C.580 (CZ) Využití pomocných plodin v ozimé řepce

Využití pomocných plodin v ozimé řepce je dlouhodoběji ověřovaná technologie. Obecně je uplatnění pomocných plodin v porostech ozimé řepky spojováno s možností omezení dodatkových vstupů vznikajících mimo zemědělský systém (minerální hnojiva, pohonné hmoty a pesticidy).

Důvody pro souběžné pěstování pomocných plodin s ozimou řepkou jsou následující:

• zajištění části dusíkaté výživy ozimé řepky na základě společného pěstování s rostlinami z čeledi bobovité;
• eliminace erozních rizik po zasetí a během vegetace při pěstování ozimé řepky v širších řádcích;
• omezení ztrát dusíku vyplavením od výsevu ozimé řepky do začátku vegetace na jaře;
• omezení rozvoje plevelů, chorob a škůdců v porostech ozimé řepky na základě přítomnosti pomocných plodin;
• zvýšení potravní nabídky pro volně žijící organizmy v době přítomnosti pomocné plodiny v porostech ozimé řepky;
• biologické zpracování půdy v podzimním období pomocnou plodinou za účelem rozvoje kořenového systému ozimé řepky a z důvodu podpory infiltrace vody do půdy;
• udržitelnost pěstování ozimé řepky jako hlavní olejniny západní a střední Evropy v měnícím se vnímání významu zemědělství společností.

Pomocné plodiny - luskoviny a dusík

Z důvodu zajištění dusíkaté výživy ozimé řepky jsou jako dominantní pomocné plodiny využívány luskoviny. Na základě dostupných výsledků byly jako pomocné plodiny z čeledi bobovité ověřovány jarní formy hrachu setého, boby, vikve a jetele. Jarní formy hrachu setého a boby se vyznačují dobrou růstovou dynamikou, intenzivním prokořeněním půdy a spolehlivě vymrzají, rostliny vikve se habitem a schopností vymrznout liší v závislosti na druhu. Jetele byly ověřovány především ve směsi s dynamicky rostoucími druhy z jiných čeledí (např. mastňák habešský, pohanka obecná apod.). U těchto směsí se vychází z předpokladu, že růst vzrůstných druhů citlivých na pokles teploty ukončí s příchodem chladného počasí vegetaci a umožní intenzivnější růst z počátku vegetace pomalu vyvíjejícím se jetelům (např. jeteli šípovitému).

Literární údaje (Seidel a Gläser, 2017) uvádějí, že produkce dusíku obsaženého v biomase se u hrachu setého použitého jako pomocné plodiny v ozimé řepce na konci podzimní vegetace pohybovala v rozmezí 14–20 kg/ha, u bobu obecného 20–30 kg/ha a u jarní vikve 2–14 kg/ha. Podle Epperlein a kol. (2018) vedlo použití hrachu setého, bobu obecného a vikve seté jako pomocných plodin, mimo čočky jedlé, ke zvýšení obsahu N_min ve vrstvách půdy 0–0,3 m a 0,3–0,6 m na začátku jarní vegetace porostů ve srovnání s porosty ozimé řepky bez pomocné plodiny. Na rozdíl od použití luskovin jako pomocných plodin v ozimé pšenici lze z důvodu časnějšího založení porostů ozimé řepky, tedy v důsledku delší vegetace do nástupu mrazů, počítat s dosažením vyšší produkce nadzemní a podzemní biomasy. Při optimálních podmínkách může tak doba pro vývoj jarních luskovin v ozimé řepce dosáhnout doby až 60 dnů. Vyjdeme-li poté z růstové dynamiky hrachu setého, může suchá nadzemní biomasa porostů (výsevek do 100 kg/ha) hypoteticky dosáhnout hodnoty až 700 kg/ha. Při obsahu dusíku v biomase asi 3,8 % může poté obsah dusíku obsaženého v nadzemní biomase dosáhnout hodnoty téměř 27 kg/ha. K tomu lze poté ještě připočítat přibližně 8 kg N v podzemní biomase, tedy v kořenech.

