Neberte to jako návodné doporučení, ale popsání principu: objednejte si přes internet za 14 € po litru neautorizované chemikálie z Číny a prodejte je v Evropě na černém trhu za pětinásobek. Když odečtete náklady na dopravu a balení, dostáváte se na sumu 70 € za litr. Pak už je to jen o měřítku vašeho nelegálního podnikání. Pořídíte kanystr nebo kontejner? Jediná zásilka 160 tun vám vydělá 11,2 milionů eur. Bez daně a téměř bez rizik. „Je to zločin, který je téměř nepostihnutelný, a proto se jen zřídka dostane před soud,“ říká Rien Van Diesen, expert Europol na problematiku nelegálních pesticidů. „Prostě maximální rizika a velký profit.“ A taky velký problém.
Černota? Někde mezi 10 a 15 %
Trh s pesticidy má v Evropě roční objem přibližně 350 00 tun a obrat okolo 11 miliard eur. A jak doplňuje Staffan Dahllöf, investigativní reportér z mezinárodního žurnalistického týmu: „Podle odhadů institucí EU je jedno z deseti (nebo také jedno ze sedmi) polí v Evropě postřikováno pesticidy, které se vyhnuly autorizaci nebo kontrolním mechanismům.“ Oficiálním údajem OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) pak vypovídají o tom, že se černý trh s pesticidy v Evropské unii podílí na 13,8 % objemu. Tedy, že přibližně 48 300 tun aplikovaných pesticidů má neautorizovaný původ.
Ředitel polské Národní federace producentů obilnin Rafał Mładanowicz vidí tři velké problémy. První a zjevné riziko vychází z toho, že propašovaný použitý pesticid může být toxičtější. Ale také může být ve směsi s aktivačními složkami po aplikaci méně účinný. „To znamená, že nebude fungovat a farmář bude muset použít tu samou aktivní substanci 2x-3x, aby se dobral efektu. Tím ale množství toxických látek unikajících do životního prostředí enormně narůstá,“ říká Mładanowicz. A za třetí? Nelegální fungicid může například hubit špatný druh plísně, čím cílové plísni dává prostor pro růst.
Výsledkem je pak poškození úrody, zemědělce a nakonec i spotřebitele. Je tu i čtvrtá, neméně zásadní komplikace. „Evropští kontroloři stále provádí zhodnocení potenciální závadnosti pesticidů, jako by byl člověk při kontaktu s nimi vystaven jen jedné látce, a ne jejich směsi,“ říká Angeliki Lysimachou, vědecká poradkyně organizace PAN. To samo o sobě je problém, protože společné působení několika aktivních složek pesticidů na lidské zdraví tak zatím zůstává velkou neznámou. Ilegální pesticidy onu neznámou ještě rozšiřují, protože nebyly z principu své nezákonné povahy v Evropě ani testovány.
Malý i velký byznys se dělá po síti
„Nejsou k nim žádná data. Nemusí, ale mohou být jedovaté. Možná ne pro lidi, ale třeba pro včely. To nevíme,“ říká Van Diesen, který doplňuje: „Není to zločin bez oběti, ale životní prostředí za sebe vypovídat nemůže.“ Že ale takové užívání nelegálních pesticidů představuje problém národních rozměrů potvrzuje i německý BVL (Federální úřad pro ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin). Bojovat s ilegálními pesticidy ale není snadné.
Obchody s nimi se dobře z poloviny realizují přes internet, protože eBay na rozdíl od Amazonu na vlastnosti nabízeného zboží moc nekouká. Chcete v Dánsku v EU zakázaný chlorpyrifos z Číny nebo Ruska? Žádný problém. Zbylá část distribuce je pak vedena přes černý trh, poptávkou po známých. Někdy ve velkém, po cisternách, s falešnou certifikací původu, jindy jako kontraband po litrech tajně převážený, třeba ve dvojitých nádržích s palivem.
Jak zmiňuje Europol, nelegální pesticidy do EU tečou přes velké přístavy na severu, tak i přes děravou krajinsko-polskou hranici. Přeshraniční obchod, re-export zboží a stále povolená výroba v EU již nelegálních pesticidů, určených pro vývoz do třetích zemí, to vše jen usnadňují.
V evropském byznysu s nelegálními pesticidy se přitom podle Europolu projevují jak velké organizované mezinárodní kriminální skupiny, gangy z Bulharska a Moldávie, tak i jednotliví „zlatokopové“, kteří realizují dva tři dovozy za miliony a pak zmizí. A samozřejmě, do této formy podnikání jsou zapojeni i někteří výrobci a dodavatelé, kteří pracují jak na legální, tak i nelegální bázi. Zvláštní úlohu přitom sehrává sama Čína, která je do evropských kontrolních opatření zapojena, a přitom sama díky svým nadnárodním konglomerátům zastupuje místní výrobce, tak i zahraniční dodavatele.
Každopádně jsou postihy v případě dopadení a odhalení nelegálních zásilek směšné. Investigativní žurnalista z Polska Kryzstof Story poznamenává: „Pokud se někdo pokusí propašovat 660 litrů alkoholu neznámého původu v nádrži kamionu, anebo 70 kilogramů drog skrytých v rezervním kole, skončí to zásadním vyšetřováním. Celní správa a policejní vyšetřovatelé napnou všechny síly a postihy pro dopadené budou tvrdé. Když se ale něco takového stane s pesticidy? Skončí to jen pokutou.“
Robert de Rijck, nizozemský environmentální koordinátor státního návladního, k tomu uvádí: „Kolumbijský pašerák, který se pokusil propašovat kilo kokainu, u nás dostane rok vězení. Ale když někdo doveze 6 kontejnerů s pesticidy (s prodejní cenou dvou desítek milionů eur), dostane se z toho nanejvýš s pokutou 40 000 €. Nechápu to. Klasická řešená environmentální témata jsou dnes znečištění, odpady a wildlife. Ilegální pesticidy zůstávají naprosto podceněným a neřešeným problémem.“
Tisíc tun? Je to jen zlomek. A pokuty?
V Itálii od roku 2017 zajistili 1053 tun nelegálních pesticidů, za něž rozdali 531 administrativních pokut. V belgických přístavech v posledních pěti letech zajistili 20 velkých zásilek s neautorizovanými pesticidy, vedeny byly tři vyšetřování, udělena byla jedna pokuta. V Polsku bylo mezi lety 2016-2018 uděleno inspektory celkem 3745 pokut za obchod a nakládání s nelegálními pesticidy. Průměrná výše pokuty činila v přepočtu 40 €, tedy méně než pokuta za překročení rychlosti. Zatím největší zásah kontrolních orgánů, na kterém se v roce 2020 podílely inspekce 32 zemí, vyústil v zadržení 1346 tun nelegálních pesticidů na území EU, ke 260 dosud neuzavřeným vyšetřováním a zatčení dvou osob.