Průběh počasí v letošním roce odhalil některé problémy v agrotechnických postupech, které bude třeba při obdobných povětrnostních podmínkách v příštích letech změnit. Rozhodující bude, jak dokážeme udržet a postupně zlepšovat kvalitu půdy a její schopnost zadržet vodu ze srážek a efektivně s ní hospodařit. Zpracování půdy bude muset být mnohem šetrnější než nyní a každý přejezd techniky posuzován z hlediska možného poškození půdní struktury, ztráty vody a rozkladu organických látek v půdě.
Půda by měla být co nejdelší dobu během roku zakryta rostlinami nebo rostlinnými zbytky, které snižují riziko vodní a větrné eroze, omezují výpar a prohřívání půdy. Větší uplatnění než dosud budou mít konzervační postupy při zpracování půdy s přímým setím do mulče nebo pásů zpracované půdy (strip-till).
V letošním roce bylo velmi časté poškozování struktury půdy při přípravě přeschlé hrudovité půdy před setím ozimé řepky a později i pšenice s následným přivalením Cambridge válci po zasetí. Kromě ztrát velmi cenného jemného podílu půdy větrnou erozí se vytvořila po následných srážkách na některých půdách krusta na povrchu s nepříznivým vlivem na vzcházející rostliny. Při analýzách povrchové vrstvy půd s krustou na více stanovištích jsme většinou zjistili nízký obsah Cox a extrémně nevhodný poměr jednomocných a dvojmocných kationtů (na rozdíl od optimálního poměru chemických ekvivalentů K : Mg : Ca = 1 : 2–3 : 10–15 byl většinou 1 : 0,7–1,2 : 4–6). V jednom případě byl u půdy s rostlinami řepky zjištěn poměr 1 : 1 : 3,8. Jestliže tento stav povrchové vrstvy půdy nezlepšíme, nemohou být účinné ani uplatňované půdoochranné technologie.
Pro zlepšení struktury půdy a její retenční schopnosti je nutné pravidelné hnojení kvalitními statkovými a organickými hnojivy s vyšším poměrem C : N. V důsledku předpokládaných změn klimatu spojených s vyššími teplotami vzduchu, teplejšími podzimy a zimami (bez sněhu) bude docházet mimo jiné k vyšší mineralizaci organických látek v půdě, což bychom měli kompenzovat navracením většího množství organické hmoty do půdy. Při vyšší teplotě a nižší vlhkosti půdy a intenzivní mineralizaci půdní organické hmoty může docházet ke ztrátám uhlíku ve formě emisí CO2 a k následnému poklesu úrodnosti půdy a zhoršení její struktury.
Vhodné postupy při zpracování půdy
- Pásové zpracování půdy a přímé setí do mulče: omezuje vodní erozi na svažitých půdách, snižuje ztráty vody výparem, zlepšuje bilanci organických látek v půdě.
- Setí do hrubé brázdy po orbě se zpracováním úzkého pásku a seťového lůžka: zlepšuje zadržení vody ze srážek a vláhový režim v půdě a omezuje vodní erozi.
- Zakládání porostů širokořádkových plodin půdoochrannými technologiemi s úpravou povrchu půdy: zlepšuje zadržení vody ze srážek v půdě a omezuje vodní erozi.
- Plečkování cukrovky a kukuřice s vytvořením hrubé struktury na povrchu půdy a akumulačních prostorů pro zadržení vody v půdním profilu: zlepšuje zadržení srážkové vody v půdě, omezuje vodní a větrnou erozi, přivádí vodu ke kořenům rostlin a do míst s podpovrchovou aplikací hnojiv.
- Při každém zpracování půdy je třeba hodnotit také jeho přímý vliv na ztráty vody z půdy a následný vliv na zadržení vody ze srážek, zohlednit vliv kypření a provzdušnění půdy na rozklad organických látek v půdě (intenzivnější kypření provádět, pokud možno, při nižších teplotách půdy).
- Při optimalizaci hnojení používat variabilní dávky hnojiv na základě výnosových map, dostupnosti vody pro rostliny a výsledků diagnostických metod výživného stavu půd a rostlin, používání minerálních hnojiv s regulovaným uvolňováním živin.
- Omezení plošné aplikace minerálních dusíkatých hnojiv a digestátu v letním období včetně vyrovnávací dávky dusíku na slámu: sláma se většinou rozkládá později a aplikovaný dusík může podpořit rozklad organických látek v půdě a zvýšit ztráty C nárůstem emisí CO2.*
Více informací je uvedeno v časopisu ÚRODA (11/2018 str. 46-47) v článku Ing. Pavla Růžka, CSc., a kol. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
