Využití pomocných plodin při pěstování hlavní plodiny nachází v zemědělské praxi stále větší odezvu. Jejich uplatnění je obecně spojováno s širokořádkovými plodinami. K intenzivnímu rozvoji a praktickému uplatnění těchto technologií však dochází u úzkořádkových plodin, zejména v obilninách a v ozimé řepce. Zajímavou otázkou je samozřejmě i využití pomocných plodin v porostech máku setého, který je pro české zemědělce stále zajímavou plodinou.
Tématem se zabývá v Úrodě č. 3/2019 spolu s dalšími autory doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z Centra precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze. Autoři konstatují, že jednoznačným cílem pomocných plodin v máku je snížení erozních rizik a omezení poškození porostů odtokem vody a transportem půdy. Z hlediska morfologie kořenového systému máku lze za vhodné pomocné plodiny považovat ty, které mají svazčitý kořenový systém. Ten zajišťuje dobré prokořenění horní vrstvy půdy, které zvýší infiltraci a zpevní půdu proti odtoku. Jeho boční rozvoj, při výsevu pomocné plodiny do meziřádků máku, má zároveň přispět i k podpoře růstu kořene máku do spodních vrstev. Pomalý vývoj porostů máku setého na začátku vegetace může vést k úvahám, že by se pomocná plodina měla vyznačovat spíše malou dynamikou růstu. Druhým pohledem na věc může být skutečnost, že cílem pomocné plodiny je rychle prokořenit horní vrstvu půdy a zakrýt povrch půdy v meziřádku, samozřejmě při dodržení dostatečné vzdálenosti mezi rostlinami máku a plodiny pomocné z důvodu omezení rychlého nástupu mezidruhové konkurence na začátku vývoje porostu. To lze zajistit výsevem máku do řádků s roztečí 250 mm a pomocnou plodinu vysít do středu meziřádku. Tím se otevírá prostor pro využití i rychleji rostoucích druhů.
Dalším faktorem je dynamika růstu nadzemní biomasy. Na základě výše uvedených skutečností lze podle autorů za vhodné pomocné plodiny považovat obilniny. V rámci ověřování technologií využití pomocných plodin v porostech máku setého v roce 2018 založili porosty máku setého s ječmenem jarním jako pomocnou plodinou. V článku se kromě agrotechnických postupů podrobně zabývají také ekonomikou produkce. V závěru konstatují, že náklady na založení pomocné plodiny a její následné umrtvení herbicidem zásadním způsobem nezvyšují náklady na technologii. Význam technologie však spočívá i v dlouhodobém efektu na půdní prostředí a omezení erozního rizika, jejichž přínos je obtížné ekonomicky kvantifikovat.*