Založení porostů

Zásadním faktorem ovlivňujícím produkci nadzemní biomasy pomocných plodin, včetně luskovin, je způsob založení porostů. Ten samozřejmě ovlivňuje i vzcházivost pomocné plodiny. Zároveň je však nutné upozornit na skutečnost, že při neoptimálním (náhodném) rozmístění rostlin ozimé řepky a pomocné plodiny může docházet k vzájemné konkurenci a etiolizačnímu efektu u řepky ozimé v důsledku zastínění pomocnou plodinou. Z dostupných informací byly doposud ověřovány následné způsoby založení porostů:

• dvojí setí - první setí luskovina nebo jiný druh s většími semeny, a následný kolmý výsev ozimé řepky (tento způsob nelze z důvodu utužení půdy a nákladů na setí považovat za efektivní, problémem je i riziko vzájemné konkurence rostlin ozimé řepky a pomocné plodiny z důvodu náhodného rozmístění rostlin vysetých druhů);
• plošný výsev pomocné plodiny (nebo plodin) se souběžným výsevem ozimé řepky secí botkou do řádků (problematické je poté dodržení hloubky setí u větších semen pomocné plodiny a opět riziko vzájemné konkurence rostlin ozimé řepky a pomocné plodiny z důvodu náhodného rozmístění rostlin vysetých druhů);
• společný výsev s ozimou řepkou do řádku (předpokladem je obdobná velikost osiva pomocné plodiny a problematické je opět riziko vzájemné konkurence rostlin vysetých do společného řádku);
• souběžný výsev do nezávislých řádků pro ozimou řepku a pomocnou plodinu (plodiny), kde se jedná o setí ob řádek, či o setí většího počtu řádků pomocné plodiny do širších řádků ozimé řepky;
• dalším způsobem je založení ozimé řepky do širších řádků (většinou 45 cm a více) a následný přísev pomocné plodiny do meziřádku při plečkování meziřádku.

Nejnovější technologické postupy využití pomocných plodin vycházejí z využití konvenčních secích strojů vybavených dvěma zásobníky pro pomocnou plodinu a pro ozimou řepku, včetně změny přítlaku jednotlivých secích botek. Struktura porostu je poté dána libovolným algoritmem rozdělení řádků ozimé řepky a pomocné plodiny. Při výsevu ozimé řepky přesnými secími stroji lze secí stroj doplnit samostatným zásobníkem pro pomocnou plodinu a systémem přídatných výsevních botek, které vysévají pomocnou plodinu do meziřádku.

Pomocné plodiny - omezení eroze a plevelů

Dalším přínosem technologie je omezení eroze a rozvoje plevelů. Oba tyto jevy jsou dány zvýšením pokryvu půdy při využití pomocné plodiny. Dosavadní výsledky hovoří o zvýšení pokryvu půdy až o 20 %, je-li použita pomocná plodina. Naše ověřování ukazují, že především při uplatnění pomocných plodin v porostech řepky ozimé založené do širších řádků, může použití pomocné plodiny přispět až k 80% pokryvu meziřádku do 3 týdnů po výsevu. Enggist (2019) ověřovala použití pomocných plodin za účelem regulace plevelů v ozimé řepce. Porosty s pomocnou plodinou nebyly herbicidně ošetřeny. Založení pomocných plodin bylo provedeno jako pásové setí při výsevu ozimé řepky nebo jako směs pomocné plodiny a osiva ozimé řepky. Výnosy ozimé řepky byly při využití pomocné plodiny na oraných variantách o 0,21 t/ha a na bezorebných variantách o 0,36 t/ha nižší než na herbicidně ošetřených plochách. Z ekonomického hlediska však byly tržby na plochách s využitím pomocné plodiny vyšší ve srovnání s plochami ošetřenými herbicidem. Autorka dále uvádí, že při malém tlaku plevelů byl výnos ozimé řepky vyšší na plochách s pomocnou plodinou vůči herbicidně ošetřeným variantám.

