C.2 (CZ) Pásové zpracování půdy v porostech silážní kukuřice

·         Ochranu půdy v důsledku ponechání rostlinných zbytků v meziřádcích.

·         Zlepšení půdních podmínek pro vývoj rostlin v řádcích (vyšší teplota a kvalitněji připravené seťové lůžko).

·         Uložení hnojiv do blízkosti kořenů, což umožňuje i snížení jejich množství.

·         Vhodnější podmínky výsevu spočívající v časnějším termínu setí a v nižších požadavcích na startovací dávky hnojiv ve srovnání s ostatními technologiemi.

·         odstranění rostlinných zbytků v řádku vysévané plodiny pomocí prstových kotoučů nebo disků, případně o využití kombinace prstových kotoučů a řezného disku,

·        mělké strip-tillage spočívající v rozřezání a v odstranění reziduí rostlin z řádku s použitím rýhovaných (zvlněných) kotoučů, v přípravě seťového lože a hnojení,

·        hlubší strip-tillage, jehož základem je odstranění zbytků rostlin z řádku, nakypření půdy, hlubší uložení hnojiva do řádku a vytvoření malých hrůbků. Pracovními orgány mohou být radličky, nože, nástroje pro hlubší kypření a disky.

 

Randall a Hill (2000) rozlišují v rámci pásového zpracování půdy systém strip-tillage, který definují jako vytvoření pásů bez reziduí rostlin o šířce ± 15 cm s hloubkou zpracování půdy mezi 10 až 20 cm se současným uložením hnojiva. A dále definují zone-tillage systém, jehož základem je odstranění rostlinných zbytků z pásu širokého ±20 cm. Hloubka zpracování půdy se pohybuje v rozmezí 25 až 50 mm. Pro zpracování půdy se využívá rýhovaných kotoučů.

Strip-tillage lze provést již na podzim, nebo až na jaře. O jeho termínu provedení rozhodují především půdní podmínky. Tvorba řádků na podzim umožňuje rychlejší ohřev půdy ve zpracovaných pásech na jaře a brzké oschnutí půdy umožní vytvoření dobrého seťového lože při časných výsevech. Jarní termín zpracování může zpozdit termín výsevu a je spojen s tvorbou vlhčího, chladnějšího a hrudovitého seťového lože. Jarní zpracování však může být výhodné na lehčích půdách.

Významnou roli v rámci technologie strip-tillage hraje výživa rostlin. Základní živiny N, P a K je možné zapravit do půdy souběžně při jejím zpracování pomocí slupic umožňujících injektáž hnojiva. Při tvorbě pásů na jaře je potřebné zajistit minimální vzdálenost mezi uloženým hnojivem a osivem v rozmezí 12 až 16 mm (Randall a Hill 2000).

V rámci experimentů probíhajících na pokusných pozemcích České zemědělské univerzity v Praze (lokalita Červený Újezd) bylo v roce 2009 ověřováno pásové zpracování půdy pro silážní kukuřici. Nejednalo se o typické strip-tillage, protože na podzim bylo na pokusných plochách provedeno plošné zpracování půdy představované orbou (hloubka 0,2 m) a mělkým kypřením radličkovým kypřičem (hloubka 0,12 m). Základní zpracování půdy proběhlo 8.9.2008. Předplodinou byl jarní ječmen. Popis jednotlivých variant je uveden v tabulce 1. Velikost pokusné plochy činila 30 m², každá varianta měla čtyři opakování. Na oraných plochách určených pro kypření půdy v řádku před výsevem silážní kukuřice (varianty 1 až 3) následovalo po provedení orby urovnání povrchu pozemku. Na variantách 1 a 2 byly dne 9.9.2008 založeny porosty meziplodin (hořčice bílá, jílek vytrvalý). Hořčice bílá jako vymrzající meziplodina byla vyseta na široko. Jílek vytrvalý byl vyset do pruhů širokých 0,35 m, mezi kterými byly ponechány neoseté pásy o šířce 0,4 m (Obr. 1). Varianta 4 představovala kontrolní variantu.

Dne 9.4.2009 byla na variantách 1, 2, 3 a 5 provedena plošná aplikace herbicidu Roundup Klasik za účelem potlačení plevelů a umrtvení jílku vytrvalého na variantě 2.
 

