23. 07. 2018
Jednou z možností protierozní ochrany půdy je vlastní postup, který byl prezentován na konferenci o kukuřici v Jílovém již v roce 1983. Jedná se o výsev žita do každého meziřadí kukuřice upraveným secím strojem, který současně seje kukuřici i žito v jedné operaci.
Možnost protierozní ochrany půdy
Jednou z možností protierozní ochrany půdy je vlastní postup, který byl prezentován na konferenci o kukuřici v Jílovém již v roce 1983. Jedná se o výsev žita do každého meziřadí kukuřice upraveným secím strojem, který současně seje kukuřici i žito v jedné operaci. Žito po 4 týdnech dostatečně vyroste, silně se zahustí odnožemi, podporuje vsak vody do půdy a zabraňuje erozi půdy.
Podstata autorského postupu - rýhování
Ochrana půdy proti vodní erozi na svahu při pěstování širokořádkových plodin spočívá ve vytvoření hluboké rýhy dlátovým kypřičem mezi řádky plodiny s cílem zabránit odtoku vody ze svahu. Tomu se musí přizpůsobit i směr setí plodiny. Rýhováním se prokypří půda na hrubou hrudovitou strukturu, půda zaplní rýhu i okolní povrch. Mezi hrudovitou půdou zůstanou mezery, kterými proniká při přívalovém dešti voda do rýhy, zaplňuje ji a zároveň nasycuje půdu vodou.
Při plnění rýhy vodou proniká voda dnem a stěnami rýhy do nezkypřené půdy, nasycuje jí postupně vodou současně s povrchem půdy. Zásoba vody ve spodní vrstvě půdy pomůže pěstované plodině překonat případné déletrvající sucho jejím vzlínáním ke kořenům plodiny. Nezkypřená půda svým pevným spojením s podorničím udržuje také stabilitu půdy při přívalovém dešti a zadržuje vodu v rýze.
V současné době je nejvíce pěstovanou širokořádkovou plodinou kukuřice, která vyžaduje na svazích provedení protierozní ochrany. Při provádění ochrany rýhováním musí být rýhy široké 20 až 30 cm, mimořádně do 35 cm. Přitom je nutné zachovat dostatečně široký pás nezkypřené půdy, aby nemohlo dojít k poškození zaseté kukuřice dláty kypřiče. Hloubka rýhy musí být větší než hloubka orby, a to nejméně 25 cm, případně až do hloubky 40 cm podle sklonu svahu.
Další širokořádkově pěstovanou plodinou jsou brambory. Rýhy se dělají u dna brázdy a jsou hluboké nejméně 15 cm podle svažitosti brázd, aby nemohla voda stékat rýhou. Kypřič se střídavě nadzvedává a hned spouští a tím se vytváří zábrana z nezkypřené půdy, která zadrží vodu. Voda v rýze se vsakuje do nezkypřené půdy v podbrázdí. Rýha zadrží velké množství vody a zabraňuje erozi v brázdách. O množství zadržené vody rozhoduje hloubka a šířka rýhy. Hloubka rýhy je menší, protože až 20 cm ornice je vyhrnuto na hřeben brázdy a dláto kypří pouze zbytek ornice a zeminu v podbrázdí.
Řepa se většinou seje na rovinatých pozemcích. Jsou zde však místa, kde se po přívalovém dešti tvoří jezírka a dochází k vyhynutí rostlin řepy. Na těchto místech je možné provést rýhování v celém spádovém okolí a v místě kde se zadržuje voda do hloubky nejméně 25 cm i více, šířka rýhy může být do 15 cm. Voda by se měla zadržet v rýhách a neměly by se následně utvořit plochy bez řepy. Totéž může vznikat u ostatních širokořádkových plodin.
Výsev žita do meziřadí kukuřice
Zkouška vsaku vody provedenou pokusnou rýhou
V půdě byla vytvořena rýha široká 20 cm, hluboká 25 cm a dlouhá 130 cm. Při rozteči řádků kukuřice 75 cm zajišťuje rýha vsak vody z 1 m při přívalovém dešti. Povrch rýhy byl 3 cm pod povrchem okolního terénu, aby se voda z rýhy nemohla roztékat mimo rýhu. Po dobu pokusu byla udržována hladina vody zároveň s povrchem půdy v rýze. Zálivka se prováděla konví.
Výsledek pokusu s rychlostí vsakování vody: 20 l - 8 minut; 40 l - 32 minut; 50 l - 55 minut; 60 l - 94 minut.
V době ukončení pokusu byla voda zároveň s povrchem půdy, rýha byla plně nasycená vodou a zadrženo bylo 60 l vody. Byl vidět povrch půdy a v něm voda. Kypření bylo provedeno rýčem a krumpáčem, pokus byl proveden na konci dubna, půda byla na povrchu oschlá.
