C.12 (CZ) Jak na ochranu proti makovicovým škůdcům v roce 2017

Je důležité sledovat jejich výskyt v polních podmínkách a na základě tohoto monitoringu rozhodnout o provedení či neprovedení ochrany. Nejčastěji se vyskytujícími škůdci v období háčkování a kvetení máku jsou tzv. makovicoví škůdci, mezi které patří krytonosec makovicový a bejlomorka maková. Pokud nevěnujeme patřičnou pozornost těmto škůdcům, a to zejména na lokalitách s jejich pravidelným výskytem, pak můžeme být nemile překvapeni jejich škodlivostí.

Popis, bionomie, škodlivost

Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) je nosatcovitý brouk, jeho velikost se obvykle pohybuje okolo 3 mm (obr. 1). Na horní straně je bělošedý, na krovkách typická bílá skvrna a na břišní straně je žlutavé barvy. Chodidla a holeně má rezavé. Vajíčka jsou světle žlutá, protáhlého tvaru a velká přibližně 0,7 mm. Larvy krytonosců jsou beznohé, rohlíčkovitě prohnuté, bělavé barvy s červenohnědou hlavou. V dospělosti jsou 6–7 mm dlouhé, k hlavě a k zadečku kónicky zúžené. Kukly jsou bělavé, volné a v půdě bývají uloženy v hliněném kokonu. Dospělí brouci se obvykle líhnou na přelomu srpna a září. Neopouštějí kokony a přezimují v půdě. V první polovině května začínají ze zimovišť vylézat dospělci krytonosců. Zpočátku žijí na divoce rostoucích druzích máku, migrace do porostů máku pak vrcholí v období tvorby poupat. Po zralostním žíru dojde k páření a samičky kladou vajíčka do nejmladších makovic starých přibližně 1 až 3 dny. Jedna samička je schopna naklást od 250 do 400 vajíček do jamek na mladých makovičkách. Místa na makovicích bývají po žíru brouků a kladení vajíček velmi typická. Dochází k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří nevzhledné tmavé skvrny (obr. 2). Larvy se vyvíjejí uvnitř tobolek, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplnému zničení vnitřku makovice. Po ukončení svého vývoje, který trvá v průměru 4 až 5 týdnů, si larvy prokoušou skrz stěnu otvor a padají k zemi, kde se v hloubce 10–15 cm kuklí v hliněném kokonu. Otvory v makovicích způsobené larvami krytonosce makovicového bývají často vstupní branou pro houbové patogeny (např. Helminthosporium papaveris) s následnou destrukcí semene uvnitř makovice (obr. 3).

Druhým škůdcem, který se vyskytuje v makovicích a řadíme jej také mezi tzv. makovicové škůdce, je bejlomorka maková (Dasineura papaveris). Jedná se o 2 mm dlouhého komárka, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Samičky kladou vajíčka ve skupinách přímo do makovic. Využívají přitom otvorů způsobených od krytonosce makovicového, ale podle námi zjištěných údajů nemusí mít napadená makovice bejlomorkou typické symptomy žíru krytonosce makovicového. Larvy jsou oranžově žluté až oranžově červené barvy, beznohé, o velikosti 1 mm (obr. 4). Škodí především tím, že v průběhu svého vývoje vysávají pletiva přepážek, na kterých se vyvíjejí semena máku a dále také na vnitřních stěnách makovice. Napadené makovice se nepravidelně vyvíjejí, zakrňují a jejich vnitřek je napaden plísněmi. Semena se vyvíjejí jako neplnohodnotná (zdeformovaná). Bejlomorka maková má do roka jednu generaci.

Obr. 1: Krytonosec makovicový

Obr. 2: Typické příznaky na makovici způsobené dospělci krytonosce makovicového

Obr. 3: Poškozená makovice s larvami krytonosce makovicového

Obr. 4: Larvy bejlomorky makové

Polní pokusy v roce 2016

Pro zhodnocení účinnosti biologických insekticidů vytipovaných pro regulaci makovicových škůdců byl v Troubsku založen maloparcelkový pokus s mákem setým odrůda Opex. Parcelky byly 2,5 m široké a 10 m dlouhé, tj. 25 m². Dosažené výsledky byly statisticky zpracovány analýzou variance.

Zkoušeny byly následující přípravky: SpinTor (240 g/l spinosad) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (50 g/l deltamethrin) v dávce 0,15 l/ha, NeemAzal-T/S (10,6 g/l azadirachtin) v dávce 3,0 l/ha, Biscaya 240 OD (240 g/l thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha a Prev B2 (kapalné foliární hnojivo s obsahem bóru) v koncentraci 0,3 %. Ošetření bylo provedeno v době před květem (22. 6.) s tím, že v porostu již byly přítomny první květy a i první malé makovičky.

Před postřikem a 7 dní po postřiku bylo celkem hodnoceno na 25 rostlinách následující parametry: počet poškození na a pod makovicí způsobené žírem dospělců krytonosce makovicového a počet dospělců krytonosce makovicového na rostlině. Hodnocení účinnosti přípravků na početnost larev v makovicích bylo provedeno na základě rozboru 25 odebraných makovic z každé parcelky a stanovení počtu larev uvnitř. U bejlomorky makové byly rostliny rozděleny do stupňů dle počtu larev v makovici. Stupnice byla následující: 1 - bez výskytu, 2 - do 10 larev na makovci a 3 - nad 10 larev na makovici.