Tab. 1: Technologické postupy hodnocené v provedených experimentech
Varianta	Zpracování půdy na podzim	Výsev meziplodiny	Aplikace herbicidu před jarní kultivací půdy	Kultivace půdy na jaře
1	orba (0,2 m) + urovnání povrchu pozemku	hořčice bílá (20 kg/ha)	Roundup Klasik  (dávka 4,0 l/ha)	kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m
2	orba (0,2 m) + urovnání povrchu pozemku	jílek vytrvalý do pásů širokých 0,35 m (30 kg/ha)	Roundup Klasik (dávka 4,0 l/ha)	kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m (meziřádky mezi pásy jílku vytrvalého)
3	orba (0,2 m) + urovnání povrchu pozemku	bez meziplodiny	Roundup Klasik (dávka 4,0 l/ha)	kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m
4	orba (0,2 m) ponechaná v hrubé brázdě - kontrolní varianta	bez meziplodiny	bez aplikace	urovnání povrchu pozemku a předseťová příprava
5	mělké kypření (0,12 m)	bez meziplodiny	Roundup Klasik (dávka 4,0 l/ha)	kypření půdy v pruzích o šířce 0,3 m

Obr. 1: Pásy jílku vytrvalého na jaře roku 2009 před aplikací přípravku Roundup (foto Brant)

Kypření řádků o šířce 0,3 m pro výsev kukuřice proběhlo 28.4.2009 na variantách 1, 2, 3 a 5. Na variantě 2 bylo kypření provedeno v neosetém pruhu mezi pásy jílku vytrvalého. Rostliny jílku byly již v tomto termínu odumřelé v důsledku aplikace neselektivního herbicidu. Kypření bylo provedeno plečkou s roztečí sekcí 0,75 m. Na každé sekci byly umístěny dvě postranní jednostranné radličky a mezi nimi radlička šípovitá (Obr. 2 a 3). Jednostranné radličky kypřily půdu do hloubky 40 mm a šípová radlička do hloubky 70 mm. Ve shodném termínu proběhlo rovněž urovnání povrchu půdy a předseťová příprava na variantě 4 a na všech variantách byl proveden výsev kukuřice (rozteč řádků 0,75 m, hybrid Rivaldo, 85 000 rostlin na ha). Přihnojení porostů N proběhlo 5.6.2009 (250 kg LAD, 27,5 % N). V důsledku rozvoje zaplevelení byla 28.5.2009 provedena aplikace přípravku Mustang (0,6 l/ha). Sklizeň kukuřice proběhla 10.9.2009.

Obr. 2: Kypření řádků o šířce 0,3 m pro výsev kukuřice (foto Brant)

Obr. 3: Stav povrchu pozemku po provedení pásového zpracování půdy na variantách 3, 2 a 5 (shora) 28.4.2009. (foto Brant)

Cílem provedených experimentů bylo ověřit možnosti uplatnění řádkového zpracování půdy v rámci pěstebních technologií silážní kukuřice, které by bylo možné v širším měřítku použít v podmínkách České republiky. Základními požadavky kladenými na ověřované postupy bylo:

·         eliminovat degradační procesy půdy (eroze, poškození struktury půdy apod.) od sklizně předplodiny až po výsev silážní kukuřice na základě přítomnosti živých rostlin nebo jejich zbytků, či zbytků předplodiny, na povrchu půdy,

·         zajistit fixaci slunečního záření a produkci biomasy na stanovišti v podzimním, případně jarním, období použitím vymrzajících či nevymrzajících meziplodin,

·         zamezit ztrátám vody v důsledku jarní předseťové přípravy půdy a podpořit zásobení rostlin kukuřice vodou ze spodních vrstev půdy v důsledku eliminace plošného zpracování povrchu pozemku na jaře,

·         snížit rozvoj plevelů na stanovišti po výsevu kukuřice z hlediska jejich vyklíčení na pozemku před termínem výsevu, případně eliminovat jejich výskyt v důsledku inhibičního působení rostlinných zbytků rostlin z čeledi Brassicaceae,

·         vytvořit podmínky pro výsev kukuřice v rámci půdoochranných technologií zpracování půdy i standardními secími stroji pro přesný výsev,

·         zamezit případnému pomalejšímu ohřívání půdy a vysychání půdy, oddalujícímu termín výsevu a zpomalování vývoje porostů, ke kterému může docházet při použití půdoochranných technologií pěstování kukuřice.