Opomenout nelze ani pozitivní vliv pomocných plodin na biologické zpracování meziřádku ozimé řepky. Jejich význam narůstá s především při výsevu ozimé řepky do širších řádků. Nadzemní biomasa samozřejmě omezuje vznik procesů kapkové eroze a následného odtoku vody z půdního bloku, ale kořenový systém zajišťuje podmínky pro infiltraci vody do půdy. Hodně diskutovanou otázkou je vzájemná konkurence ozimé řepky a pomocné plodiny o vodu. Tomuto riziku předcházejí systémy cílených výsevů, kdy jsou pomocné plodiny vysévány dle podmínek počasí do požadované vzdálenosti od řádků ozimé řepky. Aktuální vláhové podmínky poté rozhodují o volbě druhu pomocné plodiny, či směsi, a o výši výsevku. Při využití výsevu ozimé řepky do širších řádků, lze meziřádek s pomocnou plodinou mechanicky či chemicky umrtvit, čímž je omezena konkurence o vodu a mulč na povrchu půdy omezuje evaporaci. Při mechanické regulaci lze využít plečkování, které kombinuje přerušení kapilárního vzlínání a ponechání rostlinných zbytků, využití meziřádkových řezných válců je problematičtější a je omezeno rozvojem rostlin řepky do meziřádku. Za sucha však lze počítat s pomalejším vývojem řepky. U chemické regulace lze využít plošný postřik herbicidu nebo pásový postřik meziřádku, který omezí stresovou reakci řepky na herbicid při nedostatku srážek.

Regulace plevelů a výdrolu obilí

Důležitou otázkou je i regulace plevelů a výdrolu obilní předplodiny. Doposud byly především ověřovány systémy bez použití herbicidní regulace dvouděložných plevelů. Ty předpokládaly, že pomocná plodina v kombinaci s ozimou řepkou výrazně plevele potlačí. V poslední době jsou ověřovány i systémy plošné regulace herbicidů, především jejich snížených dávek, které mají omezit nebo alespoň zbrzdit rozvoj plevelů, a tím zvýšit konkurenční tlak ozimé řepky a pomocné plodiny. S rozvojem technických prostředků pro pásovou aplikaci herbicidů lze ošetřit řádek ozimé řepky herbicidem a meziřádek neošetřit (preemergentní a postemergentní aplikace). Další možností je provedení pásového postřiku řádků ozimé řepky herbicidem v kombinaci s proplečkováním meziřádku u porostů s větší meziřádkovou roztečí ozimé řepky. Zásadním problémem je však regulace výdrolu obilní předplodiny. Jeho výskyt je samozřejmě většinou vyšší na kypřených plochách ve srovnání s plochami oranými. Většina systémů využití pomocných plodin využívá pomocné plodiny, které nejsou citlivé ke graminicidům. Z tohoto důvodu lze aplikaci graminicidu provést plošně na porost.

Provozní pokusy

V letošním roce byly založeny porosty ozimé řepky s pomocnou plodinou v rámci Vysokomýtské synklinály na lokalitách Bučina a Dolní Újezd. Pro cílené výsevy byl použit systém pěstování ozimé řepky v dvojřádcích o rozteči řádků řepky ozimé 25 cm s meziřádkovou vzdáleností mezi dvojřádky 50 cm, který byl vyvinut pracovníky Centra precizního zemědělství.

Založení dvojřádků řepky s výše uvedenou roztečí zajišťuje eliminaci vnitrodruhové konkurence rostlin ozimé řepky a optimalizuje prostor pro vývoj rostliny i při využití secích strojů neumožňujících výsev na počet jedinců a eliminuje rizika nízkých výsevů (pod 20 rostlin/m²). Snížení počtu rostlin na jednotku plochy je rovněž spojeno se snížením nákladů na osiva a zároveň zvyšuje plastický potenciál liniových i hybridních odrůd při výskytu stresových faktorů, zejména při nedostatku vody. Dvojřádek o rozteči 25 cm a méně zajišťuje dobré podmínky pro potlačení rozvoje plevelných společenstev v dvojřádku, včetně efektivního využití pásových aplikací pesticidů. Meziřádková vzdálenost mezi dvojřádky (50 cm) zajišťuje možnost meziřádkové kultivace porostů řepky plečkou pro meziřádkové plodiny. Opomenout nelze ani efektivní regulaci rostlin plevelné řepky v meziřádcích. Meziřádky o šířce 50 cm lze využít pro výsevy pomocných plodin souběžně s výsevem ozimé řepky nebo po jejím vzejití pomocí pleček či meziřádkových kypřičů vybavených systémy pásové aplikace pesticidů.