Výsledky

V roce 2016 se průměrné poškození makovic na jednotlivých pokusných variantách pohybovalo v rozmezí od 0,2 do 1,4 poškození na makovici (tab. 1). V porostu byly při tomto hodnocení zjištěni dospělci krytonosce makovicového ve velmi nízké početnosti. V následném termínu hodnocení (7. den po aplikaci) bylo nejvíce poškození zjištěno na neošetřené kontrolní variantě (3,02). Nejméně poškození bylo zjištěno u variant s přípravky Decis Mega (0,66) a Biscaya 240 OD (0,42). Při rozborování makovic na přítomnost larev krytonosce makovicového bylo nejvyšší napadení zjištěno na neošetřené kontrolní variantě dosahující v roce 2016 úrovně 30 %. Nejméně napadených makovic bylo zjištěno u varianty s přípravkem Biscaya 240 OD (1 %). Účinnost této varianty ošetření v porovnání s neošetřenou kontrolou byla 91,5 %, zároveň i u ostatních ošetřených variant byla zjištěna dobrá účinnost, která se pohybovala v rozmezí od 66,1 % do 79,7 %.

Napadení makovic bejlomorkou makovou se pohybovalo v rozmezí od 0 do 7 %.

Tab. 1: Vliv ošetření vybranými insekticidy na výskyt makovicových škůdců v tobolkách máku - Troubsko 2016

Zhodnocení výskytu

Prováděné polní pokusy ukazují ucelenou řadu výskytu makovicových škůdců v porostech, respektive v makovicích máku setého na lokalitě Troubsko v letech 2005 až 2016 (tab. 2).

Vlastní nálet krytonosce makovicového začínal většinou v období poslední dekády měsíce června. Významným faktorem pro jeho výskyt hrál průběh povětrnostních podmínek v daném roce. Z hlediska vlastního vyhodnocení se napadení v posledních třech letech pohybovalo v rozmezí 26,5–50 % makovic s larvami krytonosce makovicového hodnocených na neošetřené kontrole tj. bez aplikace insekticidu. V těchto hodnocených makovicích se pak vyskytovalo v průměru na jednu makovici až 1,8 larev. Z dlouhodobého sledování je patrné významné snižování početnosti larev v makovicích v posledních několika letech. Může to souviset s množstvím osetých ploch touto plodinou, mírou dostupné ochrany a implementace těchto metod do systému pěstování máku. Mohlo by se spekulovat i o určitém vlivu povětrnostních podmínek v průběhu zimního období na míru přezimování dospělců, respektive nižší početnost larev krytonosce v makovicích z důvodu vyšších průměrných teplot a nižšího výskytu sněhové pokrývky.

Procento napadených makovic bejlomorkou makovou se v posledních několika letech ustálilo na hodnotě kolem 6 %. Přibývá ale makovic, kde se vyskytuje velké množství larev a vnitřek je velmi silně destruován jejich sáním společně s výskytem různých plísní uvnitř makovice. Zároveň se objevují makovice, kde se potvrzuje výskyt pouze larev bejlomorky a zároveň tyto makovice nevykazují vizuálně žádné vnější poškození od dospělců krytonosce makovicového.

Tab. 2: Výskyt makovicových škůdců v letech 2005–2016 na lokalitě Troubsko

Ochrana v roce 2017

Pro pěstitele máku je v současné době k dispozici proti krytonosci makovicovémupyretroidní přípravek Cyperkill 25 EC. Dalšími registrovanými insekticidy s účinnou látkou gamma-cyhalothrin je přípravek Rapid a Nexide v dávce 0,08 l/ha. Jako další lze použít přípravek Decis Mega (50 g/l  deltamethrin) v dávce 0,15 l/ha. U těchto pyretroidních přípravku je nutno pro dosažení co nejefektivnější ochrany dodržovat správné podmínky při vlastní aplikaci, především dbát na skutečnost nižší biologické účinnosti těchto přípravků za vyšších denních teplot, které často v období konce června a začátku července panují.

V posledních letech se podařilo registrovat přípravek ze skupiny neonikotinoidů vykazující velmi vysokou účinnost ochrany - Proteus 110 OD (100 g/l thiacloprid a 10 g/l deltamethrin) v dávce 0,5 až 0,75 l/ha. Všechny přípravky by měly být aplikovány po skončení denního letu včel.

Proti bejlomorce makové lze použít registrované neonikotinoidní přípravky Biscaya 240 OD (240 g/l thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha a Mospilan 20 SP (200 g/l acetamiprid) v dávce 150 g/ha, s vedlejší účinností i na krytonosce makovicového. Kombinací těchto registrovaných přípravků s odlišnými skupinami účinných látek hraje významnou roli v antirezistentních strategií v ochraně rostlin.

Prahy škodlivosti nejsou v současné době známy. V případě zjištění škůdce či symptomů poškození na makovicích v porostu se provede foliární aplikace registrovaného insekticidu v období háčkování a objevení se prvních květů v porostu. Signalizace pro ošetření proti bejlomorce makové není známá, v zásadě se ošetření provádí ve stejném termínu jako při ošetření proti krytonosci makovicovému a registrované přípravky tak mají účinnost na oba tyto makovicové škůdce.

Obr. 5: Zdravá makovice

Závěr

S makovicovými škůdci se dle našich pozorování ve vyšší početnosti setkáváme pouze v nejteplejších pěstitelských oblastech České republiky. V současné době jsou k dispozici registrované přípravky mající velmi dobrou biologickou účinnost. Zároveň námi testované další možnosti ochrany máku vykazují naději v oblasti registrace i budoucí možné využití biologické ochrany, která v dnešní době není zemědělské praxi k dispozici.

Výsledek byl získán při řešení výzkumného projektu QJ1510014 „Snížení rizikovosti pěstování máku“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro
zemědělský výzkum.


Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko

zdroj : agromanual.cz