C.16 (CZ) Vliv předplodiny na kvalitu ozimé pšenice

Ozimá pšenice je na předplodinu náročná

Předplodina vytváří podmínky pro rozvoj kořenové soustavy pšenice a podstatně ovlivňuje především fyzikální vlastnosti půdy, které jsou důležité pro růst a vývin kořenů, biomasy, ale také pro tvorbu klasu a zrna (Prugar a Hraška, 1986). Odlišný je po různých předplodinách samozřejmě i obsah pohotových živin v půdě.

Za dobrou předplodinu pro ozimou pšenici je považována řepka.

Předplodina obilnina je hodnocena, především z dlouhodobého hlediska, jako méně vhodná varianta, která je závislá na způsobu zpracování posklizňových zbytků a následně půdy, i na intenzitě zásahů proti chorobám.

Významné místo mezi předplodinami co do zastoupení v současné době zaujímá kukuřice, která díky možnostem využití pro technické účely zaujímá u nás relativně velkou plochu. I když je z hlediska následné plodiny značný rozdíl mezi předplodinou kukuřicí na siláž a kukuřicí na zrno, vždy je nutno počítat s tím, že se po kukuřici zhorší půdní struktura a sníží obsah pohotových živin v půdě v raných fázích růstu pro následnou ozimou pšenici. Kukuřice na siláž jako předplodina pro ozimou pšenici nemá tak velké problémy s organickou hmotou jako kukuřice sklizená na zrno. Množství organické hmoty je mnohonásobně nižší a sklizeň je časnější. Rozklad menšího množství organické hmoty při jejím správném zapracování je rychlejší. Pšenice setá po kukuřici na zrno je seta obvykle pozdě a rostliny vstupují do zimního období málo odrostlé. Velké množství rostlinných zbytků po kukuřici na zrno vyžaduje pečlivé zpracování (rozdrcení, aplikaci N hnojiv a opakované zapravení do půdy), navíc v časově velmi omezeném období. Po kukuřici, zejména pak po kukuřici na zrno, je třeba počítat s rizikem zvýšeného výskytu fuzarióz.

Podíl okopanin jako tradiční dobré předplodiny pro ozimou pšenici významně poklesl

Obilnina je z hlediska výnosu i kvality nejméně vhodnou předplodinou

Výsledky z analýz sklizňových vzorků z ČR

Každoročně jsou získávány vzorky ozimé pšenice přímo od pěstitelů, spolu s údaji o pěstování (lokalita, odrůda, hnojení, výnos) a je u nich analyzována kvalita podle ČSN. Díky ochotě pěstitelů ze všech regionů České republiky jsme schopni sledování provést na dostatečně velkém a zároveň reprezentativním souboru vzorků obilnin. Počet analyzovaných vzorků z jednotlivých okresů a krajů České republiky odpovídá přibližně podílu tamních ploch pěstování. Ročně je analyzováno 500 vzorků ozimé pšenice.

Analýza sklizňových vzorků z let 2002–2009 (Palík a kol., 2009) potvrdila známý fakt, že nejlepší předplodinou pro ozimou pšenici je luskovina. Ta pozitivně ovlivnila jak výnos zrna, tak objemovou hmotnost, obsah dusíkatých látek i jejich pekárenskou kvalitu. Bobovité rostliny pozitivně ovlivňují fyzikálně-chemické vlastnosti půdy a příznivě působí na redistribuci fosforu, draslíku i ostatních živin z hlubších vrstev do orniční vrstvy (Hřivna, Richter, 2000).

Téměř stejného výnosu zrna s obdobnou kvalitou bylo dosahováno také po předplodině okopanině (tab. 1).

Po předplodině obilnině a kukuřici byl výnos zrna významně nižší, stejně jako obsah dusíkatých látek a jejich pekárenská kvalita.

V tabulce 2 je provedeno obdobné hodnocení pro sklizňové vzorky z posledních 3 let (2014–2016). Skladba předplodin těchto sklizňových vzorků neumožňovala samostatné vyhodnocení některých předplodin, např. předplodina okopanina byla zastoupena v průměru pouze 13 vzorky ročně, luskovina 22 vzorky (tab. 3). Samostatné hodnocení výnosu a kvality na základě malého počtu vzorků by bylo nevyvážené a mohlo by být do značné míry ovlivněno odrůdou, lokalitou pěstování apod. Naopak předplodina řepka si vzhledem k četnosti zastoupení zasluhuje samostatné vyhodnocení (graf 1).