Použitá technologie vycházela z provedení hlubšího kypření do hloubky 30 cm se souběžným uložením hnojiva do spodních vrstev půdy o rozteči kypřených pásů 75 cm do zpracovaného strniště obilniny. Kypření bylo provedeno strojem Terrastrip v kombinaci se zásobníkem na hnojivo Ferticart od společnost Bednar (obr. 1). Na lokalitě dolní Újezd bylo aplikováno hnojivo PK v dávce 100 kg/ha průměrně do hloubky 29 cm (5. 8. 2019). Na lokalitě Bučina bylo do hloubky 28 cm ukládáno hnojivo Superfosfát v dávce 100 kg/ha (10. 8. 2019).

Následně byl proveden výsev dvojřádků ozimé řepky na nakypřený pás se souběžným uložením hnojiva při výsevu pomocí přihnojovacích disků do hloubky mezi 12 až 14 cm (50 kg hnojiva NPK/ha, Dolní Újezd a 100 kg/ha hnojiva Eurofertil Plus NPS 49, Bučina). Na lokalitě Dolní Újezd byl termín výsevu 9. 8. 2019, na lokalitě Bučina 11. 8. 2019. Hnojivo bylo ukládáno bočně 6,25 cm od středu výsevní rýhy každého řádku řepky v dvojřádku. Výsev byl secím strojem Bednar Omega 6000 FL (obr. 2) uzpůsobeného pro nezávislý výsev dvou plodin a souběžnou aplikaci hnojiva ke kypřícím diskům. Použitý secí stroj byl vybaven třemi zásobníky na hnojivo či osivo s dávkovačem. Nad kypřenou zónu byl tedy proveden výsev dvojřádku ozimé řepky s roztečí 25 cm a do meziřádku o šířce 50 cm byla vyseta pomocná plodina (rozteč secích dotek pro pomocnou plodinu činí 12,5 cm). Hloubka výsevu ozimé řepky činila 2 cm. Hloubka výsevu pomocné plodiny se lišila v závislosti na velikosti osiva (malosemenné druhy 2 cm, velkosemenné 4 cm). Toho bylo dosaženo změnou přítlaku u jednotlivých botek. Princip technologie dokumentuje obrázek 3. Následné hnojení porostů se lišilo v závislosti na lokalitě a výživného stavu porostů.

Výsevek ozimé řepky činil na obou variantách 30 semen na 1 m² (odrůda Crosby). Výsevky použitých pomocných plodin dokumentuje tabulka 1. Na lokalitě Dolní Újezd bylo ošetření porostů provedeno plošnou preemergentní aplikací sníženou dávkou herbicidu Butisan Star (1,0 l/ha, 12. 8. 2019). Na lokalitě Bučina byla provedena pásová aplikace přípravku Command 36 CS na dvojřádek ozimé řepky (0,25 l/ha, šířka pásů činila 30 cm, 11. 8. 2019). Výdrol obilní předplodiny byl regulován plošně graminicidem. Stanovení počtu rostlin ozimé řepky na hodnocených lokalitách bylo provedeno 3. 9. 2019. Na lokalitě Dolní Újezd činil průměrný počet rostlin 25 kusů na 1 m² a na lokalitě bučina 19 rostlin/m².

Obr. 1: Hloubkové kypření s ukládáním hnojiva pod budoucí dvojřádek ozimé řepky na lokalitě Dolní Újezd strojem Terrastrip v kombinaci se zásobníkem na hnojivo Ferticart

Obr. 2: Výsev ozimé řepky do dvojřádků se souběžným výsevem pomocné plodiny do meziřádků mezi dvojřádky secím strojem Bednar Omega 6000 FL na lokalitě Dolní Újezd

Obr. 3: Technologie pěstování ozimé řepky v dvojřádcích s využitím zonálního kypření a hnojení se souběžným výsevem pomocné plodiny do meziřádku

