Protierozní kalkulačka
Od roku 2018 se na zemědělce připravuje vlna, která zpřísní hospodaření na půdě v podobě REDIZAINU. Zhotovitel redizainu byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v. v. i., který připravil pro zemědělce protierozní kalkulačku. Tento nástroj by měl sloužit k lepší orientaci v pozemcích, které jsou zařazeny do erozně ohrožených půd. Program vyhodnotí, je-li možné pěstovat širokořádkovou plodinu na daném půdním bloku (PB) či nikoli. Pokud kalkulačka vyhodnotí kladně pozemek k pěstování širokořádkové plodiny, zároveň nabídne jakou použít technologii pro založení porostu širokořádkové plodiny.
Od roku 2018 redizain vejde v platnost a erozní ohroženost se zvýší z 12,5 % (nyní) na 25 %. Někteří zemědělci budou tímto opatřením značně znevýhodněni.
Půdoochranné technologie
Půdoochranné technologie jsou takové metody pěstování širokořádkových plodin, které splňují standardy DZES vypsané v tzv. protierozní kuchařce MZe. Zde je dostatek možností jak řešit pěstování kukuřice na mírně erozně ohrožené půdě (MEO). Chybí zde ovšem propracovanost jednotlivých technologií (metodiky pěstování) a napasování na českého zemědělce. Aktivní zemědělec v České republice je velmi progresivní a snaží se hospodařit na půdě se selským rozumem, proto hledá stále nové a nové technologie. Jednou z nových technologií u nás (již pátým rokem) je metoda strip-till.
Po čtyřletých zkušenostech v podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou, a. s. dnes můžeme říct, že touto metodou eliminujeme erozi půdy na minimum. Metoda strip-till má však svá pravidla a úskalí k dosažení kýženého výsledku. Odměnou by měl být protierozní efekt při pěstování kukuřice na mírně erozně ohrožené půdě a zároveň dosažení adekvátního výnosu biomasy (siláže) či zrna z jednotky plochy.
Na tuto technologii můžeme pohlížet dvojím směrem. Jeden směr je z hlediska ekonomiky pěstování kukuřice a druhý směr z pohledu protierozní ochrany půdy. Touto metodou zpracování půdy se může řešit ekonomika pěstování kukuřice. Z hlediska snížení pohonných hmot, opotřebení výměnných pracovních orgánů stroje, vyšší výkonnost stroje oproti klasickým technologiím. Druhý směr se odebírá cestou ochrany půdy proti vodní a větrné erozi. Výsledky máme již z čtyřletého zkoušení technologie v maloparcelkových a poloprovozních pokusech.
Dnes můžeme s jistotou říci, že technologie obstojí v protierozní ochraně půdy na mírně erozně ohrožené půdě. Metoda strip-till se dostala do souboru uznaných půdoochranných technologií již v roce 2015 k pěstování kukuřice.
Pěstování meziplodiny
Technologie strip-till začíná již po sklizené předplodině! Technologie jde ruku v ruce s pěstováním meziplodin, neboť smysl je v meziřádkovém porostu u seté kukuřice. Porost s meziplodinou zde musí vydržet až do zasetí kukuřice v následném roce. K meziplodině je ideální organické hnojení (kejda, digestát, hnůj a jiné), na které meziplodina pozitivně reaguje. Tento efekt se pozitivně projeví nárůstem biomasy meziplodiny a fixací velikého množství prvků, které následně kukuřice pomalu spotřebovává při svém růstu. V tomto kroku si musí hospodář sám zvolit, zda použije vymrzající či nevymrzající meziplodinu.
O druhu meziplodiny rozhoduje termín setí. Pokud budeme schopni vysévat meziplodinu do konce srpna, je dobré využít svazenku vratičolistou (obr. 1). Pokud se posune termín setí do září, využívá se žito ozimé. Plodina je schopná růstu přes zimu a na jaře je schopna vytvořit dostatek biomasy, aby zabránila erozi půdy.
Do zimy přechází pozemek s dobře založenou meziplodinou. V podniku klademe důraz na založení porostu meziplodiny svazenky vratičolisté jako u kterékoli jiné hlavní plodiny. Jedná se o takovou hru s časem, kdy řešíme prioritu setí řepky či svazenky vratičolisté. U nás mají obě plodiny zelenou. Řepka promítne prioritu ve výnosu semene a svazenka vše vrátí ve výnosu biomasy, která je potřebná pro protierozní efekt u kukuřice.
Obr. 1: Meziplodina svazenka vratičolistá
Hnojení na jaře
S počátkem jara se snažíme na meziplodinu (obr. 2) aplikovat kapalné hnojivo (digestát, kejdu, močůvku a jiné) pomocí speciálního aplikátoru. Pracovní části stroje jsou schopny naříznout půdu koltrem a do vytvořené drážky v meziplodině aplikovat kapalné hnojivo. Tímto způsobem aplikujeme hnojivo v dávce cca 30 m3 na 1 ha. Hnojivo, které je aplikováno, využívá jak následně setá kukuřice, tak organická hmota, kterou zanechá cíleně pěstovaná meziplodina. Musíme však být opatrní na újezdnost pozemku, neboť nechceme na pozemku hluboké koleje od techniky, která aplikuje kapalné hnojivo. Tento stav by byl nežádoucí pro následné zpracování půdy metodou strip-till.