 

Na podzim roku 2008 byly na variantách 1, 2 a 3 stanoveny hodnoty produkce suché nadzemní biomasy plevelů a vysetých meziplodin. Na jaře 2009 proběhla hodnocení pokryvnosti půdy rostlinami (plevele, případně jílek vytrvalý) a rostlinnými zbytky pomocí analýzy obrazu a stanovení abundance a dominance plevelů. V rámci experimentů byla na variantách 2 a 5 kontinuálně měřena teplota půdy (kalibrované teploměry PT 100, °C) v hloubce 0,05 a 0,15 m v řádku kukuřice a v meziřádku (střed meziřádku). Na variantě 4 plodiny poté pouze v meziřádku. V meziřádku parcel 2, 4 a 5 byly rovněž kontinuálně měřeny hodnoty potenciálu půdní vody (SWP, MPa). Čidla pro měření SWP (Watermark) byla umístěna ve vrstvě půdy 0,15–0,172 m. V době sklizně byly odebrány vzorky půdy pro stanovení obsahu organického uhlíku (C_org, %), pH a stability půdních agregátů (SAS, podíl stabilních agregátů z celkového počtu agregátů). Z hlediska porostů kukuřice se hodnotila produkce zelené a suché biomasy, sušina a výška rostlin.

Hlavním cílem založení porostů meziplodin po sklizni předplodiny a jejich ponechání na pozemku minimálně do výsevu kukuřice je eliminovat erozi. Především se jedná o eliminaci větrné eroze v oblastech s omezeným výskytem sněhové pokrývky (teplé oblasti) a snížení rizika vodní eroze na základě zmírnění degradace povrchu půdy v důsledku působení srážek. Po výsevu širokořádkové plodiny přímo do mulče vymrzající meziplodiny nebo předplodiny (např. sláma obilnin) či po řádkovém zpracování půdy snižují rostlinné zbytky riziko eroze zejména po výsevu kukuřice. Období po výsevu kukuřice do doby částečného zapojení porostu lze z hlediska eroze považovat za nejrizikovější. Jednu z možností eliminace erozního ohrožení pozemků při pěstování kukuřice představuje frézový výsev do nevymrzající meziplodiny, většinou se jedná o porosty trav. Spočívá v jarním řádkovém zpracování půdy v pásech pomocí půdních fréz se současným výsevem kukuřice v kombinaci s aplikací neselektivního herbicidu. Diskutabilní otázkou z hlediska kvalitního založení porostů širokořádkových plodin je volba druhu vymrzající či nevymrzající meziplodiny. Nejčastěji využívanými druhy v podmínkách západní a střední Evropy jsou v rámci půdoochranných technologií pěstování širokořádkových plodin hořčice bílá a svazenka vratičolistá. Použití hořčice bílé v teplejších oblastech je spojeno s možností tvorby vzrůstného porostu, který je charakterizován habituelně silnými rostlinami, jejichž lodyhy se obtížně během zimního období rozkládají a mohou tak komplikovat výsev. Z tohoto důvodu je vhodné, zejména v teplejších oblastech, provádět výsevy hořčice bílé později. V našich pokusech se osvědčil výsev v termínu konec srpna až začátek září. Pozdní výsevy hořčice jako meziplodiny, obdobně jako časné výsevy po sklizni předplodiny, však nezaručují vytvoření dostatečně zapojených porostů. Suchý konec léta a na srážky chudý začátek podzimu přispívají k nerovnoměrnému vzcházení rostlin a vzniku mezerovitých porostů. Negativně může působit i na podzim hlouběji provedené základní zpracování půdy ke kukuřici před výsevem meziplodin. Srážky spadlé v měsíci říjnu mohou podpořit vývoj porostů, ale jen za předpokladu teplejšího průběhu počasí. V našich pokusech dosahovala produkce nadzemní biomasy hořčice bílé na podzim roku 2008 124 kg/ha. Ve srovnání s výsledky produkce biomasy porostů hořčice bílé, které byly založeny shodným způsobem na podzim roku 2007, byla tato hodnota v průměru 5 krát nižší. Vývoj porostů hořčice bílé na podzim výrazně ovlivní stav povrchu půdy na jaře (Obr. 4). Nejedná se zde pouze o pokryvnost rostlinnými zbytky, ale také míru výskytu plevelů (Tab. 2). Procesy rozkladu biomasy hořčice bílé jsou spojeny s tvorbou isothiokyanátů, které dle literárních údajů mohou inhibovat klíčení semen plevelů. U porostů jílku vytrvalého založených do pásů dosáhla produkce suché nadzemní biomasy 125 kg/ha. Rostliny jílku však intenzivně rostou ještě v jarním období a tím vytváří dobrou pokryvnost půdy před výsevem.

