Přemnožení hraboše není jen tuzemskou záležitostí, problémy s ním mají zemědělci v dalších evropských zemích. Vyplývá to z informací, které na počátku letošního roku zveřejnil německý odborný časopis Journal of Pest Science, věnovaný ochraně rostlin, který vychází od roku 1925. Upozorňují na to ale také informace od lokálních zemědělských sdružení a periodik. Shodují se na tom, že příčinou je především příznivý průběh počasí, který výrazně napomohl množení škůdce. Ten je důsledkem klimatické změny.
Autorem článku je Dr. Jens Jacob z německého Institutu Julia Kühna, což je spolkový výzkumný ústav pro kulturní plodiny. Spolu s ním se na práci podílelo dalších devět evropských vědců, Českou republiku zastupoval prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., z Univerzity Palackého v Olomouci. Studie v úvodu konstatuje, že populace hraboše synchronně rostou v několika zemích, což poukazuje na masivní celoevropskou gradaci. Možností nechemické ochrany pro velkoplošně pěstované plodiny je málo a pro zemědělství a lesnictví jsou nedostatečné. Hraboši způsobili v roce 2019 významné škody na plodinách a možné jsou i negativné efekty na lidské zdraví. Jak zemědělci, tak státní autority by měli počítat s rychlým a rozsáhlým růstem populace škůdce.
Studie uvádí, že zjišťování aktivity nebo početnosti hrabošů probíhalo v letech 2016–2019 v České republice, Francii, Německu, Maďarsku, Španělsku a Nizozemsku, výsledky byly zpracovány tak, aby je bylo možné porovnat. Jednalo se ale zpravidla o sledování jen v některých oblastech. V České republice, Německu, Španělsku a Nizozemsku byl nárůst populací hraboše v porovnání s předchozími roky značný. Početnost škůdce se za toto období (jaro 2016, léto 2019) v ČR zvýšila 2,4krát, ve Španělsku 7,4krát a 3,3krát (podle sledované oblasti), v Nizozemsku 5,9krát. V Německu a Maďarsku byl nárůst přibližně dvojnásobný. V případě Francie byla četnost jedinců od gradace v roce 2016 klesala. Studie uvádí, že kromě tohoto monitoringu existují nekvantifikované zprávy z Rakouska, Belgie a Švýcarska, které také naznačují růst populace hraboše.
Jak informoval server topagrar.com v oblasti Weinviertel hraboši loni významně poškodili obilí, kukuřici, sóju a brambory, ale také meruňky a révu vinnou. Postiženo bylo přes 100 podniků s celkovou plochou 3000 ha. Výpadek sklizně se pohyboval podle plodiny a stanoviště v rozmezí 10–70 %, v některých případech byl i totální. V Dolním Sasku bylo silně poškozeno až 150 000 ha luk a pastvin, mírná zima a dostatek potravy umožnily gradaci také v Duryňsku. V minulých letech došlo k velké gradaci v Německu v letech 2007/2008, hraboš napadl celkem 5 % orné půdy (zhruba 785 000 ha) především v Sasku-Anhaltsku, Duryňsku a Sasku. Výpadek sklizně zemědělci vyčíslili na 700 mil. eur.*