V letech 2014–2016 bylo ve srovnání s roky 2002–2009 dosahováno vyšších výnosů, a to po všech předplodinách bez výjimky. Nejvyššího výnosu bylo dosaženo po předplodině řepce, a to v průměru všech 3 roků 7,7 t/ha. Naopak nejnižšího výnosu bylo dosaženo po předplodině obilnině (6,6 t/ha), po které byla také pozorována největší variabilita ve výnosu, která odráží různé podmínky a agrotechniku jednotlivých pěstitelů (graf 2). Výnosový propad u předplodiny obilniny je zřejmý zejména v letech 2015 a 2016. Ročník 2014 byl mimořádně příznivý pro tvorbu výnosu ozimých obilnin a bylo dosahováno rekordních výnosů. Tyto příznivé klimatické podmínky se pravděpodobně také zasloužily o částečnou kompenzaci nepříznivého vlivu předplodiny obilniny.

K vyšší úrovni výnosů v letech 2014–2016 zřejmě přispěl - kromě nepochybného přínosu potenciálu nových odrůd a sofistikovanějších pěstebních technologií - i teplejší charakter daných sklizňových ročníků. Potvrdila se tak dominance teploty jako nejdůležitějšího vegetačního faktoru ozimé pšenice.

Objemová hmotnost (OH) byla ve všech 3 letech nejnižší po předplodině obilnině, po ostatních předplodinách byly hodnoty objemové hmotnosti víceméně srovnatelné. Z graficky znázorněných hodnot je na první pohled zřejmé (graf 3), že pro tento kvalitativní parametr je ročník velmi významným faktorem. V letech 2014–2016 byly rozdíly mezi jednotlivými ročníky mnohem významnější, než rozdíly mezi předplodinami. Důvodem je také skutečnost, že mezi hodnocenými 3 lety se sešly z hlediska objemové hmotnosti velmi kontrastní ročníky, kdy v roce 2015 bylo dosaženo nejvyšší průměrné objemové hmotnosti od začátku zavedeného způsobu sledování sklizňové kvality v ČR v roce 2002 a v roce 2016 byla naopak objemová hmotnost jedna z nejnižších.

Z hodnocení obsahu bílkovin (NL) (graf 4) je zřejmé, že rekordně vysoké výnosy v roce 2014 si vybraly daň na kvalitě v podobě nízkého obsahu bílkovin. V tomto roce byly rozdíly v objemové hmotosti mezi jednotlivými předplodinami minimální. V letech 2015 a 2016 byl obsah NL vždy nejnižší po obilnině a tato předplodina také vykazovala největší rozptyl hodnot, tj. záleželo na tom, v jakých konkrétních podmínkách byla pšenice pěstována, o jakou šlo odrůdu a jakou agrotechniku pěstitel použil. Zatímco v roce 2015 byl obsah NL po předplodinách jiných než obilnina téměř srovnatelný, v roce 2016 byl významně vyšší po předplodině kukuřici. Je otázkou, zda vyšší obsah NL po kukuřici v roce 2016 souvisí se skutečností, že v předcházející vegetační sezoně (2015) byly pro kukuřici velmi nepříznivé podmínky pro dlouhotrvající suché a horké období v červenci a první půlce srpna, což způsobilo značný propad ve sklizni zrna kukuřice (tab. 4). Část porostů určená ke sklizni na zrno musela být předčasně sklizena na siláž a redukovány byly i výnosy siláže. V půdě tedy zůstaly neodčerpané živiny, které mohly být využity následnou pšenicí. Stejně tak lze usuzovat, že k vyššímu obsahu NL po kukuřici přispěla možnost dokonalejšího rozkladu posklizňových zbytků v teplejších sklizňových ročnících. V období tvorby zrna tak mohly být rostliny lépe zásobovány dusíkem.

V hodnotě sedimentačního indexu (Zelenyho testu) se projevily určité rozdíly mezi předplodinami v roce 2015, kdy byl vyšší po řepce a zejména v roce 2016, kdy byl vyšší po kukuřici a kopíroval vyšší obsah NL. Průměry pro tříleté hodnocení jednotlivých předplodin se liší pouze minimálně (tab. 2).

Obdobně nevýznamné rozdíly mezi předplodinami byly zjištěny u čísla poklesu (FN), což odpovídá skutečnosti, že tento faktor je ze všech kvalitativních parametrů nejvíce závislý na počasí. K určitému ovlivnění předplodinou může dojít nepřímo, a to při pozdější sklizni později setých porostů po předplodině kukuřici.