Na plochách určených pro půdoochranné pěstování kukuřice dochází nejen k vývoji vyseté meziplodiny, ale také plevelů a případně výdrolu obilní předplodiny. Nejen z protierozního hlediska, ale také ve vztahu k asimilaci slunečního záření, k fixaci živin v zimním období, ke zvyšování potravní nabídky a ke snižování zásoby semen plevelů v horní vrstvě půdy, lze tuto skutečnost hodnotit pozitivně. Za negativní je však nutné považovat fytosanitární působení výdrolu a celkovou konkurenci obou skupin rostlin vůči meziplodině. Výskyt konkurenčně slabých plevelných druhů ze skupiny ozimých plevelů, jako jsou rozrazily, hluchavky, lipnice roční apod., lze z hlediska ochrany půdy považovat za pozitivní. Za vhodných podmínek provedená jarní aplikace neselektivního herbicidu jednoznačně zajistí jejich dokonalé potlačení. Míra rozvoje výdrolu na stanovišti závisí především na hloubce provedení základního zpracování půdy na podzim. Hlubší zpracování, tj. orba, výrazně snižuje rozvoj výdrolu ve srovnání s  mělkým zpracováním půdy.

Tab. 2: Průměrná produkce nadzemní biomasy meziplodin a plevelů na pokusných plochách na podzim roku 2008 (2. 11. 2008). Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry.
Varianta	Produkce biomasy (kg/ha)
	plevele	meziplodina
1	76,3 a	123,8 a
2	61,0 a	124,5 a
3	87,4 a

 

Nejvyšší hodnoty pokryvnosti půdy (tab. 3) byly  časně na jaře nejvyšší na variantě s mělkým zpracováním půdy (varianta 5) v důsledku vysokého pokrytí půdy slámou předplodiny (obr. 5). Přítomnost rostlin jílku na variantě 2 rovněž přispěla k nárůstu hodnot pokryvnosti ve srovnání s ostatními variantami, kde se na pokryvnosti podílely především plevele. Na variantě 1 byly již v tomto termínu hodnocení rostlinné zbytky hořčice bílé rozloženy. Při druhém hodnocení pokryvnosti (26. 6. 2009) byla nejvyšší pokryvnost půdy na variantách 4 a 5. Vysoké hodnoty pokryvnosti půdy na variantě 4 byly dány silným rozvojem plevelů ve srovnání s ostatními plochami (tab. 3).

Tab. 3: Průměrné hodnoty pokryvnosti půdy (celková pokryvnost živých rostlin a rostlinných zbytků) stanovené 6.3.2009 a 26.6.2009. Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry.
Varianta	Pokryvnost půdy (%)
	6. 3. 2009	26. 6. 2009
1	24,2 a	7,4 a
2	34,1 a	9,3 a
3	25,5 a	-
4	-	27,2 b
5	61,2 b	26,4 b

Obr. 5: Pokryvnost půdy rostlinami a rostlinnými zbytky (bílá barva) na variantách 1, 2, 3 a 5 (6.3.2009)  (foto Kroulík)

 

Jestliže jsme se zabývali otázkou rozvoje plevelů po základním zpracování půdy, provedeném na podzim do termínu výsevu kukuřice, nelze opomenout ani vliv podzimního zpracování půdy v kombinaci s řádkovým zpracováním půdy na jaře na rozvoj plevelů v porostech kukuřice. Lze předpokládat, a naše pokusy to potvrzují, že na plochách s vysetou meziplodinou nebo s urovnáním povrchu pozemku na podzim dochází k časnějšímu vývoji plevelů na jaře, tj. před výsevem, ve srovnání s klasickou technologií pěstování kukuřice. Je potřebné si však uvědomit, že v tomto období vzcházejí především ještě ozimé a časné jarní druhy a později teprve pozdní jarní plevele.