Obr. 2: Přemrzlý porost meziplodiny svazenky vratičolisté
Redukované zpracování půdy
Pokud nepoužíváme kapalné organické hnojivo, je zde možnost využít čelní zásobník a dopravovat hnojivo pomocí pneumatického dopravníku rovnou pod patu půdu zpracovávajícího stroje. Tímto strojem provádíme jak přihnojení minerálními hnojivy, tak zároveň zpracování půdy do požadované hloubky, která je únosná stanovišti.
Stroj provádí takzvané redukované zpracování půdy. Jedná se o pás zpracovávané půdy, do které se bude následně vysévat plodina (v našem případě kukuřice).
Pásové zpracování půdy se provádí, pokud to umožňuje pozemek, po vrstenicích, aby se co nejvíce zamezilo vodní erozi. Strip-till se vyznačuje technologií jednoho přejezdu zpracování půdy (obr. 3). Termín zpracování půdy je nutné načasovat optimálně ke stanovišti. Někdy nastávají problémy, jako je újezdnost po povrchu pozemku, špatná práce pracovních orgánů (vytahování zmrzlé půdy na povrch půdy), špatné seřízení stroje pro dané podmínky, kde je půda zpracovávána. Souprava, která provádí pásové zpracování půdy, je osazena navigací RTK s přesností na 1–2 cm a je zde použit autopilot. Autopilot zaznamenává křivky jízdy stroje, podle kterých je pozemek zpracováván. Nahraná data slouží k následnému setí, které probíhá mezi 4 až 8 dny po zpracování půdy.
Obr. 3: Pozemek je zpracováván metodou strip-till (nevymrzající meziplodina žito)
Setí kukuřice
Setí do připravených pásu půdy se provádí pomocí klasického bezorebného secího stroje. Souprava osazená navigací s RTK a autopilotem provádí setí kukuřice pomocí přebraných linií ze stroje, které zhotovil strip-till na stejném pozemku. Není zde žádný problém se setím kukuřice do připravených pásů půdy. Secí stroj seje kukuřici ve stejných liniích, jako bylo provedeno zpracování půdy. Secí stroj se na pozemku chová standardně, neboť vodící koltry kopírují zpracované pásy půdy a jedou v kypré půdě a nemají snahu opouštět zpracovaný prostor.
Porost kukuřice na obrázku 4 byl založen na mírně erozně ohrožené půdě a nevykazoval žádné opoždění ve fázi růstu ani problémy s utužením. Tento porost ve fázi 5–8 listů kukuřice překonal dešťovou srážku o velikosti 40 mm během 2 hodin bez viditelné újmy, která by se u takového pozemku očekávala při konvenční technologii zpracování půdy.
Obr. 4: Založený porost kukuřice ve vymrzající meziplodině žita
Přínosy technologie strip-till
Technologii strip-till, kterou se podnik snaží přenášet do svých podmínek hospodaření, je dostatečně adekvátní k ochraně půdy před vodní erozi. Podle několikaletého pozorování Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy ve Zbraslavi se nám podařilo tuto technologii zapsat do protierozních opatření pro pěstování kukuřice na mírně erozně ohrožené půdě.
S metodou strip-till jsme schopni odbourávat obsevy polí, které jsme podle legislativy nuceni zhotovit na pozemku s mírně erozně ohroženou půdou. Tyto obsevy musí být zhotoveny ozimou plodinou, která by měla zaručit dostatečný pokryv pozemku, a tím pádem i protierozní ochranu. Ovšem tyto obsevy nám nabourávají osevní postupy a snižují nám plochu pro produkci už tak problematicky pěstované kukuřice.
Technologie strip-till může být pro každého hospodáře, pokud bude potřeba řešit erozi půdy při pěstování kukuřice. Každý zemědělec by měl nejenom svoji půdu chránit, ale i nadále udržovat v kondici. Jedná se o široký komplex problémů v zemědělské praxi, které souvisejí s erozí půdy. Vodní i větrná eroze půdy je spojena s organickou hmotu v půdě. Dostatečná infiltrace vody závisí na pH půdy stanoviště a v nemalé míře zde hraje také svojí roli utužení půd v České republice. S utuženou půdou se setkáváme dnes a denně a ta ve velké míře přispívá také k vodní erozi půdy. Spoustu faktorů může zemědělec ovlivnit vlastním konání a samotným hospodařením na půdě. Odstranění spousty neduhů naší obhospodařované půdy není snadné. Zde musí hospodář počítat s tím, že proces odstranění vlastních neduhů nebude jednoduchý a hlavně bude trvat delší dobu. Náprava není na jednu sezonu, ale na několik let nebo na několikahoný osevní postup.
Do budoucna se naskytuje možnost k technologii strip-till připojit aplikaci kapalného hnojiva. Aplikace bude možná jak na podzim, tak i na jaře. Už dnes v některých podnicích probíhá aplikace hnojiva (kejda, digestát, fugát) přímo do zpracovávaného pásku. Dávka záleží samozřejmě na sušině hnojiva a při zkoušení jsme vyhodnotili dávku 25–30 m3 na 1 hektar. Tato dávka se jeví jako optimální pro následné setí i pro růst rostlin, takže nedocházelo k projevům toxicity na kukuřici z hnojiva.
Technologie strip-till rozhodně zapadá do koncepce českého zemědělství jako ideální půdoochranná technologie. Metoda nejenom udržuje ale i zvyšuje rentabilitu pěstování kukuřice. Zemědělec by se neměl nechat odradit vyšší pořizovací cenou stroje, neboť z hlediska dlouhodobé využitelnosti stroje sám vyhodnotí pozitiva technologie.
zdroj : agromanual.cz