 m2 v čirých komorách. Pět denních měření bylo provedeno během jednoho týdne ve spárovaných terapeutických plochách. Jeden pozemek byl aplikován herbicidem a pak byl porost obnoven technologií přímého setí nové směsi. Aplikace herbicidu způsobila rychlou dobu rozkladu 17 dní, po níž následovala pomalejší doba rozkladu 524 dní ve srovnání s kontrolním porostem bez aplikace herbicidu, která měla kořenový rozklad 585 dní. Rychlejší rozklad kořenů po aplikaci herbicidu vedl k většímu kumulativnímu vstupu C do půdy po dobu 89 dnů s přibližně dvojnásobným C vstupem při postřikové úpravě (3238 ± 378 kg C ha-1) ve srovnání s kontrolními variantami bez aplikace herbicidu 1726 ± 540 kg C ha-1).
Použití glyfosátu při obnově pastviny zlepší rozklad kořenů, což vedlo k většímu krátkodobému kumulativnímu vnosu C do půdy. Tato studie aplikace herbicidů při obnově pastvin byla realizována v novozélandských pastvinových systémech a přispívá k pochopení toho, jak kořeny mohou ovlivnit dotaci C do půdy.