Opožděné klíčení pozdních jarních druhů je jednoznačně ovlivněno teplotou půdy. Urovnaný pozemek poskytuje zejména z hlediska vláhových podmínek vhodnější podmínky pro klíčení semen plevelů než rychle přesychající horní vrstva půdy na zoraném pozemku ponechaném do výsevu kukuřice v hrubé brázdě. Množství vzešlých plevelů, které budou zničeny před výsevem kukuřice aplikací neselektivního herbicidu, rovněž závisí na termínu jeho provedení ve vztahu k termínu setí. Termín aplikace herbicidu závisí zejména na povětrnostních podmínkách, které ovlivní rychlost a samotný účinek herbicidu, na intenzitě zaplevelení a na vývojové fázi plevelů. Je-li intenzita zaplevelení pozemku na jaře malá a plevele se nacházejí v raných růstových fázích, je možné aplikaci neselektivního herbicidu provést přibližně 5 dní před výsevem.

Nastane-li však opačná situace, nebo je s plevely potřebné zároveň umrtvit i nevymrzající meziplodinu, je vhodnější provést aplikaci dříve. Z našich zkušeností se ukazuje, že pozdější regulace porostů jílku vytrvalého v kombinaci s chladným počasím nezajistí stoprocentní regulaci rostlin. Rostliny rychle regenerují a silně konkurují mladým rostlinám kukuřice. V našich pokusech byla aplikace Roundupu provedena 20 dní před termínem výsevu. Důvodem časné regulace plevelů bylo vysoké zaplevelení pozemků především ozimými plevely a potřeba dokonalého umrtvení porostů jílku vytrvalého. Zároveň bylo při tomto termínu aplikace možné uvažovat o opakované aplikaci Roundupu před vzejitím porostu. Herbicidní ošetření v kombinaci se suchým průběhem jara udrželo pokusné plochy bez plevelů až do termínu výsevu. Rozvoj plevelů na pokusných plochách po výsevu kukuřice dokumentuje tabulka 4. Z ní je patrné, že nejvyšší pokryvnost plevelů, počet druhů a počet jedinců na jednotku plochy byl stanoven na konvenční variantě s jarní předseťovou přípravou. Důvodem bylo pravděpodobně dřívější vzejití plevelů na plochách 3 a 5 a jejich potlačení Roundupem před setím. Příčiny v rozdílné prezentaci plevelů nelze jednoznačně odůvodnit na základě půdních parametrů, jako je teplota půdy a míra její dostupnosti v půdě, protože v období od 28. 4. do 29. 5 .2009 se hodnoty těchto charakteristik na hodnocených variantách výrazně nelišily.

Tab. 4: Průměrné hodnoty pokryvnosti plevelů, počty druhů a rostlin na jednotku plochy na hodnocených variantách (29.5.2009). Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry (hladina významnosti α = 0,05).
Varianta	pokryvnost plevelů  (%)	počet druhů  (kusy)	počet rostlin  (kusy/m2)
3	< 1	5 a	15 a
4	3,3	7 a	68 b
5	2,0	5 a	23 a

Zajímavý je rovněž samotný průběh hodnot teploty a SWP na hodnocených plochách. Provedená měření neprokázala vliv nakypření půdy v řádku na zvýšení teploty ve srovnání s meziřádkem. Na začátku vegetace nebyly na variantě 2 (hloubka 0,05 m) výrazné rozdíly v teplotě půdy v řádku plodiny a v meziřádku. V druhé polovině června však došlo k mírnému nárůstu teploty v řádcích kukuřice, což bylo způsobeno vývojem rostlin jílku vytrvalého v meziřádcích v druhé polovině měsíce června (obr. 6). S největší pravděpodobností byla příčinnou rozvoje jílku v porostech přítomnost nevyklíčených obilek z podzimního výsevu. Na variantě 5 (hloubka 0,05 m) nebyly v květnu a v červnu prokázány rozdíly v průměrných denních hodnotách teploty půdy v meziřádku a v řádku. Od července však došlo k nepatrnému (+ 0,3 až 1,0 °C) nárůstu teploty v meziřádku ve srovnání s teplotou v řádku, jehož příčinou je menší zastínění půdy v meziřádku.