Z výsledku vyplývá, že rýha byla schopná maximálně zadržet po dobu 10 minut přívalový déšť o síle 100 mm/hod. a po dobu 30 minut od začátku přívalový déšť o síle 75 mm/hod. V další hodině se schopnost zadržení vody prudce snížila a dosahovala 15–16 mm/hod. Při hlubším kypření se vsakování zvyšuje.
Pokus jasně ukazuje, že rýha s prokypřenou hrudovitou půdou, která je provedena na začátku vegetace, je schopna zadržet velké množství vody. Napomáhá tomu i vsakování do nekypřené půdy bočními stěnami rýhy, o které se zvětšuje celková plocha vsakování. Nezkypřená půda pod zasetou plodinou se může nasycovat vodou hned od počátku deště v celé hloubce rýhy a dnem i hlouběji do zeminy. K množství zadržené vody napomáhá i hloubka rýhy, která by měla být hlubší než 25 cm a sahat až do hloubky 40 cm. Zvýší se tak vsak vody bočními stěnami zvětšením jejich plochy.
Rýhy mezi řádky kukuřice
Další ověřování
V letech 1985–1989 jsem spolupracoval s VÚMOP Zbraslav na výzkumném úkolu protierozní ochrany půdy při pěstování kukuřice. Při tom jsem získal mnoho poznatků o ochraně půdy proti erozi. Protierozní opatření založené na zvýšeném vsakování vody násobně snižuje erozi půdy a odtok vody Po zasetí širokořádkové plodiny na svahu se půda nesmí nechat urovnaná a jemně zpracovaná.
Souhrn
Před několika lety byla autorem vyzkoušena a zdokonalena tenkrát nová protierozní ochrana půdy. Jedná se o střídáním pásů prokypřené půdy dlátem v podobě rýh do podorniční vrstvy, které jsou hluboké od 25 do 40 cm, široké od 15 do 30 cm a pásů nezkypřené půdy, které mají šířku od 30 do 55 cm podle šířky řádků pěstované plodiny. V nekypřené půdě je pěstovaná plodina zasetá. Tento způsob řeší průtok vody hrubě nakypřenou hrudovitou půdou na dno rýhy, plnění rýhy vodou, průnik vody bočními stěnami rýhy do nezkypřené půdy, kterou nasycuje vodou a zároveň proniká do zeminy pod rýhou.
V době sucha nezkypřená půda nasycená vodou zásobuje vzlínáním vody rostoucí plodinu a chrání ji před suchem. Pokud by se provedlo kypření na rovném pozemku, chránilo by plodinu i zde před suchem.
Po přívalovém dešti je nutné zkontrolovat stupeň poškození prokypřené půdy, při velkém narušení se může provést nové prokypření povrchové vrstvy nebo nové rýhování po mimořádném přívalu vody na svahu.
Výhodou tohoto agrotechnického protierozního opatření oproti ostatním povrchovým opatřením je, že voda vsáklá hlouběji do země je chráněná proti okamžitému odpařování po přívalovém dešti. Při povrchovém vsakování se voda rychle odpařuje, dochází k rychlému vyschnutí a plodina může trpět suchem.
Doplnění k předchozímu textu: Zdokonalení protierozního postupu rýhování v kukuřici
Zlepšení spočívá v tom, že do provedené rýhy rýhovačem se zároveň zaseje obilnina - žito nebo ozimý ječmen. Obilnina v rýze vyklíčí, utvoří silný kořenový systém a nad zemí listovou plochu. Listová plocha zajistí ochranu rýhy před narušením kapkami vody. Účinnost začíná na začátku 4. týdne po provedeném rýhování a současném setí do rýhy. Zlepší se tím vsakování vody do rýhy, kterému napomůže i kořenový systém obilniny.
Spojením obou agrotechnických postupů se udrží vsakování vody po celou dobu přívalového deště díky narostlé listové ploše a kořenům obilniny. V kukuřici se tak zadrží maximální množství vody v rýze mezi řádky, kde voda proniká hrudovitou půdou na dno rýhy a vsakuje se současně do nekypřené půdy bočními stěnami a dnem. Voda zůstává na místě, kde spadla, určitou dobu i po silném přívalovém dešti. Je třeba pouze ověřit dalšími pokusy, kolik vody se zadrží na lehkých, středních a těžkých půdách při různé intenzitě deště a po jakou dobu. Důležitou roli bude hrát i vlhkost půdy před deštěm.
Musíme se snažit udělat taková opatření, aby se širokořádkové plodiny v zadržení vody co nejvíce přiblížily nebo vyrovnaly obilninám.
Je třeba myslet i na to, že je důležitá podělit se s půdou o vyprodukovanou organickou hmotu, protože půda je živý organizmus a potřebuje dodávat organickou hmotu jako energii, jinak se stává zeminou, která nic nepotřebuje a všechny pozitivní funkce půdy se ztratí. Půda s organickou hmotu na povrchu zvyšuje vsakování vody.