Tab. 1: Výnos a kvalita ozimé pšenice po různých předplodinách, průměry ze sklizňových vzorků z ČR z let 2002–2009, více než 6000 vzorků. (Palík a kol., 2009)

Tab. 2: Výnos a kvalita ozimé pšenice po různých předplodinách, průměry ze sklizňových vzorků z ČR z let 2014–2016, cca 1500 vzorků

Tab. 3: Počet vzorků po jednotlivých předplodinách, označených v tab. 2 jako „jiná“, ze sklizňových vzorků z ČR z let 2014–2016, cca 500 vzorků ročně

Tab. 4: Plochy kukuřice pěstované na zrno a na siláž v ČR v letech 2013–2015

Graf 1: Struktura předplodin ozimé pšenice v letech 2014–2016, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3

Graf 2: Výnos ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3

Graf 3: Objemová hmotnost ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ podrobně v tabulce 3

Graf 4: Obsah bílkovin (N-látky) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažený po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3

Graf 5: Kvalita bílkovin (Zelenyho test) u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 dosažená po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3

Graf 6: Číslo poklesu u ozimé pšenice v ČR v letech 2014–2016 po jednotlivých předplodinách, předplodina „jiná“ rozčleněna v tabulce 3

Souhrn

Monitoring kvality sklizně může ve strategii pěstování zemědělských plodin hrát velmi významnou roli. Jeho úkolem je sledovat předem stanovené parametry a vysílat signály pro následná opatření, a to jak na úrovni jednotlivých zemědělských subjektů, tak i státních orgánů. Pro jakostní parametry potravinářské pšenice jsou tato data zvláště důležitá, neboť se jedná o surovinu jak pro domácí, tak zahraniční trh. Data z delších časových úseků poukazují na to, jaká pozornost je kvalitě věnována a zda jsou doporučovaná opatření úspěšná, jaký je vliv pěstovaných odrůd, změn v technologii pěstování i skladbě pěstovaných plodin. Výsledky vypovídají také o tom, do jaké míry mohou další faktory, které se v rámci zemědělské činnosti vyvíjejí, a také mění, být příčinou změn.

V současnosti jsou v našich podmínkách třemi nejčastějšími předplodinami ozimé pšenice: řepka, obilnina a kukuřice. Pro účely exaktního hodnocení vlivu předplodiny na kvalitativní znaky pekárenské pšenice a pro vysvětlení jeho příčin je obvykle využíváno výsledků přesných vícefaktoriálních polních pokusů. Výše uváděná data jsou naopak založena na výsledcích monitoringu pekárenské kvality pšenice sklizňových ročníků 2014–2016 v ČR a odrážejí tedy nejen vliv samotné předplodiny, ale i ostatních faktorů a jejich kombinací.

Z hlediska průběhu počasí byly všechny tři hodnocené ročníky 2014–2016 teplotně nadprůměrné. Jako nadprůměrné je lze hodnotit i z hlediska dosahovaného výnosu. Nejvyšších výnosů bylo dosahováno po předplodině řepce, nejnižších po předplodině obilnině. Bez zohlednění vlivu dalších faktorů (odrůda, lokalita, agrotechnika) nebyl vliv předplodiny na kvalitu příliš významný, a to zejména ve výnosově rekordním roce 2014. Ze sledovaných znaků jakosti zrna je zřejmá tendence dosahování nižší objemové hmotnosti po obilnině. Rovněž obsah NL byl po obilnině v průměru nižší než po ostatních předplodinách. Hodnoty sedimentačního indexu nebyly předplodinou významněji ovlivněny, stejně, jako u čísla poklesu.

Ve prospěch souběhu výnosu i jakosti zrna se z hlediska aktuálně nejrozšířenějších předplodin jeví jako nejvhodnější řepka. Ze získaných dat posledních 3 let lze dále usuzovat, že zvláště v teplejších ročnících je vyhovující předplodinou i kukuřice, ovšem se zohledněním potřebné agrotechniky. Velmi zajímavé bude vyhodnocení výnosu i kvality roku 2017, neboť již teď je zřejmé, že počasí ovlivnilo nejen termín setí, ale i následnou vegetaci mnohem více, než tomu bylo v letech 2014–2016.

Ozimá pšenice reaguje na předplodinu v souvislosti s počasím velmi citlivě. V současné době se ukazuje, že pěstitelé umí v rámci technologie pěstování mnohá negativa související s horší předplodinou kompenzovat. Proto zejména v letech příznivých pro růst a vývoj porostů obilnin nemusí být ve kvalitě mezi předplodinami tak velký rozdíl, jak bychom očekávali. Jiná může být situace v případě, kdy vliv ročníku dopad horší předplodiny ještě prohloubí nebo pokud technologie pěstování nerespektuje specifika konkrétní předplodiny.

Literatura:

Hřivna, L., Richter, R. 2000: Výživa ovlivňuje kvalitu potravinářské pšenice. Úroda, č. 12, str. 21–23.
Palík a kol., 2009: Metodika pěstování ozimé pekárenské pšenice. Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž.
Prugar a Hraška, 1986: Kvalita pšenice. Príroda, Bratislava.

RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Ing. Ondřej Jirsa, Ph.D., Ing. Marie Váňová, CSc., Ing. Slavoj Palík, CSc.; Agrotest fyto, s.r.o. Kroměříž 
all foto©O. Jirsa

zdroj : agromanual.cz