Z hlediska srovnání teplot v řádku kukuřice na variantách 2 a 5 je patrné, že na oraných plochách s pásovým kypřením půdy byla na začátku vegetace mírně vyšší průměrná denní teplota půdy než při mělkém kypření (v průměru o 1 °C). Je však nutné si uvědomit, že počátek vegetace byl srážkově bohatý (graf 3) a půda byla dobře zásobená vodou (graf 2), což ovlivnilo i tepelný režim půdy. Za sucha by bylo možné očekávat vyšší rozdíly v teplotách půdy mezi hodnocenými variantami.

Teplota půdy v druhé polovině vegetace byla na variantě 2 snižována nejen přítomností jílku v meziřádku, ale také vyšší výškou rostlin kukuřice ve srovnání s variantou 5 (graf 5). Graf 1 dokládá srovnání teplot v meziřádku na hodnocených variantách 2, 4 a 5. Zajímavé jsou hodnoty průběhů průměrných denních hodnot SWP (graf 2). Na základě hodnot je patrná dobrá dostupnost vody pro rostliny od výsevu do prvé poloviny června. Z průběhů SWP v následném období je patrná nižší dostupnost vody na variantě 4 a později také výrazné odčerpání vody z horní vrstvy půdy rostlinami jílku na variantě 2.

Tabulka 5 dokumentuje vliv technologií zpracování půdy na stabilitu půdních agregátů v horní vrstvě půdy (0–0,1 m). Nejvyšší hodnoty hmotnostního podílu stabilních agregátů byly na plochách s mělkým kypřením (varianta 5). Nejnižší naopak na plochách s konvenční technologií (varianta 4). Vysoký podíl stabilních agregátů na variantě 5 je důsledkem mělčího zpracování půdy a zejména vyšší pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky, které brání poškození půdní struktury. Vliv jednotlivých hodnocených technologií na stav povrchu půdy po zasetí a při sklizni dokumentují obrázky 7–10.

Tab. 5: Průměrné hodnoty organického uhlíku (Corg, %), pH a stability půdních agregátů (SAS, podíl stabilních agregátů z celkového počtu agregátů) na hodnocených variantách 10.9.2009. Odlišné indexy dokumentují statisticky průkazné rozdíly mezi průměry (hladina významnosti α = 0,05).
Varianta	Corg, (%)	pH	SAS (podíl stabilních)
1	2,03 bc	5,2 a	0,45 ab
2	2,13 c	5,7 b	0,43 ab
3	1,85 ab	5,3 a	0,49 ab
4	1,82 a	5,4 ab	0,39 a
5	1,90 ab	5,3 a	0,52 b

Z hlediska výnosu čerstvé biomasy nebyl mezi hodnocenými variantami prokázán statisticky průkazný rozdíl (graf 4). Obdobné výsledky byly stanoveny i při hodnocení produkce suché biomasy. Nejvyšší hodnoty sušiny vykazoval porost kukuřice při uplatnění konvenční technologie (34,9 %, varianta 4), nejnižší naopak na variantě s mělkým kypřením (33,8 %, varianta 5). Statisticky průkazně nejnižší výška rostlin byla stanovena na variantě 5 (graf 5). Příčinou může být pomalejší počáteční vývoj porostů z důvodu vlivu rozkladu slámy předplodiny, která byla částečně zapravena do horní vrstvy půdy. Na základě výnosu kukuřice na variantě 2 je patrné, že přítomnost rostlin jílku neměla na výnosové parametry výrazný vliv. Produkce suché nadzemní biomasy jílku vytrvalého na variantě 2 činila v termínu sklizně kukuřice 1,04 t/ha.

 

Provedené experimenty prokázaly, že hodnocené pásové zpracování půdy ke kukuřici může pozitivně ovlivnit strukturu půdy a přispět k lepšímu zásobení rostlin vodou, zejména při nedostatku srážek na počátku vegetace. Ve srovnání s konvenčními technologiemi může přispět k nižší prezentaci plevelů po výsevu kukuřice. Z hlediska teploty půdy nelze na základě dosavadních výsledků jednoznačně potvrdit vliv prokypření půdy na zvýšení teploty půdy ve srovnání s nezpracovanou půdou, především ve vztahu ke klíčení osiva. Zde je potřebné si uvědomit, že za daných podmínek (plošné základní zpracování půdy na podzim) nelze očekávat výrazné rozdíly v teplotě horní vrstvy půdy, jako u klasických technologií strip-tillage. Prokypření řádků však umožnilo kvalitní zapravení osiva do půdy, a to i při využití konvenčního stroje pro přesný výsev.