Produkce suché nadzemní biomasy pomocných plodin byla poprvé stanovena 3. 9. 2019 a poté na začátku měsíce října. Nejvyšší produkce nadzemní biomasy byla 3. 9. 2019 na obou lokalitách stanovena na plochách se směsí jarní pelušky a bobu obecného a na plochách s čistosevem jarní a ozimé pelušky. Porosty jarní pelušky se, tak jak je pro jarní formy typické, vyznačovaly rychlejší dynamikou růstu vůči formě ozimé (obr. 4). Celková výše výsevku a samozřejmě rychlý růst rostlin bobu obecného přispěly k vysoké produkci nadzemní biomasy směsi pelušky a bobu především na lokalitě Dolní Újezd. Dobrou dynamiku vykazovaly i rostliny vikve seté. Zajímavý je vývoj směsných porostů, především vícekomponentní směs vykazovala zajímavé rozdíly v růstu jednotlivých komponentů. Dominantním druhem se do konce září stala pohanka setá a svazenka vratičolistá, na konci září byly rostliny pohanky ve fázi kvetení. Jetele a vikve tvořily nižší patro. Po odumření pohanky obecné v důsledku nízkých teplot na začátku října převzala majoritní roli svazenka a uvolněný prostor využily i jetele. Na plochách se směsí jetele alexandrijského, mastňáku habešského a pískavice řeckého sena dominovaly především rostliny mastňáku. Po jejich odumření, opět v důsledku chladu, se zásadně začal prosazovat jetel (obr. 5). Při hodnocení porostů na začátku října (tab. 2) došlo k výraznému nárůstu produkce nadzemní biomasy všech pomocných plodin. Na dynamice růstu se pozitivně projevily srážky a teplé počasí. Výjimkou byla produkce biomasy vikve seté na lokalitě Dolní Újezd, kdy se na vývoji vikve s velkou pravděpodobností projevila plošná aplikace Butisanu Star.

Obr. 4: Porost ozimé řepky založený systémem dvojřádků se souběžným výsevem jarní pelušky (odrůda Arvika, vlevo) a ozimé pelušky (Arkta, vpravo) na lokalitě Dolní Újezd 3. 9. 2019 (foto Brant)

Obr. 5: Stav porostů se směsí mastňáku habešského, jetele alexandrijského a  pískavice řecké seno; dominantním druhem na začátku října (1. 10. 2019) byl mastňák a jetel (vlevo a uprostřed), po odumření mastňáku v důsledku chladu převládl v meziřádku jetel (vpravo, 29. 10. 2019), který využil uvolnění prostor po dominantním mastňáku, lokalita Bučina

Obr. 6: Infiltrace vody do půdy na plochách ozimé řepky vyseté systémem dvojřádků s pomocnou plodinou v meziřádcích, červená šipka znázorňuje střed dvojřádku, 7. 10. 2019, lokalita Bučina

Obrázek 7. Stav rostlin ozimé řepky na hodnocených variantách 29. 10. 2019 na lokalitě Bučina

U porostů pomocných plodin byl zaznamenán i dobrý vývoj kořenových systémů. Na rostlinách luskovin byly již na počátku září patrné hlízky symbiotických bakterií.

Obrázek 6 dokládá pozitivní vliv kypření pod budoucí dvojřádek na infiltraci vody ho zóny uložení hnojiva a vliv kořenových systémů pomocných plodin na infiltraci vody do meziřádku.

Časné setí, včetně dobrého počasí, přispělo i k dobrému vývoji rostlin ozimé řepky, které bylo nutné regulovat. Dne 29. 10. 2019 proběhlo hodnocení stavu vývoje porostů ozimé řepky na pozemku v Bučině. V době zaslání článku do redakce, nebyla všechna hodnocení ještě provedena. Stav rostlin řepky dokumentuje obrázek 7. Z něho je patný rozdíl v hodnocených variantách. Na kontrolní variantě (bez pomocné plodiny) byly rostliny řepky nejnižšího vzrůstu a vytvářely kompaktnější habitus. Nejvyšší rostliny byly zaznamenány na plochách s jarní peluškou, jejíž habitus vedl k intenzivnějšímu prodlužovacímu růstu listů. Průměr kořenových krčků přesahoval na všech variantách hodnotu 12 mm. Kořeny rostlin většinou dosahovaly do hloubky půdy 25–30 cm.

Cílem předkládaného článku je seznámit čtenáře s možnostmi využití pomocných plodin v ozimé řepce a představit odborné veřejnosti doposud získané výsledky z polních přesných experimentů vycházejících z činnosti práce Vysokomýtské synklinály.

Tab. 1: Použité pomocné plodiny a jejich výsevek, na ověřování technologie se podílejí rovněž producenti a prodejci osiv

Tab. 2. Produkce suché nadzemní biomasy pomocných plodin v porostech ozimé řepky na lokalitách Dolní Újezd a Bučina; odlišné indexy v rámci sloupců dokumentují statisticky průkaznou diferenci mezi průměry (ANOVA, α = 0,05)